Ze Slovenska odešlo během prvního kvartálu letošního roku 160 tisíc lidí. Vyhánějí je velké regionální rozdíly a vysoká nezaměstnanost. Česko se zhruba dvojnásobným počtem obyvatel opustí kvůli práci kolem sta tisíc obyvatel ročně.
Jak uvádí analýza Poštové banky, v úvodním čtvrtletí tohoto roku vycestovalo za prací do zahraničí přibližně 160 tisíc Slováků. „Až přibližně čtvrtina našinců vydělávajících v cizině přitom byla z Prešovského kraje,“ řekla pro agenturu TASR analytička banky Dominika Ondrová.
Nejčastěji migrují Slováci ve věku 25 až 34 let s učňovským vzdělání a bydlištěm na východě Slovenska. V prvním čtvrtletí činili Slováci pracující v zahraničí zhruba 6,5 procenta ze všech pracujících.
Slováci mají slušnou jazykovou výbavu, migrující věková kategorie nemá větší životní závazky a láká ji vidina lepšího výdělku či zkušeností. „Četné zastoupení mají i lidé ve věku od 35 let do 54 let. Mimo Slovenska pracuje celkem více než 74 tisíc lidí této věkové kategorie,“ doplnila bankovní analytička.
Česko na druhém místě
Většina zaměstnanců za hranicemi má ukončené střední odborné vzdělání bez maturity. Za nimi následují téměř dvě pětiny Slováků se středoškolským vzděláním a 15 procent s vysokoškolským vzděláním.
Ze zemí se největší oblibě mezi Slováky těší Rakousko, kde pracuje 50 tisíc všech krátkodobě migrujících za prací do zahraničí. „Rakousko vyhrává pravděpodobně pro obecně vyšší životní úroveň a samozřejmě vyšší výdělek. Zároveň je snadno dostupné,“ hodnotí Ondrová.
Po Rakousku je nejčastějším cílem slovenských pracovníků Česko. Kromě dobré dostupnosti mu na atraktivitě přidává i téměř neexistující jazyková bariéra a také vyšší průměrná mzda.
Naopak počet Čechů cestujících za prací dlouho stagnuje. Podle posledních dostupných statistik ministerstva práce z roku 2014 pracovalo v zahraničí 110 tisíc lidí. Statistika je však nekompletní. Neodděluje z ní lidi, kteří za prací jen dojíždějí, a naopak nepřičítá občany pracující mimo zemí EU.
Čtěte také:
