ŠloufInvest

Opozice kritizuje nové lidi v CzechInvestu, ale přitom jde vesměs o její kádry

Kdyby činnost státní agentury CzechInvest byla z hlediska přílivu zahraničního kapitálu skutečně klíčová, museli bychom se už začít obávat, že se cizozemští investoři začnou Česku obloukem vyhýbat. Naštěstí její role natolik zásadní není. Přesto však lze předpokládat, že se přítok dolarů a eur do naší ekonomiky sníží. Za situace, kdy agenturu opouští polovina lidí a dvě největší české politické strany se hádají, zda pracovala hůře v minulosti, kdy vládla ČSSD, či se zhoršila, až když ji převzal Martin Říman z ODS, asi žádné pozitivní účinky očekávat nelze.

Velín neobsadili.

Vše začalo 30. března, když Říman odvolal z místa generálního ředitele agentury Tomáše Hrudu a místo něj jmenoval Romana Čermáka, spolustraníka, který předtím působil na brněnském magistrátu. Následovalo něco, co lze přirovnat k někdejší zaměstnanecké vzpouře v České televizi. S tím rozdílem, že pracovníci CzechInvestu, kteří výměnu šéfa odmítli, se nezabarikádovali ve velíně, ale pouze začali „firmu“ houfně opouštět. Nový šéf Čermák, který svou erudici dokládá například tím, že jako manažer získal ocenění za řízení projektu brněnské průmyslové zóny Černovická terasa, je v nezáviděníhodné situaci. Přišel do nepřátelsky naladěného prostředí a potýká se s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Agentura plná mladých lidí, stojících na začátku kariéry, byla i dříve „průchoďákem“ s vysokou mírou fluktuace, ovšem nyní je třeba nahradit odcházející ve velmi krátkém čase. Ředitel tvrdí, že zatím se jim to celkem daří - odešlo 39 a přišlo 36 lidí. Od července však bude chybět další stovka, za něž má agentura zatím asi 40 náhradníků.

Právě takové potřebujeme.

Jednou věcí jsou počty zaměstnanců, druhou jejich kvalita. V tomto směru zatím panují pochybnosti, zda nováčci předčí odcházející. Jde nejen o odbornost, ale i o schopnost vzdorovat korupčním svodům a klientelismu. Nelze zapomínat, že CzechInvestem ročně proteče asi čtrnáct miliard korun. Možná, že je to pouze náhoda, snad svou roli sehrál časový pres, ale tolik lidí, kteří v minulosti čelili obvinění z nečestného jednání, se na jednom pracovišti už dlouho nesešlo. Na některé z těchto případů minulé úterý ve čtrnáct hodin třicet pět minut jako první upozornil server Aktuálně.cz. Pouze o patnáct minut později o úplně stejných věcech v Parlamentu hovořil i bývalý ministr průmyslu za ČSSD Milan Urban. Přestože časová souvztažnost asi není náhodná a lze se dohadovat, čí zájmy za tím vším jsou, hájit Římana s Čermákem dost dobře nelze, protože například novým finančním ředitelem CzechInvestu se stal Pavel Jaroš, někdejší generální sekretář ministerstva zahraničních věcí, který byl jedním z přímých aktérů korupční aféry Srba. Šlo v ní o předražené zakázky na rekonstrukce českých diplomatických úřadů. Jaroš byl obžalován z trestného činu, ale nikdo mu nic neprokázal a od soudu odešel čistý. Ředitel Čermák na dotaz týdeníku EURO připustil, že o této kapitole Jarošova životopisu nevěděl. Směrodatné však pro něj je to, že nový finanční ředitel má čistý trestní rejstřík, a navíc se dokonce může pochlubit i prověrkou Národního bezpečnostního úřadu na stupeň přísně tajné (získal ji v prosinci loňského roku). Druhou kontroverzní osobou je Vladimír Nešpůrek, někdejší kriminalista a dnes ředitel odboru řízení investičních projektů, který též v minulosti čelil obžalobě kvůli údajné korupci, vydírání podnikatelů a bankéřů. Do médií se v negativní souvislosti dostal na začátku listopadu 2002, kdy se ukázalo, že jako trestně stíhaný člověk velí v Afghánistánu jednotce české armády, která střeží tamní českou polní nemocnici. Ocitnul se též v okruhu lidí blízkých zavražděnému mafiánskému bossovi Františku Mrázkovi. O Nešpůrkově případu Čermák prý věděl, ale důležité podle něj je, že jmenovaný byl soudem zproštěn všech obvinění. Navíc muž, který trestní oznámení podal, byl obviněn ze spáchání trestného činu křivého obvinění. Čermák si na Nešpůrkovi cení, že v minulých letech získal celou řadu zkušeností, když pracoval pro zahraniční investory. Nejdříve jako bezpečnostní specialista u automobilky TPCA v Kolíně, posléze ve funkci ředitele lidských zdrojů u čínské firmy Changhong Europe Electric, která od loňského prosince v Nymburku montuje televizory. Ředitel říká, že právě lidi s těmito zkušenostmi dnes agentura potřebuje.

