Rozhodčí soud z Prahy bojuje o ruskou klientelu
Zástupci pražského arbitrážního soudu vyzvali desítku předních ruských advokátů a právníků, aby požádali o zapsání na jeho listinu rozhodců. V rozhovoru pro týdeník EURO to uvedl Bohuslav Klein, který zmíněnému Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře předsedá. Klein před několika dny jednal s těmito advokáty v Moskvě.
Výzva ruským advokátům je součástí širší „východní strategie“ pražského arbitrážního soudu. Ten by se rád zapojil do řešení sporů v obchodních vztazích mezi českými a ruskými podnikateli. „Obchod mezi oběma zeměmi roste, zvyšuje se počet uzavřených smluv a tedy také potenciálních sporů,“ říká Klein. Český rozhodčí soud by dokonce mohl řešit i spory, v nichž vystupují pouze ruské subjekty.
Pražský arbitrážní soud již na konci loňského roku uspořádal v Moskvě konferenci, na níž prezentoval své přednosti. Chystá se i do dalších ruských měst.
Jak se zrodil zájem o ruský trh? Představitelé Rozhodčího soudu si před časem položili otázku, kde se vlastně řeší většina česko-ruských obchodních sporů. „Věděli jsme, že v Praze to není,“ vypráví advokát Klein. Za posledních pět let se pražský arbitrážní soud zabýval devíti rusko-českými spory a třemi česko-ruskými spory (na prvním místě je žalující strana). Přitom jen v loňském roce tento soud celkově rozhodoval téměř šest stovek případů.
Po návštěvě Moskvy čeští rozhodci zjistili, že se rusko-české kauzy většinou neřeší ani tam. To znamená, že se rozhoduje někde úplně jinde, zřejmě v prostředí, které je dražší a také neslovanské - tedy z hlediska účastníků sporů komplikovanější.
Proč by se však čeští a ruští podnikatelé měli obracet právě na pražský soud? Bohuslav Klein tvrdí, že jde o nejlepší rozhodčí soud na území států bývalé RVHP. Je jediným stálým soudem tohoto druhu v Česku, má dlouhou tradici. Od roku 1949 již rozsoudil téměř deset tisíc sporů. Příznivá je i současná mezinárodní situace - politické problémy by už neměly zatěžovat vztahy mezi Rusy a Čechy tak jako v minulosti. Předseda Rozhodčího soudu zdůrazňuje, že „Slovan Slovanovi přece jen rozumí lépe“. Tento výrok je čistě popisem reality, Klein dodává, že rozhodně nechce nikoho diskriminovat.
Kromě příznivé ceny může pražský arbitrážní soud údajně nabídnout také neformální přístup a mnohem jednodušší proceduru ve srovnání s anglosaským právním systémem.
Vše ruské, verdikt český.
Další výhoda, kterou pražský Rozhodčí soud slibuje, souvisí se stavem soudnictví v Rusku. Množí se stížnosti na nefunkční, problematické a zkorumpované rozhodování tamních soudců. To platí obecně- List Wall Street Journal například nedávno uvedl, že prezident Vladimir Putin sice během svého prvního funkčního období tlačil na změny, díky nimž měli obvinění získat více práv, ale zlepšit se podařilo jen něco. Vyšetřovací vazby se stále používá příliš často, soudci mnohdy odmítají připustit svědectví obhajoby.
Stížnosti se týkají i arbitrážního soudnictví. V Rusku panuje rivalita mezi státními a rozhodčími soudy, což vystavuje arbitrážní nálezy zvýšenému riziku, že je státní soud zruší. Rozhodnutí českého arbitrážního soudu v souladu s newyorskou úmluvou z roku 1958 by však bylo možné napadnout jen ze striktně uvedených důvodů. „Říkáme, že jsme velmi liberální. Je možné, aby celé řízení bylo v ruštině, aby obě strany sporu byly ruské, aby rozhodci byli Rusové (uvedení na listině českého soudu - pozn. red.), nález však bude český,“ uvádí Bohuslav Klein. Naznačuje tak, že ambice českých rozhodců se vůbec nemusejí zastavit u česko-ruských sporů: Další metou jsou spory rusko-ruské, případně takové, v nichž vystupuje subjekt z některé z dalších republik bývalého Sovětského svazu.
Předseda Rozhodčího soudu má informace, že se již objevily případy, kdy si podnikatelé na východ od českých hranic dali do smlouvy příslušnou doložku: případný spor by řešili pražští rozhodci.
Přijetí nebude jen vřelé.
Ambice pražských rozhodců jsou ovšem příliš vysoké na to, aby mohli v Rusku počítat jen se vřelým přijetím. Pro leckoho mohou být nepříjemnou konkurencí. To připouští i Bohuslav Klein: „Je jasné, že náš vstup na trh vyvolá i negativní reakce, ale nám šlo také o prospěch našeho soudu a přilákání ruské klientely“. Pražský advokát nicméně zdůrazňuje, že jím řízený soud se snaží na prvním místě přesvědčovat o výhodách arbitrážního řízení obecně (oproti pomalejším státním soudům) a teprve na druhém místě uvádí, proč je právě ten pražský vhodnějším místem pro rozhodování než konkurenční soudy.
Pražané však také nesmějí polevit v úsilí, s jakým se v Rusku prezentují. Jejich ruští partneři radí, aby přicházeli s dalšími prezentacemi, které už budou přesněji směřovat na cílové skupiny. „Na dveře ruského trhu dnes klepe kdekdo. Toho, kdo klepat přestane, nebude tamní trh akceptovat,“ upozorňuje Klein.
