Ještě před rokem se Slovensko v očích Evropské unie nacházelo někde za Bosporskou úžinou, premiér Dzurinda však mapu Evropy přemaloval. Bratislava je teď, co se přidružování k EU týče, Praze blíže než Brno.
Rozhovory o začlenění Slovenska k zemím dosavadní patnáctky by měly být zahájeny ještě letos. Unie počká jen na říjnovou zprávu o pokroku země pod novým vedením, aby se ujistila, zda je skutečně připravena. „Tím by mohlo být Slovensko doporučeno k zahájení negociací, prohlásil minulý týden evropský komisař pro vnější styky Hans van den Broek po setkání se slovenským prezidentem Rudolfem Schusterem.
Oficiální jednání jsou zatím vedena jen s Polskem, ČR, Maďarskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem. Naopak Slovensko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko jsou považovány za pomalejší. Podle všeho však může na konci roku dojít k zamíchání v pořadí, alespoň ve druhé skupině. Jediný podstatný důvod, který Slovensko přiřadil k Rumunsku, se jmenoval Mečiar. Bratislava byla vyloučena i z nového rozšiřování Severoatlantické aliance. Podporu našemu východnímu sousedu vyjadřuje i tajemník NATO Javier Solana, který minulý týden sdělil, že doufá, že Slovensko se do aliance dostane co možná nejdříve. Následovně dodal, že vstup do NATO považuje za schod do Evropské unie.
Odstupující komisař EU van den Broek doporučuje Slovensku, aby učinilo vše, co je v jeho silách, ke společnému vstupu do Evropské unie s Českou republikou. Tento názor s ním sdílí i budoucí komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Mnohé by to usnadnilo - zejména otázku celní unie mezi oběma republikami, podotkl van den Broek. Tu by si ČR chtěla po začlenění do EU zachovat, zatímco unie v případě, že by Slovensko nevstupovalo s ČR souběžně, se staví proti.
Zbývá jen odpovědět na jednu otázku. Kdo se přiblíží ke komu: Slováci k Čechům, nebo Češi ke Slovákům?
