Slovensko může v Evropské unii zastavit platnost mezinárodní smlouvy ACTA na ochranu duševního vlastnictví, jejímž cílem je mimo jiné posílit boj proti internetovému pirátství a padělatelství. Informaci dnes zveřejnil webový portál deníku Sme.
Foto: Profimedia.cz
K Obchodní dohodě proti padělatelství se s opatrností staví nejen strany současné koaliční vlády premiérky Ivety Radičové, ale i opoziční sociálnědemokratický Směr. “Nelíbí se nám v podobě, která šikanuje lidi,“ uvedl k tomu mluvčí strany Směr Erik Tomáš.
Smlouvu ACTA musí nejprve schválit vláda. Pak musí projít parlamentem, kam se však nejspíš dostane až po volbách. Sme připomíná, že stačí, když dohodu nepodpoří jeden člen Evropské unie, a dokument nebude platit v žádné zemi „sedmadvacítky“. Žádná ze slovenských stran dosud nesdělila, zda bude dohodu bojkotovat, mnohé ji však zpochybnily. “V současné podobě není šťastná,“ cituje deník poslance vládní Slovenské demokratické a křesťanské unie-Demokratické strany (SDKÚ-DS) Miroslava Beblavého.
Straně vadí hlavně trestání řadových uživatelů. Smlouva ACTA by totiž například celníkům umožnila pátrat v noteboocích či multimediálních přehrávačích po nelegální hudbě a filmech. Dohoda by přitom podle Beblavého měla postihovat jen ty, kdo na padělání a pirátství vydělávají ve velkém. Vůči dokumentu je kritická i druhá nejsilnější vládní strana Svoboda a solidarita (SaS), která smlouvu analyzuje. Ministr hospodářství za SaS Juraj Miškov prohlašuje, že ji nepodpoří, pokud se potvrdí, že potlačuje lidská práva a svobody.
Zbylé dvě strany vládní koalice chtějí čas. Křesťanští demokraté (KDH) žádají odbornou i politickou diskuzi o smlouvě, zatímco Most-Híd se vyjádří až po jednání vlády, kde má dohodu předložit ministerstvo hospodářství. Ani to se však nemusí stát do voleb, neboť ministr Miškov tento týden pošle dohodu jen na připomínkování veřejnosti.
Proti dohodě ACTA se ve světě bouřlivě protestuje a vznikají petice. K té celosvětové se přidalo asi 1,2 milionu lidí. Podle kritiků smlouva kriminalizuje každodenní používání počítače. Hackeři ze skupiny Anonymous na postupné schvalování ACTA zareagovali vystupňovanými útoky. Napadli web Evropského parlamentu, souběžně zaútočili vládní servery v Polsku, ve Francii i v Irsku. Terči útoků se kvůli sporné dohodě staly už i internetové stránky slovenské vlády, parlamentu a ministerstva financí. Útoky protestovali i proti korupční aféře Gorila, v níž figuruje finanční skupina Penta. Česko podepsalo kontroverzní dohodu minulý čtvrtek. Čeští hackeři z hnutí Anonymous vzápětí napadli stránky Ochranného svazu autorského (OSA) i webový portál vlády a pohrozili dalšími akcemi.
