Precizní přechod na společnou evropskou měnu euro se povedl v roce 2009 Slovákům. Čeští experti se byli nedávno u našich východních sousedů inspirovat, jak takový plynulý přechod zajistit. Na co by se měly české firmy připravit, až bude přijímat euro i Česká republika?
Foto: Eceuropa.eu
Portugalsko požádalo oficiálně o finanční pomoc. Obyvatelstvo Německa se obává, že tato země nebude posledním zachraňovaným členem eurozóny. Ratingové agentury revidují úvěrové hodnocení Itálie na negativní a dále snižují rating Řecka. Dokončuje se druhý záchranný balíček pro předlužené Řecko. Ozývají se první hlasy z Irska, že možná také požádá o další finanční pomoc. Eurozóna prochází největší krizí od svého vzniku. Diskutuje se nejen o možnosti vystoupení některých zemí, ale i o celkovém fungování této měnové unie bez vytvoření společného státu jejích členů, který je ve světě zcela unikátní.
Není divu, že pod vlivem této atmosféry si podle posledních průzkumů celé tři čtvrtiny obyvatel ČR nepřejí přijmout euro za svou měnu. Ani politické elity nepovažují nyní otázku přijetí společné evropské měny za aktuální, a proto se česká vláda rozhodla zatím nestanovit konkrétní datum jejího přijetí. Jednak Česká republika neplní kritéria nutná pro vstup do eurozóny (schodek veřejných financí a vstup do mechanismu měnových kurzů II), jednak pro ni může být v současnosti příhodnější mít vlastní měnu a samostatnou měnovou politiku.
Současná situace tedy brzkému přijetí společné evropské měny příliš nenahrává. Nicméně příprava na její přijetí, ke kterému se ČR zavázala při vstupu do Evropské unie, je dlouhodobý proces, který vyžaduje systematický postup s dostatečným časovým předstihem. Národní koordinační skupina pro zavedení eura, která se zabývá organizačními, legislativními a technickými úkoly s tímto procesem spojenými, proto byla nedávno čerpat zkušenosti na Slovensku, které euro zavádělo na počátku roku 2009. A jaké kroky naši sousedé zpětně hodnotí jako pozitivní a mohli by nám doporučit?
Duální zobrazování a zaokrouhlování
V oblasti ochrany spotřebitele je důležité, aby zákazníci přechodem na novou měnu neztratili základní přehled o cenových relacích. Tomu se dá nejlépe zamezit duálním zobrazováním cen (v obchodech, na výplatních páskách) ještě před samotným přechodem, tak i určitou dobu po něm. Obecně platí, že lidé by neměli mít pocit, že se stanou po přechodu na euro chudšími. Stát proto zaokrouhloval vždy ve prospěch občana – poplatky směrem dolů (pokuty, soudní poplatky) a naopak příjmy směrem nahoru (důchody, sociální dávky).
Cenové průzkumy
Na Slovensku si velmi dobře dokázali poradit se spotřebiteli silně vnímanou inflací, která u některých skupin obyvatel vyvolává subjektivní pocit, že došlo při přechodu na euro k podstatnému zvýšení cen. Lidé totiž přes inflaci hodnotí svoji životní úroveň. Vedle zdařilé komunikační kampaně k tomu přispěly i lednové mimořádné cenové průzkumy vybraných spotřebitelských cen, jejichž objektivnost a profesionalita byla zajištěna tamním statistickým úřadem. Cenové zjišťování proběhlo v krajských městech už dva a pět dní po zavedení nové měny. Rychlé zveřejnění těchto výsledků nedalo příležitost jakýmkoliv amatérským průzkumům a případné mystifikaci obyvatelstva prostřednictvím médií.
Může stát podnikatelům nějak pomoci?
Ač euro přináší pro podnikatele řadu výhod (odstranění kurzového rizika, nižší transakční náklady), museli se jednorázově vypořádat s dodatečnými náklady, které byl každý subjekt nucen hradit z vlastních zdrojů. Jakékoliv promítnutí zvýšených nákladů v souvislosti s přechodem na euro do ceny bylo nepřípustné a zároveň postihnutelné. Stát se angažoval především tím, že poskytl podnikatelům dostatečný časový prostor na přípravu a s předstihem zprostředkoval potřebné informace. Ty se prostřednictvím sdělovacích prostředků rozšířily do povědomí především malých a středních podniků. Cílem informační kampaně bylo co nejvíce ulehčit přechod na novou měnu právě těmto podnikům, aby jim nevznikalydalší dodatečné náklady.
Dodržování Etického kodexu předčilo očekávání
Kladné zkušenosti, které předčily očekávání, měli na Slovensku s etickým kodexem podnikatelů. Snahou bylo ubezpečit spotřebitele, že podnikatelé nechtějí v souvislosti s přechodem na euro využít situace a neodůvodněně zdražovat své ceny. Kodex zahrnoval i závazek dodržovat pravidla zaokrouhlování a používat výhradně oficiálně stanovený přepočítací koeficient. Do projektu se zapojilo přes 16 tisíc prodejen, které byly viditelně označeny speciálním logem. Komunikační kampaň doprovázel slogan „Meníme menu, nie cenu“. O přistoupení k tomuto projektu projevily zájem také iniciativní obce a města a došlo k jeho přejmenování na etický kodex, který čítal přibližně 1 700 členů.
Na pokuty došlo zřídka
Za nedodržení stanovených požadavků hrozily podnikatelům až trestní sankce. Slovenská obchodní inspekce dohlížela především na správné zveřejnění konverzního kurzu (30,1260 SKK/EUR), duální zobrazování konečné částky na dokladu o koupi, správný propočet prodejní ceny a jednotkové ceny. Inspekce také udělala cenovou kontrolu při podezření na neoprávněné zvýšení ceny odůvodněné přechodem na euro. V praxi byly pokuty udělovány spíše výjimečně, především při opakovaně zjištěném porušení nějaké povinnosti. Velkou část nedostatků se podařilo napravit již v průběhu kontroly (například uvedení přepočítacího kurzu na čtyři desetinná místa tedy včetně „nuly“ na konci).
Obchody se směnárnami nestaly
U našich východních sousedů se osvědčil apel na použití startovacích balíčků euromincí k nákupům v prvních dnech, které se staly oblíbeným dárkem k Mikuláši. Obavy, že se obchody (zejména ty malé a střední) stanou místem, kde si lidé budou rozměňovat peníze, se nenaplnily. Zapůsobila také stimulace spotřebitelů k rozsáhlejšímu používání platebních karet při placení za své nákupy. Předpokladem úspěšného zvládnutí celého procesu bylo samozřejmě také dostatečné předzásobení podniků eurobankovkami a euromincemi včetně turistických center (například horské chaty).
**Jak jsme na tom v České republice?**
Přijetí eura v České republice nejsou v současnosti příznivě nakloněny ani vnější, ani vnitřní podmínky. Úspěšné zavedení předpokládá řadu kroků od včasné, důkladné a koncepční přípravy přes kvalitní a efektivní komunikační kampaň zaměřenou na různé cílové skupiny až po zainteresování všech účastníků na tomto procesu (občané, města a obce, svazy a sdružení, podniky včetně bank, instituce státní správy). Implementace eura byla na Slovensku do určité míry otázkou prestiže a národní hrdosti. Kupříkladu jejich základní právní rámec pro přechod na euro (takzvaný generální zákon) prošel velmi rozsáhlým připomínkovým řízením a v parlamentu tehdy nikdo nehlasoval proti. Nakonec si položme otázku: Podaří se jednou i u nás, až pro to budou vhodné podmínky, abychom všichni společně táhli za jeden provaz, na jehož konci bude úspěšné zavedení společné evropské měny v České republice?
Autorka pracuje na odboru ekonomických analýz Ministerstva průmyslu a obchodu.
ČLÁNKY DO MAILU