Nejlepší světové ekonomiky prošly v roce 2002 poměrně těžkým obdobím a finanční trhy poznamenaly známky recese. Český kapitálový trh bývá výrazně ovlivňován vývojem na zahraničních trzích, ale v uplynulém roce tomu tak zcela nebylo. Také v minulosti často zaznívalo, zda Česká republika vůbec kapitálový trh potřebuje, když tuzemské podniky mají v době propojování trhů přístup na trhy v Londýně či ve Frankfurtu. To je však třeba uvést na pravou míru, protože nikomu na světě se ještě nepodařilo vybudovat prosperující ekonomiku bez fungujícího kapitálového trhu.
Nad očekávání.
Oba veřejné trhy v České republice (burza i RM-Systém) prošly počátkem roku 2002 snížením počtu emisí přijatých k obchodování. Na základě nových podmínek pro přijímání cenných papírů bylo vyloučeno především z RM-Systému téměř 800 cenných papírů. Tento krok zvýšil průhlednosti trhu a naopak snížil možnosti různých manipulací. Dominantní postavení na českém kapitálovém trhu opět zaujímala pražská burza, na níž se v uplynulém roce uskutečnily především významné obchody s dluhopisy. Celkový objem obchodů na pražské burze dosáhl v roce 2002 téměř 1793,1 miliardy korun, zatímco na druhém veřejném trhu, RM-Systému bylo zobchodováno 20,4 miliardy korun (viz graf). Překvapivé je, že zatímco na zahraničních trzích obchody s akciemi výrazně propadly nebo stagnují, pražská burza zaznamenala v roce 2002 nárůst obchodů s akciemi (i když jen na několika titulech) o více než 53 procenta. Paradoxně vývoj na pražské burze byl v porovnání se světovými trhy nejpříznivější, protože české akcie významně posílily. Některé zveřejněné zahraniční analýzy uvádějí, že v uplynulém roce byly české akcie dokonce nejlepší investicí, protože investoři, kteří do nich investovali, mohli dosáhnout vyššího zhodnocení než na jakémkoliv jiném trhu. Nejlépe si vedly především bankovní akcie a například velkým hitem byly akcie Komerční banky, které posílily o 100 procent. Celkově český kapitálový trh, měřeno burzovním indexem PX 50, posílil během uplynulé roku o 17 procent.
Na druhou stranu ani v roce 2002 nebylo obchodování oživeno žádnou novou emisí, výjimkou se stala pouze emise Erste banky, která od října úspěšně nahradila akcie České spořitelny. Tak se dá říci, že burzovní trh nadále zůstává trhem, na který si emitenti nechodí pro kapitál pro svůj další rozvoj. To je dáno tím, že české podniky jsou historicky zvyklé získávat kapitál pomocí úvěrů, a také tím, že získávání kapitálu na burzovním trhu brání nízká důvěra investorů, kteří by mohli nové akcie upsat. Kapitálu je v České republice dostatek, ale jde především o přímé investice nebo venture kapitál, a tak si asi budeme muset ještě na nové emise nějakou dobu počkat.
Nárůst podílových fondů.
Hodnota celkového spravovaného majetku v otevřených podílových fondech dosáhla na konci loňského roku 100 miliard korun, což znamená, že objem spravovaného majetku vzrostl oproti roku 2001 více než o 60 procent. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi se tak Česká republika stala nejrychleji rostoucím trhem v oblasti kolektivního investování. Největší výnosy byly spojeny s dluhopisovými a peněžními fondy, kterým k úspěchu pomohl pokles úrokových sazeb na peněžním trhu. Novou skutečností byl také vstup zahraničních fondů na náš trh, což vedlo k rozšíření nabídky produktů pro české investory a ke zvýšení konkurence v oblasti kolektivního investování. Na konci roku 2002 Komise pro cenné papíry evidovala 618 zahraničních subjektů kolektivního investování, kterým udělila licenci.
