Britové Chris Morris a Andrew Wordsworth přišli před pěti lety s nápadem, jak usnadnit lidem dopravu a zároveň snížit dopad jízd na životní prostředí. Výsledkem byla firma na půjčování elektromobilů.
Loni do ní vstoupila největší evropská autopůjčovna Europcar. Neradovala se přitom jen dvojice podnikatelů, ale také „dav investorů“, kteří na projekt přispěli. Peníze do začátků se Morris a Wordsworth rozhodli získat skrz komunitní financování a v roce 2013 nabídli podíl ve firmě prostřednictvím služby Crowd cube. Celkem 63 investorů dalo dohromady 100 tisíc liber. V průměru tedy každý přispěl něco přes 1500 liber. Vklad se jim několikanásobně vrátil. Podobný příběh možná už brzy budou moct prožít také lidé v Česku.
I sem začíná pronikat takzvaný podílový crowdfunding, kdy si v podstatě kdokoli může koupit podíl v začínající firmě. A přispět může jen pár stovek korun. Samozřejmě s rizikem, že vsadí na špatný projekt. Pokud ale vsadí na správného koně, může získat zpátky mnohonásobek vložené částky.
Sázka na britskou půjčovnu elektromobilů se drobným investorům vyplatila
Samotná investiční platforma žije z provizí. „Zisk poskytovatelů služby je tvořen z poplatků z nashromážděného kapitálu, jež se pohybují na úrovni pěti procent. Dalších v průměru pět procent obdrží platforma v případě, kdy projekt nezíská cílový objem kapitálu, ale i přesto si finance ponechá. Dále je možné se setkat s poplatkem ve výši okolo tří procent za zprostředkování platby,“ popisuje Petr Cimala ze společnosti Charles Bridge Global Macro Fund.
V zahraničí je tento typ investic v posledních letech na vzestupu. „Mezi roky 2014 a 2015 se objem kapitálu investovaný prostřednictvím crowdfundingových platforem vždy více než zdvojnásobil, stejně jako v letech předchozích. Odhad celosvětového objemu zprostřed kovaného kapitálu v roce 2015 činil 34,4 miliardy dolarů,“ říká Cimala.
Porodní bolesti
Jak moc se nový způsob financování podniků v Česku rozjede, teď záleží na regulátorovi. „Česká legislativa s takovýmto typem financování přímo nepočítá, evropská se jenom připravuje, takže i pro Českou národní banku se jedná o nesnadný úkol. Ono se jednodušeji licencuje něco, co má pevně daný rámec, než věc ne zcela jednoznačně ukotvená,“ vysvětluje výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani.
V praxi se o tom přesvědčily investiční skupina Rockaway Jakuba Havrlanta a finanční skupina Roklen Jana Klenora. Už loni ohlásily společně brzké spuštění platformy Fundlift. Termín od té doby ale stále posunují.
Jakub Havrlant z investiční skupiny Rockaway
„Investování na Fundlift bude aktivita regulovaná Českou národní bankou a i z toho důvodu, že podílový crowdfunding v plném rozsahu emise cenných papírů přes online platformu je v českém právním prostředí naprostá novinka, trvala technická příprava a příprava právní dokumentace delší dobu, než jsme původně předpokládali,“ uvedla zástupkyně Roklenu Andrea Lauren.
Řeší se hlavně to, jak umožnit investování zcela v online prostředí. Nakupování podílu ve firmách, které mají právní formu společnosti s ručením omezeným, což je většina mladých růstových firem, podléhá notářskému ověření v online světě. Fundlift proto přišel s novým produktem – takzvaným konvertibilním dluhopisem, tedy cenným papírem, který bude možné směnit za podíl ve firmě. Služba by tak už brzy mohla přivítat první zájemce. Podle Lauren jde o otázku několika týdnů, nejvýše měsíců. Minimální částka pro investici bude pět set korun. „Na základě zkušeností z jiných zemí se domníváme, že většina zájemců bude investovat v řádech jednotek nebo nízkých desítek tisíc,“ předpokládá Lauren.
Podílový crowdfunding nabízí vedle „klasických“ sbírek i platforma Penězdroj, která funguje od loňského podzimu. Zatím ale uvedla pouze dva podílové projekty. „Prvním byla možnost investovat přímo do společnosti Fundhall, která Penězdroj vlastní. Druhým byl projekt Nooledge, což je poměrně unikátní sociální vzdělávací platforma. Tento projekt byl neúspěšný,“ řekl jednatel společnosti Fundhall Jan Sedlák.
Opatrné banky
Kolektivní financování už začíná lákat i banky. Aktuálně třeba mBank. Konkrétní plán ale zatím nemá. „Je to jedna z alternativ, o kterých uvažujeme jako o konceptu. A to proto, že jeden ze segmentů, na který se chceme více zaměřovat, jsou podnikatelé. Pro ně je to alternativní forma financování, která zapadá do našeho pohledu bankovnictví jako aplikace s funkcionalitami,“ vysvětluje mluvčí banky Pavel Vlček. Zatím si tak mBank vypracovává analýzu.
Pokud zájemce vsadí na správného koně, může získat zpátky mnohonásobek vložené částky
Ve stadiu úvah je i Česká spořitelna. „Pokud bychom k vytvoření crowdfundingové platformy v budoucnu přistoupili, jako zajímavější pro investory se nám nyní jeví právě podílový crowdfunding, který nabízí i určitou přidanou hodnotu pro investory,“ uvedla její mluvčí Kristýna Havligerová. Mladí podnikatelé přitom mohou být pro banky do budoucna atraktivní cílovou skupinou. A to v době, kdy tlak na finanční domy přitvrzuje a z trhu se hlasitě ozývá, že musejí přemýšlet nad úpravou svých obchodních modelů.
Už v roce 2014 ale něco podobného zkoušela Raiffeisenbank se službou Odstartováno.cz. Investor v tomto případě nezískal podíl ve firmě, „pouze“ odměnu. Projekt ale neměl dlouhého trvání. „Přibližně před rokem došlo k revizi strategie naší banky s tím, že se nadále soustředíme výhradně na bankovní služby. Z tohoto důvodu již nadále platformu Odstartováno. cz nepodporujeme,“ říká mluvčí banky Tomáš Zavoral. Podle odborníků může být za neúspěchem malý trh a nedostatek kvalitních projektů, konkurence dalších inovativních způsobů financování i příkaz shora v době, kdy banky šetří.
Otázkou navíc zůstává, jak se ke kolektivnímu financování postaví Češi. „Je to vcelku inovativní způsob, ale osobně nejsem úplně přesvědčený, že lidé budou v Česku slyšet na další výhodné akciové programy. I díky zkušenostem s kuponovými privatizacemi,“ domnívá se Martin Mašát z investiční společnosti Partners. Pro konzervativní český trh je typické financování přes banky. Nahrávají mu i nízké úrokové sazby a přebytek peněz na trhu.
Ve spojení s nedostatkem zajímavých projektů, do nichž by stálo za to investovat, to pro tuzemské kolektivní podílové investování může být smrtící koktejl. Jasné je zatím jen to, že objem peněz vybraných přes tradiční platformy, kde investor získá odměnu nebo dar, v Česku výrazně roste. Dvě největší firmy na trhu získaly loni dohromady přes 46 milionů korun. Prostřednictvím platformy Hithit to bylo zhruba 27 milionů. Serveru Startovač se sešlo na projekty přibližně 19 milionů, což je více než trojnásobek toho, co se vybralo v roce 2014.
