Spor mezi Energetickým regulačním úřadem a státním zastupitelstvím kvůli solárním elektrárnám eskaluje
Před rokem vyhlášené tažení proti solárním baronům vyústilo v poziční válku mezi Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a Nejvyšším státním zastupitelstvím.
Regulátor již podal řadu trestních oznámení kvůli podvodně získaným licencím především z prosince 2010, posledního měsíce, kdy mohli majitelé solárních parků výhodné podmínky získat. Řadu z nich začalo brněnské zastupitelství řešit – jenže podle zdrojů týdeníku Euro se nakonec samo stalo brzdou ve správních soudech, jež měly neoprávněné licence odebrat.
Návladní totiž začali – navzdory údajné dohodě mezi ERÚ a nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem – vracet dokumentaci zpět regulátorovi s tím, že správní řízení má zahájit sám. Jenže to už nejde, protože ERÚ tak mohl učinit do tří let od nabytí licence – a tato lhůta uplynula už téměř před rokem.
Z Brna dokonce v této souvislosti padlo na úředníky ERÚ trestní oznámení pro nečinnost. Mezi regulátorem a žalobci tak vypukl spor, který má počátek v soudním procesu s předsedkyní ERÚ Alenou Vitáskovou kvůli dvěma chomutovským solárním parkům (Euro 50/2013).
Žádná dohoda Hlavním důvodem, proč úřad po dohodě se Zemanem při kontrolách celkem 183 největších elektráren postoupil informace Nejvyššímu státnímu zastupitelství, bylo podle mluvčího ERÚ Jiřího Chvojky to, že správní soud mohl rozhodnout o neoprávněném udělení licence a odejmout ji. Oproti tomu procedura správního řízení by byla drahá a mohla by trvat i řadu let.
Žalobci z Brna jsou však neoblomní. „Předně, jaké kroky činil ERÚ, to je otázka na něj.
Můžeme toliko potvrdit, že ERÚ se obrátil ke konci roku 2013 na nás s víc než stovkou trestních oznámení a podnětů k podání správní žaloby,“ vysvětluje Petr Malý, mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství. Navíc se ostře ohradil proti tvrzení, že Pavel Zeman uzavřel s ERÚ jakousi dohodu o svém budoucím postupu. Prý pouze akceptoval informaci, že se regulátor chystá podat své podněty, a upozornil šéfku ERÚ Vitáskovou, že může konat v rámci své vlastní působnosti.
„ERÚ měl a mohl v rámci vlastního výkonu působnosti konat, a to ať už jde o otázku obnovy řízení, přezkumného řízení, popřípadě řízení o zrušení licence,“ uvedl Malý.
Nejvyšší státní zástupce podal zatím dvaadvacet správních žalob, z toho 18 na základě podnětů ERÚ a čtyři na základě vlastních poznatků. „Řada podnětů byla nedůvodná a ty byly odkládány,“ pokračuje Malý. A zdůraznil, že regulátor se v nich domáhal podání žalob sám na sebe, protože licence vydal.
Rozkol ale nastal i ve vztahu ERÚ a olomouckého vrchního státního zastupitelství, které podaná trestní oznámení dozoruje.
Těch padlo celkem přes stovku a není vyloučeno, že další budou přibývat. Policie nicméně na pokyn Vrchního státního zastupitelství Olomouc začala trestní oznámení odkládat. Týdeník Euro získal informace o dvou odložených případech, podle neoficiálních zdrojů by jich však mělo být už minimálně 17.
Zbytečné podněty Podle olomouckého žalobce Radka Mezlíka je totiž celý proces mnohem složitější. Oznámení nejprve vyšetřuje policie. „Tam, kde se projeví jako irelevantní, což bude patrně většina – například oznámení o užití nesprávného razítka, chybě v čísle parcely – nedojde ani k zahájení úkonů trestního řízení a věc je takzvaně uložena bez dalšího opatření,“ vysvětluje Mezlík a nešetří kritikou na kvalitu podnětů regulátora. Z oznámení ERÚ žalobci vyhodnotili jako relevantní pouze čtvrtinu.
