Slovinská dálnice A1 nabízí jedinečné výhledy. I když spojuje Lublaň s Mariborem, z okýnka auta má člověk pocit, že projíždí Rakouskem. Oblast Štajerska (či Štýrska, chcete-li) však mate i jinak. Město Žalec obklopuje rozsáhlá chmelařská oblast, jejíž odrůdy jsou mezi evropskými pivovary velmi žádané. Ale po pár minutách se realita mění.
Místo vysokých chmelnic se všude kolem objevují vinice zaryté do malých, avšak ostrých kopečků ve výšce 350 metrů nad mořem. Auto zastavuje za městem Škalce, kde sídlí vinařství Zlati Grič. Šestý největší producent vína ve Slovinsku.
A od začátku roku 2016 v ní 90,5 procenta vlastní česká investiční skupina RSBC. „Ve Slovinsku a dalších balkánských zemích se v důsledku předlužení soukromého i veřejného sektoru a podkapitalizovanosti lokálních bank objevuje řada unikátních příležitostí pro expanzi zahraničního kapitálu,“ přibližuje Ondřej Pernica z RSBC, jak se skupina k vinařství dostala.
Architektura jako víno: spojení dvou umění vytáhlo milovníky šťávy z hroznů ze sklepů na světlo
Pernica dohlíží na fungování podniku, který svou historii píše od 80. let a fungoval jako družstvo. Samotnou výrobu si však čeští investoři neuzmuli. Každodenní řízení společnosti, která ročně vyprodukuje 500 tisíc litrů tichých a šumivých vín, nechali Slovincům, kteří za značkou Zlati Grič (Zlatý kopec) stojí dlouhodobě. A tato strategie se zatím vyplácí.
Hodně drahý nápad
I když z vyhlídkové terasy restaurace Gostilna Grič ležící přímo ve vinicích vypadá celá oblast jako jedno z nejromantičtějších míst ve Slovinsku, ještě před několika lety tady vládla úplně jiná atmosféra. Deprese z budoucnosti, odchod zákazníků a klesající objem vyrobeného vína.
To, co vinařství Zlati Grič podkoplo nohy, bylo rozhodnutí z roku 2009. Bylo třeba rozšířit a modernizovat kapacity, a tak se tehdy vinaři odhodlali k masivní rekonstrukci. Aby si oblast udržela svůj ráz, dlouhodobě je tu úřady zakázáno stavět jakékoliv nové budovy, proto se všechno muselo vejít pod zem. Slovinští projektanti Andrej Kemr a Igor Skulj odvedli perfektní práci, díky níž se Zlati Grič vyšvihl mezi architektonicky nejoceňovanější evropská vinařství.
| Vinařství Zlati Grič |
|---|
| • Místo: Škalce (Slovenské Konjice), Slovinsko |
| • Rozloha vinic: 73 hektarů |
| • Produkce: 90 procent bílých vín (ryzlinky, sauvignony, rulandy) |
| • Vlastník: od roku 2016 patří většina firmy české skupině RSBC |
Co na povrchu vypadá jako vjezd do skladu a malá prosklená prodejna, se v podzemí díky světelným tunelům, hlubokým sklepům s roční kapacitou jeden milion litrů, pohledovému betonu a vzdušné degustační místnosti sousedící s prostorem pro tradiční barikové sudy mění v netušené hroznové království.
Jenže odvážný projekt byl nad možnosti tehdejšího rozpočtu společnosti. „Zlati Grič nebyl schopný splácet investice a dostal se do správy banky,“ vysvětluje Pernica. Avšak bankéři nejsou vinaři, a tak to pod dohledem slovinské Probanky příliš nefungovalo. Ono ostatně ani nemohlo. Nebyly peníze a tržby pohybující se kolem půl milionu eur ročně na vykrytí provozu, natož splátky dluhů, nestačily. Jediným cílem bylo najít někoho, kdo podnik topící se ve ztrátě a existenčních potížích odkoupí.
Nový trend v českém byznysu: rodinné investiční kanceláře
V roce 2015 se o osudu vinařství dozvěděla česká skupina RSBC. A po několika měsících Zlati Grič se 73 hektary vinic převzala. Za kolik, to říct nechce. „Loňské tržby byly kolem tří milionů euro, zisk EBITDA pak dělal necelých 300 tisíc euro,“ upřesňuje Pernica.
Na půl milionu litrů vína, které se ve sklepě na okraji městečka Škalce každoročně vyrobí, by všechny místní hrozny zdaleka nestačily. Podnik proto pod RSBC obnovil staré vazby s řadou menších vinařů v regionu a révu skupuje od nich. Kromě toho se pustil do obnovy stárnoucích vinic a oživuje hektar po hektaru. Zlati Grič je specialistou na bílá vína, největší radost tady budou mít milovníci voňavých (avšak suchých) sauvignonů a svěžích ryzlinků.
Na cestě k moři
Díky tomu, že vinařství s vlastní restaurací, apartmány a devítijamkovým golfovým hřištěm leží poblíž hlavního tahu spojujícího střední Evropu s Chorvatskem, každoročně sem přijede hodně Čechů. Z deseti tisíc návštěvníků prý tvoří téměř dvě třetiny. „Je to velmi populární, počet návštěvníků stoupá, ale není to tak, že by se ve velkém pronajímaly sklepy jako třeba na jižní Moravě,“ vypichuje Pernica.
Slovinští projektanti Andrej Kemr a Igor Skulj odvedli perfektní práci, díky níž se Zlati Grič vyšvihl mezi architektonicky nejoceňovanější evropská vinařství.
I když hlavní provoz vinařství dýchá modernou, Zlati Grič si schovává ještě jednu zajímavost vzdálenou zhruba půl hodiny jízdy autem. Zbytky kartuziánského kláštera Žiče z dvanáctého století, v jehož sklepech má vinařství svůj archiv a kde v lahvích pracují šumivá vína. Na jedné polici tu visí i cedulka s rokem 1983. A to je právě to nejstarší, co může Zlati Grič nabídnout.
Skupina RSBC se však do historie příliš dívat nechce. Hledá cesty, jak byznys s vínem posunout dál. Prvním krokem je zvýšení exportu, jenž se dnes pohybuje mezi pěti a deseti procenty. A výhledově na trh možná pošle i svůj koňak. Vypálila totiž jeden tank loňského Ryzlinku vlašského, který teď čeká v dřevěných sudech na tu správnou chvíli.
Čtěte také:
Bývalí uhlobaroni chtějí dát půl miliardy do biotechnologií. Je to vášeň, říká šéf BPD Brůžek
Kancl na venkově. Zahraniční firmy budují své backoffice v českých regionech
Kdo chce být miliardář. V Česku rostou nové úspěšné investiční skupiny
