Slovensko dohání průměrnou úroveň ekonomiky EU rychleji než Česko, ale stále za ČR zaostává. Nejviditelnějším pojítkem obou ekonomik je jejich závislost na automobilovém průmyslu. Nejvíce se odlišují ve vývoji pracovního trhu, kdy v Česku je třikrát nižší míra nezaměstnanosti.
Český hrubý domácí produkt přepočítaný na jednoho obyvatele dosáhl předloni 88 procent průměru EU, od roku 1995 si tak Češi polepšili o 12 procentních bodů. Slovensko dohání Evropu mnohem rychleji, za stejnou dobu poskočilo o 29 bodů. Startovní pozice Slovenska ale byla mnohem horší, HDP na hlavu proto v roce 2016 dosáhl jen 77 procent průměru EU. Vyplývá to ze studie ČSOB ke čtvrtstoletí od rozdělení Československa.
V roce 2004 Česko i Slovensko společně vstoupily do EU. Po pěti letech a jejich cesty znovu rozdělily. Na prahu globální finanční krize se Slovensko rozhodlo přijmout jednotnou evropskou měnu a stát se součástí eurozóny. „Ani v podmínkách extrémního vnějšího ekonomického tlaku, kterému byly obě ekonomiky vystaveny na přelomu první a druhé dekády tohoto století, se nepotvrdilo, že by přechod na euro, resp. setrvání u koruny, znamenalo pro jednu či druhou ekonomiku jasnou a nezpochybnitelnou konkurenční výhodu u dynamiky hospodářského růstu,“ uvedl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.
Přečtěte si esej:
Keynesiánská cesta do pekel
Nejzřetelněji se společné kořeny české a slovenské ekonomiky projevují v závislosti na automobilovém průmyslu. V obou zemích se ročně vyrobí přes milion vozů, což je v součtu 13 procent výroby aut v EU. V přepočtu na obyvatele jsou obě země na prvních dvou příčkách na světě, ostatní je následují s velkým odstupem. „Relativně vysokou závislost na automobilovém průmyslu potvrzuje i podíl tohoto oboru na celkové přidané hodnotě. Obě země jsou tak 'vydány na pospas' cyklické poptávce po nových osobních autech v Evropě, která právě kulminuje,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.
Jednou z mála velkých odlišností je situace na pracovním trhu. Rozdíl mezi nezaměstnaností v Česku a na Slovensku vždy činil nejméně čtyři procentní body. Zatímco česká nezaměstnanost je nyní u historického dna, na Slovensku dosahuje 7,4 procenta. Česko stejnou míru nezaměstnanosti zažilo naposledy před osmi lety.
Slovensko dlouhodobě bojuje nejen s vysokou nezaměstnaností, ale i s pomalým růstem nabídky pracovních míst. „Dochází tak k situaci, kdy Slováci často odcházejí za prací do Česka, které je v současnosti na přílivu zahraničních pracovníků bytostně závislé,“ připomněl Dufek. I když se situace na Slovensku v tomto směru v posledních letech zlepšuje, zůstává míra nezaměstnanosti v porovnání s Českem trojnásobná.
Dále čtěte:
