Slovenský parlament dnes schválil usnesení, na jehož základě chce koalice do budoucna připravit opatření na zmírnění takzvané dluhové brzdy, která vládě nyní pod hrozbou sankcí brání výrazněji zvyšovat zadlužení země. Na samotnou změnu ústavního zákona o dluhové brzdě ale koalice dostatek hlasů nemá a opozice již naznačila, že vládu v této otázce nepodpoří.
Na základě dnešního usnesení, na jehož schválení postačuje na rozdíl od ústavního zákona jen prostá většina hlasů přítomných poslanců, parlament ve spolupráci s ministerstvem dopravy připraví návrh investiční výjimky ohledně budování a modernizaci přes tisíc kilometrů silnic, stejně jako na modernizaci železniční tratí. Z dřívějších informací vyplývá, že tyto náklady by se nezahrnovaly do státního dluhu.
Slovensko podle vládních poslanců nemá dobudovanou silniční infrastrukturu a peníze z evropských fondů do roku 2020 jsou již rozděleny na různé projekty. Opozice, bez jejíž podpory nedokáže vláda prosadit ve sněmovně uvolnění pravidel dluhové brzdy, už změny odmítla.
„Po dlouhých letech hospodářského růstu a růstu příjmů veřejných financí jsme dospěli do bodu, že nehovoříme o tom, že snížíme dluh, ale vládní poslanci potřebují dluh zvýšit. Když to takto půjde dál, tak se nám rozpadnou veřejné finance. Jediným problémem není pouze nedostatek peněz, ale i to, že se blíží krajské volby. Vládní kandidáti mají problém obhájit své sliby,“ řekl novinářům poslanec nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Eugen Jurzyca.
Nezávislá rozpočtová rada Slovenska, která dohlíží na vývoj státních financí, již dříve uvedla, že vláda bude mít i bez investiční výjimky prostor ke zvýšení výdajů o několik miliard eur, aniž by státní dluh překročil hranici, při které by už kabinetu hrozily přísnější sankce.
Dluhovou brzdu Slovensko aktivovalo v roce 2013, když rok předtím dluh státu překročil hranici 50 procent HDP. Loni zadluženost Slovenska po zohlednění výkonu ekonomiky třetím rokem po sobě klesla, a to na méně než 52 procent hrubého domácího produktu (HDP). Tato úroveň dluhu nepředstavuje pro kabinet vážnější sankce, ministerstvo financí pouze musí předložit zprávu se zdůvodněním hodnoty dluhu a s návrhy na jeho snížení.
Slovenský ministr dopravy Arpád Érsek letos v květnu uvedl, že země nemá zajištěny peníze nutné k výstavbě všech plánovaných dálnic či rychlostních silnic. V případě, že parlament neuvolní pravidla takzvané dluhové brzdy, ministerstvo podle něj zváží jiný model financování infrastrukturních staveb, jako například projekty veřejně-soukromého partnerství. Odborníci upozornili, že stát nemá připravené větší projekty k okamžité realizaci.
Přečtěte si také:
Konec slovenské krize: strany podepsaly dodatek ke koaliční smlouvě
Foto nejen pro pamětníky. V Tugendhatu se před 25 lety dělila republika
Esej: Zamávejte eurobusu
