V Česku a nyní i na Slovensku po jednom kraji řídí politik z nedemokratické strany. Ale zatímco zvolení komunisty Oldřicha Bubeníčka ústeckým hejtmanem v Česku minulý rok nikoho příliš nevzrušilo, úspěch pravicového extremisty Mariana Kotleby v Banskobystrickém kraji vyděsil Slovensko.
Banskobystrický kraj čekají příští rok hodně podivné oslavy 70 let od Slovenského národního povstání (SNP). Na pietní akci přijede bezpochyby i zdejší krajský předseda, župan. Tím je od minulého víkendu pravicový extremista Marian Kotleba, který porazil kandidáta vládního Smeru premiéra Roberta Fica.
Těžko si představit situaci, kdy na významné výročí přijedou zastupitelé vlád někdejší protihitlerovské koalice a Kotleba, ctitel vůdce hitlerovského Slovenského štátu Jozefa Tisa, zopakuje své názory, že povstání bylo ve skutečnosti protislovenským bolševickým pučem.
Z minulých oslav SNP ho přitom ještě odváželo policejní komando. „Je to mezinárodní hanba. Ale hanba je už to, že ho za župana zvolili, obrazně řečeno, vnuci povstalců,“ prohlásil pro deník SME ředitel Muzea SNP Stanislav Mičev. Řešení diplomatické ostudy ale není pro Slováky nyní to nejpodstatnější. Nejožehavějším problémem bude nyní postavení Romů v kraji pod vládou župana, který svou politickou kariéru vystavěl na rasistických útocích.
Šokující vítězství
Na počátku současného úspěchu Mariana Kotleby bylo HOVNO. Tak se měla jmenovat recesistická strana někdejšího kandidáta na prezidenta Milana Fogaše a měla to být zkratka pro Hnutie oklamaných voličov a nasrdených občanov.
Nakonec recesisté zaregistrovali na ministerstvu vnitra v roce 2000 Stranu přátel vína. Kdyby věděli, jaký směr jejich liberální strana nabere, možná by registraci ani nepodávali. V roce 2010 stranu ovládli lidé okolo rozpuštěné neonacistické Slovenské pospolitosti v čele s „vůdcem“ Kotlebou.
Ten ji přejmenoval se svými soukmenovci na Lidovou stranu Naše Slovensko. Úřady se další Kotlebovou politickou akcí příliš nevzrušovaly. Kotleba trochu zmírnil svou rétoriku a navíc strana získala v parlamentních volbách minulého roku jen 1,5 procenta hlasů.
O to větší šok byl nyní postup Kotleby do druhého kola ve volbě županů. Politici ale ještě byli v klidu. Kotleba získal pětinu hlasů, zatímco dosavadní župan Vladimír Maňka ze Smeru skoro polovinu. A pak přišel další šok z druhého kola. Kotlebu volilo přes 70 tisíc lidí, což stačilo na vítězství.
„Chci poděkovat všem voličům za důvěru a za to, že nepodlehli mediálnímu tlaku ze všech stran. Důvěra, kterou mi obyvatelé dali, je pro mne obrovskou výzvou udělat všechno, co bude v mých silách, pro to, aby za čtyři roky mohli říct: volím Kotlebu, volím správně,“ nadšeně děkoval vítěz a už jako politik tvrdé ruky začal podávat trestní oznámení na dosavadní krajskou samosprávu.
Slovenská demokratická levice a pravice se nyní hádá, kdo za úspěch Kotleby může. Premiér Robert Fico tvrdí, že pravicová konkurence: „Podstatná část hlasů, které dostal pan Kotleba, byly hlasy slovenské pravice. Pravice, která si řekla, že antikrist, satan, Hitler, Mussolini jsou lepší než Smer.“ Naopak
předseda pravicové SDKU-DS a jediný nyní zvolený pravicový župan Pavol Frešo to popírá: „Za to nesou vinu všechny demokratické strany. Jsou nyní povinny spojit své síly, aby čelily extremismu.“
Demokratická pravice pomohla Kotlebovi nejspíše v prvním kole, levice pak v druhém. Kdyby pravice proti extremistovi nasadila přijatelného kandidáta, Kotleba by jistě nepostoupil do druhého kola volby. Jenže kandidát pravice Ľudovít Kaník je pro většinu Slováků jako bývalý ministr práce symbolem všech drastických sociálních reforem.
To nahrálo Kotlebovi. V druhém kole Kotleba zase těžil z nevýraznosti dosavadního banskobystrického župana Maňky. Toho totiž příliš obyvatel kraje nezná, protože k funkci předsedy kraje ještě stíhá jezdit jako europoslanec do Bruselu.
