Kampaň na podporu slovenských potravin mají platit sami výrobci. V Česku nalévá stamiliony do reklamy stát
Hra na pravici a levici ztrácí v bývalém Československu smysl. Ukazuje to i přístup k marketingové podpoře tuzemských potravin. Čeští a slovenští potravináři závidějí německým, že v občanech své země mají věrné zákazníky, a přejí si stejně spořádané spotřebitele. Převýchova ale není zadarmo.
Na Slovensku sice vládne levice, která s velkou chutí přerozděluje peníze daňových poplatníků. Reklamu k přesvědčování spotřebitelů, aby dávali přednost slovenským potravinám před dováženými, mají ale platit sami podnikatelé – zemědělci a potravináři.
V Česku, kde se vládnoucí koalice tváří jako pravicová, běží kampaň za stovky milionů ze státního rozpočtu. Úspory neúspory.
„Slovensko potřebuje ucelenou koncepci prodeje domácích výrobků. Ten je mimořádně nízký, nedosahuje ani padesáti procent z celkového objemu prodaných potravin,“ obhajuje potřebu masivní propagace mluvčí Slovenské zemědělské a potravinářské komory Stanislav Nemec. Tamní agrární komora proto přišla s návrhem zákona o odbytovém fondu, do kterého mají zemědělci a potravináři povinně odvádět 0,06 procenta ze svých tržeb. Ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek si vzal zákon za svůj a chce ho bleskově provést Ficovou vládou a parlamentem, aby platil už od letošního července.
Co komora, to jiný názor Ve fondu by se měly každý rok sejít tři miliony eur, to je téměř 80 milionů korun, předpokládá ministerstvo. „Poplatek bude odpočitatelnou položkou ze základu na daně,“ zdůraznil Jahnátek. Opřel se přitom do Potravinářské komory Slovenska, která vystoupila proti zřízení odbytového fondu. „Jejími členy jsou hlavně velké zahraniční monopoly, které nemají absolutně zájem na tom, aby se v obchodech zvýšil podíl slovenských potravin. Jde jim o to, aby se prodávalo zboží, které si dovezou z mateřských zemí,“ prohlásil Jahnátek.
Prezident potravinářské komory Daniel Poturnay varuje, že snaha zavést novou daň není vyvážena žádným jasně formulovaným veřejným zájmem a odčerpává nezanedbatelné množství potřebných zdrojů ze sektoru, přičemž účinek jejich vynaložení zůstává pochybný. „Místo snížené DPH na potraviny, kterou ministerstvo slibovalo, zavádí novou daň,“ odmítá návrh Poturnay. Potravináři si zákon vysvětlují i tak, že nabádá nadnárodní firmy s fabrikami na Slovensku, aby výrobu stáhly do jiných zemí.
Výchova v Čechách V tuzemsku se hlavní masáž ve prospěch českých potravin odehrává za státní peníze.
Na propagaci národní značky Klasa šlo loni 200 milionů korun, letos to má být 160 milionů. Dalších 40 milionů půjde na zviditelnění potravin ověnčených titulem Regionální potravina. V minulém roce na to dal státní rozpočet o deset milionů víc. Snahu přesvědčovat Čechy, aby dávali přednost tuzemským potravinám, měla svého času i česká agrární komora. Z plánu založit marketingový fond, který by dobrovolně plnily zemědělské a potravinářské firmy, nakonec nebylo nic. Šéf agrárníků Jan Veleba si už představoval, že ročně by fond získal nejméně deset milionů korun a přispívala by do něj také Evropská unie.
Nakonec se do podpory prodeje českých výrobků pustila potravinářská komora. Vlaječku, kterou garantuje tuzemský původ potravin, i když to zdaleka neplatí stoprocentně, dosud udělila 46 výrobcům. Ti za propůjčení loga komoře platí. „Všechny vybrané peníze jdou na marketing,“ říká její mluvčí Dana Večeřová. Ve srovnání se státní kampaní je propagace ovlajkovaných výrobků velmi skromná, když si musí vystačit s tím, co komora nastřádá na poplatcích.
„V minulém roce jsme získali necelý milion korun. Počítáme, že letos to bude zhruba stejné,“ vyčísluje Večeřová.
Nejčerstvěji se do propagace domácího zboží vrhli potravinářští bossové s iniciativou Co je české, to je dobré. V médiích ji zviditelňuje hlavně majitel Agrofertu Andrej Babiš.
Leitmotivem nového tažení je spíš znechutit Čechům polské jídlo. Iniciativa chce lobbovat za větší propagaci českých potravin. Čtvrt miliardy od státu ročně nestačí? Chyba je asi někde jinde. l
Nejčerstvěji se do propagace domácího zboží vrhli potravinářští bossové s iniciativou Co je české, to je dobré.
O autorovi| Táňa Králová, kralova@mf.cz