Menu Zavřít

„Slovenský Babiš” Igor Matovič jako kultivovaná verze oligarchy

6. 3. 2020
Autor: Redakce

Vítěz slovenských voleb a nejpravděpodobnější premiér země Igor Matovič má v jednom určitě pravdu. To, co se o víkendu stalo pod Tatrami, se dá popsat jako třetí národní revoluce. První se odehrála v listopadu 1989 a Slováci ji říkají „něžná revoluce”. K té druhé došlo v říjnu 1998, kdy se země ve volbách definitivně zbavila mečiarovského režimu, který ji na čas odklonil od civilizované Evropy. No a třetí revolucí je právě výsledek letošních parlamentních voleb, po nichž se s mocí po dlouhých dvanácti letech rozloučil šéf Smeru Robert Fico. Slovensko přebírá zcela nová vládní garnitura a nový vůdce, u něhož stále převažují otázky nad odpověďmi. 

Igor Matovič je nepochybně charismatický a vždy dobře naladěný lídr s obrovským talentem pro politický marketing, ale kam zemi dovede, teď nikdo nedokáže říct. Tento multimilionář rozhodně nepatří mezi nejbohatší Slováky, přesto si dokázal vybudovat svou stranu OľaNo jako vlastní firmu. V tom velmi dobře okopíroval svého bývalého krajana Andreje Babiše.

Slovensko tak zažívá s šestiletým zpožděním zhruba to samé, co se přihodilo Česku. Tradiční strany se zkompromitovaly nekonečnými korupčními aférami a zpochybnily tím i ideologický způsob boje o moc. Jejich místo zaujal úplně nový typ strany, který zatím představuje poslední článek vývoje partají ve střední Evropě. 


Čtěte také: Matovič své Slováky dobře zná…


Tyto „firemní“ strany nemají ideologicky vyhraněný program, naopak se snaží oslovit všechny skupiny voličů. Marketing tak nutně musí zastínit program. Takové strany nemusí disponovat velkým počtem členů (OľaNo měla donedávna jen čtyři členy), jsou prakticky majetkem svých zakladatelů (ať už Babiše či Matoviče), jejichž slovo má větší váhu než demokratické hlasování členů. Tyto strany velmi sází na sociální sítě a marketing obecně (u Babiše profesionální, u Matoviče guerillový) a často šermují protikorupční rétorikou a bojem proti mafii.

Babiš i Matovič jsou prakticky neustálí personalisté. Řada politiků už jejich řady opustila, a proto musí neustále hledat nové a nové tváře. Mnohdy jsou to populární osobnosti. Za OľaNo letos kandidoval mimo jiné bývalý tenista či někdejší televizní bavič. I Matovič stejně jako Babiš má zálibu ve vlastnictví médií. Právě mediální byznys, který šéf OľaNa rozvíjel posledních dvacet let, mu vydělal velké peníze, ale především mu zajistil důležitý vliv. 

Přesto se v něčem Matovič od Babiše liší a díky tomu ho lze
označit za jakousi kultivovanou verzi oligarchy. Zaprvé není uvězněn v přímém
střetu zájmů - mediálního byznysu se už jeho rodina zbavila a v ničem jiném
nepodniká, ani nemůže. Na Slovensku zákon zakazuje podnikání všem politikům.
Matovič také není kvůli střetu zájmů na rozdíl od Babiše z ničeho
obviněn. 

Zadruhé byl Matovič mnohem méně než Babiš součástí oné „mafie“,
kterou oba politici tak kritizují. Když se v roce 2010 strana Svoboda a
Solidarita, za níž Matovič kandidoval, stala součástí vlády Ivety Radičové,
působil tehdejší mediální magnát spíš jako odbojný poslanec než jako
spolupracovník establishmentu. Zatímco Babiš v minulosti s vládnoucí garniturou
velmi aktivně spolupracoval, a to především s politiky ČSSD, ať už s Milošem
Zemanem či Stanislavem Grossem.

MM25_AI

Slovensko má sice na cestě k otevřené politické oligarchii
zpoždění, ale v úrovni politické kultury je díky Matovičovi vlastně o krok dál.

  • Našli jste v článku chybu?