SNIŽOVÁNÍ ADMINISTRATIVY - Snížit počet ministerstev a úředníků a současně zlepšit a urychlit fungování státu – to jsou cíle premiéra Mirka Topolánka. Jenže na jejich splnění nemá dostatek síly. Prý ji bude mít, až si pořídí novou vládu.
Počet ministerstev se v tomto volebním období ještě nesníží. I když to ODS ve svém volebním programu slibovala, zatím zůstane v kabinetu Mirka Topolánka osmnáct ministrů a čtrnáct rezortů. „Snížení počtu ministerstev je správná úvaha. Ale jejich počet je dán počtem koaličních partnerů,“ prohlásil premiér minulý týden na konferenci o zefektivnění státní správy, kterou pořádalo sdružení Efektivní stát. S představou útlejší vlády půjde Topolánek opět do příštích voleb a bude od občanů žádat silnější mandát, který by mu umožnil změny uskutečnit.
Rychlejšímu snižování byrokracie a administrativní zátěže ale nepomůže podle premiéra samotné snížení počtu ministerstev, i když sloučení nebo dokonce zrušení některých centrálních úřadů považuje za logické a správné. Za prvořadé označil změnu myšlení úředníků a celkovou filozofii ve státní správě. „Dnes je na úřadech neuvěřitelná rezistence. Každý se drží svého razítka a celý svůj čas věnuje tomu, aby dokázal, jak je potřebný. A pokud vládní koalice bude slabá jako dnes, bude těžké něco prosadit,“ říká premiér.
Stačí devět ministerstev?
Návrh restrukturalizace uspořádání ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy na konferenci představil vedoucí projektu estat.cz Edvard Kožušník. Jeho cílem je především přizpůsobení struktury ministerstev a ústředních orgánů moderním požadavkům na řízení státu. Návrh už zástupci sdružení předali předsedům všech parlamentních stran. „Začínají nás kontaktovat lidé z ČSSD, chtějí s námi spolupracovat,“ tvrdí Kožušník. Sdružení chce své projekty nabídnout všem stranám. „Budeme se snažit udržet kontinuitu,“ vysvětluje.
Projekt v konečném stavu předpokládá existenci devíti ministerstev. Sloučit by se měla ministerstva školství a kultury a rezorty sociálních věcí a zdravotnictví. Jedno ministerstvo hospodářství by v budoucnu mělo pod sebou činnosti, které dnes spadají dokonce pod několik ministerstev: průmyslu a obchodu, dopravy, místního rozvoje a případně i části zemědělství. Jiná část práce současného ministerstva zemědělství by „spadla“ do působnosti ministerstva životního prostředí. Z nynějšího ministerstva vnitra by vzniklo ministerstvo vnitřních věcí.
Povinností bude méně
KOLIK STAČÍ MINISTERSTEV
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo zahraničních věcí
• Ministerstvo školství a kultury
• Ministerstvo sociálních věcí a zdravotnictví
• Ministerstvo spravedlnosti
• Ministerstvo vnitřních věcí
• Ministerstvo hospodářství x)
• Ministerstvo obrany
• Ministerstvo životního prostředí xx)
x) sloučení ministerstev průmyslu a obchodu, dopravy, pro místní rozvoj a části zemědělství
xx) sloučení s částí ministerstva zemědělství
Ale se snižováním administrativní zátěže nečeká vláda až na omezení počtu ministerstev a státních úředníků. Například minulý týden kabinet schválil plán snižování administrativní zátěže, díky němuž podnikatelům ubude více než 200 povinností vůči státním institucím. Ve finančním vyjádření to bude představovat celkovou úlevu 16,7 miliardy korun.
V současné době má podnikatel vůči státu 2168 informačních povinností obsažených ve 245 právních předpisech. Administrativní zátěž firem byla vyčíslena na více než 86 miliard korun. Plán, který vládě navrhli ministři průmyslu a obchodu Martin Říman a vnitra Ivan Langer, tak představuje zhruba pětinovou finanční úsporu. Redukce se bude v první fázi týkat legislativy ministerstev práce a sociálních věcí, životního prostředí, financí, zdravotnictví, zemědělství a průmyslu a obchodu. V další fázi budou do projektu zapojeny ostatní rezorty.
Stát se zbaví přebytečného majetku
Vláda plánuje také snížit náklady na provoz státní správy. Stát se musí podle premiéra zbavit přebytečného státního majetku a musí i lépe využívat budovy svých úřadů. Některé současné objekty jsou podle něj příliš drahé. Proto například ministerstvo průmyslu a obchodu má nabídnout svých jedenáct budov ve středu Prahy výměnou za nové centrální sídlo na okraji města pro zhruba tisícovku úředníků.
Také Úřad vlády vlastní několik budov, které nevyužívá. „Máme dvě vily v Karlových Varech, rekreační středisko a jeden dům v Brně. Je jasné, že neprodáme Hrzánský palác, Kramářovu vilu nebo Benešovu vilu v Sezimově Ústí, tu naopak opravujeme. Ale prodejem nepotřebného majetku snížíme provozní náklady,“ říká Topolánek.