„V mém referátu byly odloženy zatím dvě věci,“ uvedl Mezlík. V říjnu skončil u ledu případ FVE Tuchlovice III, v listopadu pak elektrárny ve Vranovské Vsi. „První případ měl sice nedodělky i v roce 2011, ale ne v části elektrárny, která by podléhala revizi a byla relevantní pro licenci,“ upřesnil žalobce. Vranovskou Ves prý policie prověřila a také v tomto případě údajně oznámení ERÚ patřilo k těm bezpředmětným.
Bez odvolání Tím ale spory mezi ERÚ a státními zastupiteli nekončí. Regulátor nedostává usnesení o odložení trestních oznámení. „Poukazují (žalobci – pozn. red.) na fakt, že ERÚ nemůže zastupovat Českou republiku jako zástupce poškozeného, a získat tak přístup do spisu,“ uvedl mluvčí regulačního úřadu Jiří Chvojka. Takže není nikdo, kdo by se mohl s důvody odložení seznámit a podávat další podněty či iniciovat další vyšetřování.
Což je u případů velmi štědré podpory tuzemské fotovoltaiky na pováženou. Česká republika sice platí z rozpočtu více než deset miliard korun ročně na podporu obnovitelných zdrojů, ale v tuto chvíli nemůže podávat opravné prostředky. ERÚ se již proto obrátil na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby se role poškozeného ujal.
„ERÚ je regulátor vydávající cenová rozhodnutí a licenci, žádné peníze přes něj nejdou,“ míní ale žalobce Mezlík. Zákon je podle něj v tomto striktní a za poškozené považuje výhradně distribuční společnosti, které elektrárnám peníze vyplácejí. ERÚ tak podle trestního řádu může být pouhým oznamovatelem, který je o výsledku prověřování jen vyrozumíván. Navíc podle Mezlíka pracovníci ERÚ během ověřování podnětů do spisů nahlížet mohou.
Konec slovní bitvy mezi úřadem obžalované Aleny Vitáskové a státními zástupci je zjevně v nedohlednu – alespoň do té doby, než v její kauze rozhodne prvoinstanční soud.
Podle toho se bude odvíjet budoucnost Vitáskové v čele Energetického regulačního úřadu.
„Jiná věc je medializace spolupráce ze strany vedení ERÚ. A chápeme, že já či moje instituce nikdy z této strany příliš chváleni nebudeme,“ uzavírá Mezlík. Byl to totiž právě on, kdo Vitáskovou před soud dostal. l
Rozkol nastal i ve vztahu ERÚ a olomouckého vrchního státního zastupitelství, které podaná trestní oznámení dozoruje.
Co odhalil regulátor • Speciální kontrolní tým ERÚ provedl hloubkovou kontrolu ve 183 fotovoltaických elektrárnách s celkovým instalovaným výkonem přes 645 MW a roční výší podpory asi devět miliard korun. Za celou dobu podpory činí přibližně 164 miliard korun. • Nedostatky vykazovaly všechny licenční spisy. Asi 60 procent všech zjištěných nedostatků bylo klasifikováno jako méně závažných, ovšem s možným dopadem na platnost udělené licence. • Celkem 12 procent zjištění činily středně závažné nedostatky a 28 procent závažná pochybení. • V přibližně 54 procentech případů byly porušeny právní předpisy, v 27 procentech vnitřní předpisy. • V 19 procentech případů chyběly všechny zákonem stanovené doklady. • Jen přibližně osm procent elektráren z celkového počtu 183 kontrolovaných prošlo v roce 2010 fyzickou kontrolou před vydáním rozhodnutí o udělení licence.
O autorovi| Jan Hrbáček • hrbacek@mf.cz