Proti všemu možnému
Mariánu Kotlebovi je nyní 36 let a po vystudování Přírodovědecké fakulty Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici učil informační techniku na osmiletém sportovním gymnáziu. Dokonce ještě když už proslul svými xenofobními politickými výstupy, mohl nadále učit mladé Slováky.
Teprve v roce 2006 ho škola zbavila učitelství, ale nechala si ho jako správce počítačové sítě. Nyní už neučí, nikdo vlastně neví, čím se poslední roky živil. Jen je jisté, že vystudoval v Bystrici tento rok i ekonomii.
Počátky jeho celostátní známosti jsou spojené se Slovenskou pospolitostí, kterou dovedl až k soudnímu zákazu v roce 2006. Kotleba a jeho druzi v ní otevřeně oslavovali klerofašistický Slovenský štát. Vůdce Kotleba chtěl vybudovat „nový Slovenský stavovský stát na národním, křesťanském a sociálním principu“.
Jen program ale nestačil. Proto si ušili i uniformy připomínající Hlinkovy gardy a v nich pochodovali proti všemu možnému. Proti parlamentní demokracii, proti „cikánským příživníkům a parazitům“, proti „maďarským šovinistům“, „sionistické lobby“. A i proti „mezinárodní akci zrádců“ SNP, kterou bude při oslavách příští rok před zahraničními delegacemi už jako župan asi Kotleba zahajovat.
Po zrušení strany Slovenská pospolitost přežívala jako občanské sdružení, ale i to soud v roce 2008 zrušil. „Rozpuštění Slovenské pospolitosti je důkazem, že vláda Slovenské republiky nebude ani minimálně tolerovat šíření národnostní a rasové nenávisti,“ prohlašoval tehdy sebevědomě premiér Fico. Nyní s Kotlebou musí jednat jako s županem.
Se žháři z Vítkova
Po ovládnutí Strany přátel vína do přejmenované strany přešla většina hlavních postav ze zakázané partaje. Ještě v roce 2009 Kotleba skončil na policii, když při 70. výročí vzniku Slovenského štátu vykřikoval, že si nyní on a jeho příznivci vyzkouší demokracii v praxi.
Při gardistickém pokřiku Na stráž! ho odvezli policisté. Postupně se ale naučil používat chytřejší jazyk. K holokaustu se odmítá vyjadřovat, neopakuje už věty jako „odmítáme občanský princip, chceme stát pro Slováky a Slovenky“.
Přesto má dál za sebou známé firmy. Michal Laššák kdysi napadl Roma v městské dopravě, pak u něj policisté našli fotografii nacistického pohlavára Rudolfa Hesseho. Kotlebův bratr Marek je také činný ve straně a zásobuje straníky módou ze svého obchodu KKK Anglická móda. KKK znamená Ku Klux Klan a značky jsou samozřejmě ty, které rádi nosí po celém světě neonacisté.
Kotleba se už také vyhýbá setkávání s tvrdým jádrem extremistů. Podle týdeníku Plus 7 dní se přitom ještě v roce 2009 objevoval v blízkosti třeba i Václava Cojocara, jednoho ze čtyř českých neonacistů odsouzených za žhářský útok ve Vítkově na Opavsku.
Dobře využitý požár Krásné Hôrky
Popularitu na Banskobystricku si zjednal spektakulárními akcemi. Kraj s velkým počtem romských obyvatel mu několikrát dal příležitost předvést svou kraválovou politiku. Hodně obyvatel ho nyní možná volilo kvůli osudu středověkého hradu Krásna Hôrka.
Na jaře minulého roku dvě romské děti založily požár, od kterého hrad chytl, a cenná památka vyhořela. Kotleba se toho okamžitě chytil a svolal demonstrace s heslem: Nedovolme Romům zničit naši minulost. Vyhlásil, že vykoupí pozemky pod načerno postavenou romskou osadou a Romy vystěhuje.
Nakonec pozemky dostal od majitelů darem. Následně pořádal spektakulární výlety na své území s helmou na hlavě a Romové mu vzkázali: „Pokud sem Kotleba přijde a bude provokovat, neručíme za to, v jakém stavu odejde.“ Nikoho ale zatím nevystěhoval.
Kauza s Hôrkou, kde polovinu obyvatel tvoří Romové a kde podle starosty až do požáru nebyly s Romy větší problémy, pravděpodobně zapříčinila raketový růst Kotlebovy popularity. Výsledkem je nyní zisk županství Banskobystrického kraje. Příštím cílem Kotleby je parlament. A už to nevypadá jako nereálný cíl.
Čtěte také:
Smer uspěl v krajských volbách, překvapili radikálové
Fico hodlá diskutovat o návrhu na sloučení slovenských krajů
Slovensko mění v Česku velvyslance. Bude jím exkomunista Peter Weiss