Kritika do vlastních řad.

Nejde však pouze o Jaroše s Nešpůrkem. Stejně tak by mohl být negativně vnímán i nový výkonný ředitel CzechInvestu Jan Procházka, člověk s desetiletou praxi v Bezpečnostní informační službě. Před dvěma lety však čelil nařčení ze střetu zájmů, protože jako člověk, který měl v kontrarozvědce na starost i věci týkající se privatizace strategických státních podniků, nastoupil do jednoho z nich - černouhelné težební skupiny OKD, kde byl až do dubna letošního roku bezpečnostním manažerem. Právě Procházka by měl podle ředitele Čermáka přispět na jedné straně k větší transparentnosti agentury (například ke zpřístupnění databáze příjemců dotací) a na druhé k větší ochraně interních dat před zcizením. Exministr Urban v Parlamentu hovořil o čtyřech lidech, kteří mají problémy s minulostí. “Jeden z nich byl podezřelý ze zneužití pravomocí v souvislosti s machinacemi v Pozemkovém fondu, druhá byla členkou velmi úspěšného průmyslového holdingu Viktora Koženého,” uvedl ironicky před kolegy poslanci. Co se týká druhého případu, dle informací týdeníku EURO měl na mysli novou ředitelku divize investic a aplikovaného výzkumu Alexandru Rudyšarovou, která svého času skutečně působila v představenstvu Harvard Assets Managementu, ale až několik let po Koženém. Co se týče prvního případu, šlo zjevně o Pavla Vinohradníka (v CzechInvestu ředitel divize rozvoje podnikání, jenž by měl mít na starosti čerpání peněz ze strukturálních fondů EU), který v minulosti coby šéf regionálního pracoviště Pozemkového fondu v Bruntále údajně pronajal za ”mimořádně výhodných podmínek” svému otci státní pozemek k provozování lyžařského vleku, čímž připravil stát přibližně o 200 tisíc korun (jak bylo kdysi uvedeno v reportáži České televize). Kdyby Urban byl objektivní, musel by dodat, že Vinohradník je člověkem ČSSD. V roce 1999, kdy se už o problému s vlekem vědělo, se totiž stal poradcem ministra zemědělství za ČSSD Jana Fencla. Na ministerstvu poté působil v řadě řídicích funkcí i za ministra Jaroslava Palase, přičemž svou roli v tom zřejmě sehrála i skutečnost, že pochází ze stejného regionu jako on. Určitou vypovídající hodnotu může mít informace, že nynější asistentkou Vinohradníka v CzechInvestu je Edita Drápalová, která byla nejdříve sekretářkou Miroslava Šloufa, šéfa poradců sociálnědemokratického premiéra Miloše Zemana, a později vedoucí protokolu u sociálnědemokratických ministrů zemědělství. Je to stejné jako s Jarošem, kterého ze “zamini” odstranil až lidovec Cyril Svoboda. I on je spjat s ČSSD, a když dnes sociální demokraté kritizují jeho příchod do CzechInvestu, zní to poněkud absurdně. Problém však spočívá v tom, že jde o zemanovsko-šloufovskou větev, která se se současným šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem rozešla ve zlém. Poslední kapkou bylo, když poslanci Michal Pohanka a Miloš Melčák pomohli vzniknout Topolánkově vládě, což paroubkovci spojují právě s aktivitami Zemana a Šloufa.

Všechno dělá Lidická.

Něco na tom všem asi bude. Šlouf a jeho blízcí jsou dnes v kontaktu nejen s Římanovým resortem průmyslu a obchodu, ale i s dalšími ministerstvy. Mluví se hlavně o dopravě a zemědělství. Tím, kdo dnes v CzechInvestu personální politiku skutečně dělá, je podle Aktuálně.cz náměstek Luboš Vaněk, který je též spjat se Šloufem i s někdejším šéfem nechvalně proslulého H-Systemu Petrem Smetkou (spojení na něj má i Jaroš). Ředitel Čermák však v rozhovoru pro týdeník EURO tvrdí, že veškeré personální záležitosti má v agentuře na starosti ředitelka personálního odboru Zuzana Lidická. Ani on prý jí do toho nemluví. Takže za všechno vlastně může paní Lidická…