Vzhledem k liberálnímu přístupu získalo v České republice na počátku devadesátých let povolení k činnosti přes 600 obchodníků s cennými papíry a více než 400 investičních fondů, což je na tak malé finanční teritorium počet naprosto nevídaný. Když k tomu připočteme, že fondy působily v nedostatečně regulovaném prostředí, muselo nutně dojít ke zpřísňování pravidel a k značné nedobrovolné redukci počtu účastníků trhu. O naprosté absenci pravidel a nedostatečné regulaci svědčí i to, že například jenom zákon o cenných papírech byl za posledních deset let třináctkrát novelizován.
Zákony.
V polovině uplynulého roku byl přijat poslaneckou sněmovnou zákon o Komisi pro cenné papíry, který posílil její pravomoci, zvýšil informační povinnost obchodníků s cennými papíry, ale také například umožnil prodloužit otevírání fondů až do konce roku 2003. V průběhu roku probíhaly práce na dvou zcela nových zákonech, a to zákonu o kolektivním investování a zákonu o podnikání na kapitálovém trhu. Zákon o kolektivním investování byl ministerstvem financí koncem roku předložen po připomínkách do vlády. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu by neměl pouze odstranit nedostatky současné legislativy a sloučit současné zákony upravující kapitálový trh (například o cenných papírech, o burze…), je ale rozhodně také výzvou ke změnám. Tento zákon musí kromě harmonizace podmínek s Evropskou unií reagovat na rozvojové trendy. Neměl by nastavit podmínky jen například na rok dopředu, ale přinejmenším alespoň na čtyřleté období bez potřeby novelizace. Komise pro cenné papíry v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu prosazuje zavedení takzvaného centrálního depozitáře, který by zlepšil a zefektivnil vypořádání obchodů s cennými papíry, a také novou úpravu trhu z hlediska burzy a RM-Systému, protože současná situace neodpovídá požadavkům na regulaci.
Koncentrace majetku.
Uplynulý rok byl ve znamení další koncentrace majetku na účtech držitelů cenných papírů. To se projevilo tím, že zatímco v roce 1996 Středisko cenných papírů vedlo více než sedm milionů účtů, koncem roku 2002 již pouze 2,5 milionu účtů, ze kterých je více než 800 tisíc prázdných. Významným faktem je, že nyní je 90 procent majetku v cenných papírech koncentrováno na pouhých 0,11 procenta všech účtů ve Středisku cenných papírů. Ve světle koncentrace majetku a úbytku cenných papírů obchodovaných na veřejném trhu je logickým krokem sloučení společnosti UNIVYC, která zajišťuje vypořádání ochodů, a Střediska cenných papírů do centrálního depozitáře. Sloučení těchto dvou společností by mělo vést ke zlevnění poskytovaných služeb. Vznik centrálního depozitáře je podmínkou k zajištění konkurenceschopnosti našeho vypořádání z evropského hlediska. Na základě dohody vlastníků by se tak mělo stát nejpozději k 1. lednu 2004. Centrální depozitář bude muset splnit podmínky licence stanovené Komisí pro cenné papíry. Předpokládá se, že dílčí evidenci budou moci vést i banky, které jsou správci aktiv.
Aktivní komise.
Domácí kapitálový trh je i po mnoha změnách legislativy poměrně složitý a málo přehledný. Komise pro cenné papíry tak nadále bude prosazovat vytvoření takových podmínek, aby český trh po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 obstál v konkurenci.
Náš kapitálový trh však stále neplní jednu ze svých hlavních funkcí, není místem pro získávání kapitálu pro rozvoj podniků. Komise pro cenné papíry proto bude i do budoucna ve spolupráci s ostatními subjekty vylepšovat podmínky pro vstup společností na trh. Ve vztahu k emitentům se již podařilo prosadit, že drtivá většina z nich své pravidelné informační povinnosti plní. Kromě přípravy opatření k ochraně zákaznického majetku je dalším z cílů Komise pro cenné papíry i změna v pojetí samotné regulace. Komise chce v plné míře implementovat regulaci založenou na analýze rizikovosti a věnovat ještě větší úsilí prevenci. Maximální pozornost bude věnovat i přijetí dvou nových zákonů, které umožní jednodušší a efektivnější fungování kapitálového trhu a jeho dozoru. Komise pro cenné papíry očekává v roce 2003 stabilizaci poskytovatelů investičních služeb, jejichž počet se zřejmě dále sníží.
