Když média skočí po první tabulce, kterou jim někdo podstrčí, to se to manipuluje veřejným míněním
Nikdo nemohl nezaregistrovat, že Evropská centrální banka (ECB) publikovala výsledky výběrového šetření zkoumajícího majetkové pozice 62 tisíc domácností v členských zemích s výjimkou Estonska a Irska. Zvláště když se tak čirou náhodou stalo ve chvíli, kdy se mělo rozhodovat o podmínkách pomoci Kypru. Co čert nechtěl, analýza ukázala, že podle majetkového mediánu jsou ausgerechnet Němci chudší nejen než Řekové, ale že jsou až na samotném chvostu žebříčku, dokonce i za Slovenskem. Na obranu ECB je třeba říct, že různých srovnání nabídla mnohem více. Jenže média jdou po první aspoň zdánlivě srozumitelné tabulce. A tentokrát jim někdo naservíroval to nejvíce matoucí, a tudíž demagogicky nejlépe využitelné sousto. Buď mají v ECB nějakého talentovaného „Goebbelsova vnoučka“, anebo při řazení tabulek nikdo nepřemýšlel. Zkuste dát srovnání běžného hrubého ročního příjmu na první místo a medián čistého majetku na místo poslední. Vše bude rázem jinak.
Pokud si prostudujete celý materiál a využijete také další prameny, Němci samozřejmě nebudou nejchudší v eurozóně. Výběrové šetření totiž zdůraznilo překvapivou skutečnost, že v Německu je vysoká příjmová a majetková diferenciace jednotlivých skupin obyvatelstva. Jinak řečeno, při vysoké koncentraci majetku je medián o dost nižší nežli průměr. Jakmile tuto skutečnost propojíte například s tím, že v Německu je osobní vlastnictví bytů a domů rozšířeno mnohem méně než ve všech jižních zemích eurozóny, ale třeba i ve srovnání s Českem a Slovenskem, a rozlišíte medián a průměr vlastníků a nevlastníků, začíná statistika opravdu odrážet skutečnost a pro média přestává být zajímavá (viz grafy).
Němci jsou v průměru bohatší než Řekové, ale i než většina ostatních srovnávaných zemí. V našem srovnání s výjimkou jedné: Kypru. Jeho obyvatelé vyčnívali jak v průměru, tak v mediánu. Vynikali i v případě brutto příjmu „horních deseti procent“, který byl vyšší než u stejné skupiny Němců. Jelikož Češi nejsou v eurozóně, zůstali mimo záběr šetření, takže pro zajímavost uvádíme, jak si z tohoto hlediska vedly slovenské nejbohatší a nejchudší domácnosti. Nijak slavně (ale to nemůže nikoho překvapovat).
Průzkum navíc nezachycuje situaci v současnosti, ale data se vážou na dobu před vysokým poklesem cen nemovitostí, které nadhodnocovaly bohatství jižních zemí, zejména Španělska. A konečně, čistá majetková pozice obyvatelstva vůbec nepostihuje obraz celkové kapitálové zásoby dané země, tedy včetně firemního a bankovního sektoru a samotného státu, to vše očištěno od vlivu čisté mezinárodní investiční pozice. A tady Německo pochopitelně musí překonat Jih s jeho převážně nevýkonným průmyslem a dlouhodobě schodkovou bilancí běžného účtu přímo násobně.
Díky belgickému ekonomovi Paulu De Grauweovi, který si dal tu práci a dopočetl dřívější data a celkovou kapitálovou zásobu na obyvatele až do loňského roku, víme, že Německo je zhruba stejně bohaté jako Nizozemsko nebo Belgie a zhruba třikrát bohatší než Řecko. O Portugalsku a Slovensku nemluvě. Jenomže dnešní Nizozemsko a Belgie byly nejbohatším územím kontinentální Evropy už před pěti sty lety a Německo je dohnalo zhruba před stoletím. Takže nic nového pod sluncem. Kreativní práce s čísly je zkrátka hodně stará a pořád stejně darebná.
Graf
BOHATÍ A CHUDÍ EVROPANÉ TROCHU JINAK O čem nevypovídá medián čistého majetku domácností aneb práce s daty
O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK, zamecnik@mf.cz
