Ruská federace a prezident Vladimir Putin se mohou v Česku opřít o nezanedbatelného spojence OE přímo na půdě české Poslanecké sněmovny. Právě v dolní komoře parlamentu je v posledních měsících velmi aktivní dosud nepříliš známý Institut slovanských strategických studií. V malostranských sálech pravidelně pořádá semináře na zahraničněpolitická témata, aš už o současné politice Ruska, nebo o syrské válce.
Během debat se prezentují především proruské postoje a kritizuje se Evropská unie a Spojené státy.
Dveře do sněmovny tajemnému institutu otevírají poslanci Okamurovy strany Svoboda a přímá demokracie (SPD).
Od letošního roku převzali nad pořádáním seminářů záštitu. Bez záštity“ poslanců Okamury, Fialy a Holíka by nebylo možné semináře v prostorách sněmovny pořádat. Institut se ale v českém parlamentu objevil poprvé už před dvěma lety. Tehdy šlo o dvě konference nazvané Mýty o Rusku a Mýty o Jugoslávii.
Umožnili je poslankyně KSČM Soňa Marková a poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
Letos už stihl institut uspořádat ve sněmovně dokonce tři semináře OE jeden o Rusku a dva o Sýrii. Všechny pomohl zorganizovat poslanec a člen předsednictva Okamurovy SPD Jaroslav Holík.
Institut jsem předtím neznal. Ale zaujal mě jeho přístup. Je v nás asi třetina slovanské krve, jsme sice trochu víc promíchaní s Kelty a Němci, ale stále mluvíme slovanským jazykem. A v poslední době mi připadá, že bych se za to měl stydět,“ vysvětluje Holík. Dodal, že nechce nic propagovat. Cílem našich seminářů je pozvat odborníky a nechat je mluvit,“ uvádí zlínský zákonodárce.
Dejme slovo odborníkům
Na semináře jsou ale zváni většinou lidé, jejichž názory spojuje jedno: blízký vztah k Rusku. Na dubnové konferenci Mýty o Rusku hovořili jako odborníci například bývalí spolupracovníci Státní bezpečnosti Martin Koller, Oskar Krejčí a Zdeněk Zbořil. Někdejší důstojník komunistické armády a spolupracovník vojenské kontrarozvědky Koller nyní vystupuje v médiích jako vojenský analytik“. Prostor dostává zejména v Parlamentních listech, které spoluvlastní slovácký senátor a majitel hazardního a loterijního impéria Synot Ivo Valenta.
Na semináři slovanského institutu Koller naplno podpořil ruskou zahraniční politiku. Podle něj je současné Rusko moderním státem s vysokou životní úrovní, v němž panuje pořádek. Koller se domnívá, že součástí ruské zahraniční politiky je zastávání se slabších proti agresorům, což ilustruje na příkladech ruské intervence v Gruzii či zásahu“ na Krymu. Ostře ve svém projevu naopak kritizoval Evropskou unii, která prý funguje jako nástroj Spojených států k rozpoutání války s Ruskem.
I další z řečníků, politolog Zdeněk Zbořil, má kromě pozitivního vztahu k Rusku pestrou normalizační minulost. Byl veden jako agent Státní bezpečnosti v boji proti takzvanému vnitřnímu nepříteli. Na poslaneckém semináři sdělil, že Rusko je na Západě prezentováno jako nepřítel, který může ve světě za vše špatné“. Takové vyobrazení podle něj slouží jako záminka pro přibližování základen Severoatlantické aliance k hranicím Ruské federace, což Zbořil vidí jako přípravu na novou operaci Barbarossa, tedy další invazi Německa do Ruska.
V podobném tónu hovořil také Oskar Krejčí, jedna z klíčových postav sametové revoluce, bývalý poradce komunistických premiérů a taktéž tajný spolupracovník Státní bezpečnosti. Krejčí vystupoval před deseti lety jako hlasitý kritik americké vojenské základny na území Česka.
Na semináři slovanského institutu vystoupila také historička Marie Neudorová, která v minulosti řečnila například na demonstracích proti NATO. Považuje ho za útočný pakt. Vědomí slovanské příbuznosti bylo velkou posilou pro úsilí malých slovanských národů. Zvláště vědomí existence ruského národa, který za nesmírných obětí dokázal několikrát uchránit Evropu od barbarského zničení. Dodával menším slovanským národům důvěru ve své snažení,“ uvedla mimo jiné Neudorová v dubnu v Poslanecké sněmovně.
Poslední seminář Institutu slovanských strategických studií se uskutečnil před několika dny a vystoupili na něm téměř stejní hosté jako v dubnu. Přidal se k nim tentokrát i ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře a budoucí velvyslanec ve Washingtonu Hynek Kmoníček. Proč se jeden z nejvyšších českých zahraničněpolitických úředníků účastní akce, kde je Rusko označováno za stabilizující faktor ve světě“ a Spojené státy za zemi osobující si právo napadnout jakýkoli otrocký stát“? Přijal jsem pozvání na vystoupení na semináři, protože je tematicky blízko mé specializaci, tedy zahraniční politice,“ odpověděl stručně ze zahraničí Kmoníček.
