V bruselském paláci Justus Lipsius, kde se konají summity a další jednání členských zemí EU, už visí logo nastupujícího maltského předsednictví. Nahradilo podobnou plachtu, která po šest měsíců všem návštěvníkům budovy připomínala, že u pomyslného kormidla unie stálo Slovensko, poprvé ve své historii.
„Je těžké dělat žebříčky, říkat, že to či ono bylo nejsložitější,“ poznamenal slovenský velvyslanec při EU Peter Javorčík. Předsednictví od expertních po ministerská jednání představovalo organizaci a řízení více než 1200 zasedání, některé z nejrozsáhlejších podkladů pro jednání měly i přibližně 600 stránek.
Za komplikovaná témata, která se předsednictví podařilo vyřešit, Javorčík pokládá například obchodní problematiku - zajímavé a politicky významné dokončení smlouvy CETA s Kanadou a posun tři roky se vlekoucí modernizace evropských nástrojů na obranu obchodu, především kvůli dumpingu ze třetích zemí.
Velvyslanec také připomněl, že se včas podařilo domluvit unijní rozpočet na rok 2017 a pouze Itálie odmítla podpořit kompromisní návrh dohody k revizi stávajícího víceletého finančního rámce.
Odcházející předsednická země je v Bruselu ceněna to, že v nynější těžké době dokázala dojednat některá konkrétní témata, byť pochopitelně ne všechno se podařilo dotáhnout do konce. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker například nedávno v projevu před europarlamentem vyzdvihl začátek fungování společné pobřežní a pohraniční stráže či dohodu o systematických kontrolách na vnějších unijních hranicích.
Předsednictví si Slováci pokazili. Čtěte:
Slovenská hvězdná pěchota pohřbila své předsednictví EU
Slovensko na bratislavském neformálním summitu 27 zemí unie, který se jinak týkal budoucnosti EU bez Británie, v souvislosti s migrací otevřelo diskusi o takzvané pružné či efektivní solidaritě. Ta podle jejich představy měla nahradit rigidní představu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Konsensus nenašli, velvyslanec Javorčík přitom míní, že taková představa by byla velmi optimistická.
„Ale podařilo se nám alespoň nastartovat debatu v této citlivé a státy rozdělující otázce. Těžko se dalo předpokládat, že se nám podaří najít shodu. Myslím ale, že o některých prvcích se začíná konstruktivněji diskutovat než před rokem,“ poznamenal. Diskuse se vede především v rámci debaty o návrhu na reformu evropského azylového systému, kde komise pro případ krize povinné přerozdělování navrhla.
Průsečík mezi zcela rozdílnými postoji Maďarska na jedné straně a Itálie či Švédska na straně druhé bude nyní dál hledat nastupující maltské předsednictví, vyzval jej k tomu prosincový summit EU.
Podle slovenského velvyslance jsou nyní postoje ke kvótám skeptických zemí vnímané „v širším kontextu“ i dalších nástrojů, které jsou pro řešení migrační krize potřebné a užitečné. „To, co bylo krédem visegrádské skupiny, tedy přísná ochrana vnějších hranic, se stalo hlavním tématem,“ připomněl Javorčík.
Nepřehlédněte: Čtvrtině Slováků by se líbil návrat k socialismu
