SLOŽITÉ ZNÁMKOVÁNÍ

Poslední dobou je velmi oblíbeným tématem diskusí reforma penzijního systému. Kromě hodnocení systému jako celku je stále žádanější i hodnocení jednotlivých fondů formou ratingu. Jeho cílem je dát odpověď na otázku, jaká je schopnost fondů vyplácet p enze, jednorázové vyrovnání či odbytné a jak dovedou zhodnocovat vklady.

Základním cílem penzijních fondů je dlouhodobé zhodnocování svěřených prostředků s minimálním rizikem. Minimalizace rizika je zatím komplikována nemožností investovat svěřené prostředky do zahraničních cenných papírů a zajišťovat se termínovan ými operacemi. Problematické rovněž je, že v důsledku nastavení státních příspěvků a dalších aspektů se penzijní připojištění chápe spíše jako krátkodobé zhodnocení prostředků generace těsně v předdůchodovém věku. Hodnocení budoucí bonity penzijních fondů je proto těžké. Výkony fondu v minulosti jsou podmínkou nutnou, nikoli však postačující pro dobré výkony v příštích letech.

Hodnocení fondů je založeno na kvantitativních a kvalitativních ukazatelích. Ke kvantitativním ukazatelům patří výkonnost fondu a výkonnost a složení portfolia, stabilita pojistného kmene, struktura pojistného kmene, provozní efektivita f ondu a koeficient investování.

Výkonnost fondu je dána výkonností portfolia a mírou nákladů spojených s činností fondu. Pro určení výkonnosti portfolia nestačí pouze zjistit, jakých bylo dosaženo realizovaných a nerealizovaných zisků (ve výkazu zisků a ztrát penzi jní fondy vykazují pouze realizované zisky!), ale rovněž určit riziko, s jakým bylo zisků dosaženo, a stanovit pravděpodobnost realizace neuskutečněných zisků či ztrát. Důležité je rovněž hodnocení výnosnosti jednotlivých instrumentů a jej ich rizikovost (struktura portfolia). U každého hodnoceného subjektu je potřeba nalézt odpověď na otázku, jak a proč fond dosáhl daných zisků, jak je určena investiční strategie fondu a zdali je vytyčená strategie dodržována.

Dalšími významnými faktory pro posouzení budoucí bonity fondu jsou stabilita pojistného kmene a stabilita distribučních cest. Tyto faktory ovlivňuje marketingová strategie, způsob komunikace s veřejností a image fondu. Stabilita pojistného kmene je posuzována podle přestupů klientů mezi fondy a podle vý voje počtu nových účastníků fondu. Stabilní pojistný kmen snižuje náklady na získaného účastníka a zvyšuje objem příspěvků na účastníka. Stabilita je důležitá i vzhledem k možnosti „přetahování účastníků mezi fondy jednotlivými distribučn ími sítěmi.

Při posuzování úspěšnosti marketingové strategie je nutné brát v úvahu jak absolutní míru růstu fondu, tak srovnání s růstem trhu. Úspěšnost marketingových cílů je třeba posuzovat ze sekundárních ukazatelů, jako jsou věková struktura pojištěnc ů, průměrná výše příspěvku, průměrná velikost úložky na individuálním účtu a struktura příspěvků podle jejich výše.

Provozní efektivita fondu přímo souvisí s velikostí a růstem fondu. Provozní náklady jsou u fondů v podstatě jedinými náklady, které mohou výrazněji ovlivnit efektivitu fondu při dané výnosnosti portfolia. Mimo absolutní výši je zapo třebí sledovat strukturu těchto nákladů a trend vývoje při posouzení všech aspektů, které v budoucnu mohou velikost nákladů ovlivnit. Hlavní ukazatele, které dávají přehled o efektivitě fungování fondu, jsou: podíl provozních nákladů na in dividuálních účtech, provozní náklady na účastníka a podíl osobních nákladů na celkových nákladech.

Zásadním ukazatelem při hodnocení penzijních fondů je takzvaný koeficient investování, který nám říká, jaký je podíl skutečného majetku ve fondu na vkladech na individuálních účtech, ať již ve formě vlastních úložek, státních příspěvků nebo připsaných v ýnosů. Tento koeficient by neměl být nižší než jedna.

Kvalitativními ukazateli jsou: manažer portfolia a management fondu, vlastníci fondu, depozitář a auditor. Minulé výsledky fondu jsou dobrým odrazovým můstkem pro hodnocení fondu, nevypovídají však nic o budoucí výkonnosti. Jeden z k líčových bodů pro stanovení očekávané výkonnosti fondu je osoba portfolio manažera, neboť zde existuje racionální předpoklad, že právě on má nejvýznamnější vliv na výkonnost fondu. Na vyspělých trzích je naprosto běžné, že klienti zůstávají věrni svému portfolio managerovi a přechá zejí s ním například i mezi fondy.

Zásadní vliv na kontrolu činnosti fondu má jeho depozitář. Zde je třeba posoudit, zda zvolený depozitář je také zárukou poskytování kvalitních služeb, které mu ukládá zákon.

Hůře kvantifikovatelným, ale velmi významným ukazatelem je výkonnost a profesionální zdatnost managementu fondu. Relativně nejsnazším znakem je jehoodborná zdatnost a doposud dosažené výsledky. V českých podmínkách charakterizovaných nestabilitou finančního sektoru je velmi důležitý i vlastník fondu.