Z jakého důvodu je složení odborníků“ na seminář pořádaný ve sněmovně tak jednostranné a kdo je vlastně vybíral?
V minulosti jsem tyto odborníky tolik neznal. Neměl jsem takový záběr. V politice pracuji krátkou dobu. Moje parketa je životní prostředí. Proto jsem si nechal poradit,“ říká organizátor akce poslanec Holík. Hosty domlouvala paní Zemanová,“ upřesňuje.
Šlouf a Zbytek v pozadí
Radmila Zemanová-Kopecká je zakladatelkou Institutu slovanských strategických studií a veřejně za něj vystupuje.
Jeho činnost zahájila na konci roku 2013 v prvních dnech ukrajinské krize. Podle jejího oficiálního stanoviska má tento spolek posílit slovanskou vzájemnost“, ale podle článků zveřejňovaných na internetových stránkách institutu je zřejmé, že cílem sdružení je především podpora ruských zájmů. U jeho zrodu stál před více než dvěma lety také někdejší místopředseda Strany práv občanů zemanovci (SPOZ) Vladimír Hšnig.
Zemanová a Hšnig jsou blízcí spolupracovníci bývalého šéfporadce Miloše Zemana Miroslava loufa a někdejšího plukovníka komunistické armády, dnes jihočeského podnikatele a lobbisty Zdeňka Zbytka. Ten se proslavil tím, že v listopadu 1989 jako velitel tankové divize ve Slaném vyzýval k bojové pohotovosti“. Dnes podniká hlavně se zeměmi bývalého SSSR.
Zbytek i louf mají či měli čilé obchodní vztahy s Ruskem.
S ruskými byznysmeny byla v minulosti v kontaktu i Zemanová. Působila jako jednatelka ruské společnosti M Impaex, která v Česku ještě před několika lety podnikala ve stavebnictví či v zemědělství.
Dnes je společnost v konkurzu.
Zemanová převzala v roce 2010 jednatelství od podnikatele Ilji Meščerjakova, Rusa z ukrajinského Luhansku a mimo jiné obchodního partnera Zdeňka Zbytka. Se Zbytkem a loufem Zemanovou pojí také její angažmá v tehdejší Straně práv občanů zemanovci, kterou louf se Zbytkem spoluzakládali.
Jsem přesvědčena, že je v Česku slovanským kořenům českého národa věnováno příliš málo pozornosti, či spíše vůbec žádná,“ vysvětluje bývalá členka SPOZ Radmila Zemanová, proč slovanský institut založila. Hosty seminářů vybírá tak, aby na nich byly zastoupeny různé názory“. Podrobnější komentář k seminářům odmítla podat kvůli své časové zaneprázdněnosti.
Podle informací týdeníku Euro má Zemanová přímý přístup na Hrad a k nejbližším spolupracovníkům prezidenta.
S Hynkem Kmoníčkem si dokonce tyká.
Miloši Zemanovi pomáhala spolu se Zdeňkem Zbytkem v jeho prezidentské kandidatuře v roce 2013. Zemanová nepopírá, že Zbytka a loufa velmi dobře zná. Avšak odmítá, že by se na činnosti slovanského institutu nějak podíleli či ho financovali.
Buďme trošičku soudní
Zemanová ale stojí za řadou jiných projektů a médií, které podporují putinovské Rusko. Samotné internetové stránky slovanského institutu stále častěji zveřejňují stanoviska ruského ministerstva zahraničí. Za dobu své existence web institutu nejvíce zaujal textem, který má dokazovat, že Rusko nenese odpovědnost za masakr tisíců polských důstojníků v Katyni na začátku druhé světové války. Rusko se přitom k odpovědnosti samo přihlásilo.
Poslanec Holík nepovažuje za problematické, že se může v Poslanecké sněmovně dávat prostor otevřenému přepisování historie, jakého se slovanský institut dopouští.
Je to názor těch, kteří to přednášejí. Já beru třeba Katyň jako opravdu tragickou událost. Ale těžko tady posuzovat. V době, kdy došlo ke Katyni, řídili Sovětský svaz Gruzíni Stalin a Berija. Takže já bych do toho nerad zatahoval Rusko. A v osmašedesátém sem vojska poslal Brežněv, což byl Ukrajinec. A příkaz ke stažení vojsk vydal až Rus Gorbačov. Takže buďme trošičku soudní. Nechme mluvit odborníky,“ řekl Holík týdeníku Euro.
Během debat se prezentují především proruské postoje a kritizuje se Evropská unie a Spojené státy. Podle informací týdeníku Euro má zakladatelka institutu přímý přístup na Hrad a k nejbližším spolupracovníkům prezidenta. S Hynkem Kmoníčkem si dokonce tyká.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
