Guvernérem nejbohatší americké země je Arnold Schwarzenegger
Posaďte Kalifornii do psychiatrova křesla!, napsal autor londýnských Timesů. Těžko najít větu, která výstižněji vyjadřuje zděšení těch komentátorů, kteří v událostech uplynulých dní spatřují konec politiky: hollywoodský Terminátor Arnold Schwarzenegger byl zvolen guvernérem nejbohatšího amerického státu.
Zděšení nad Arnieho úspěchem má řadu zdrojů. Prvním je hercova minulost: Schwarzenegger se narodil dva roky po válce v rakouském Thalu místnímu opileckému policistovi, který sympatizoval s nacisty. Některá média uvádějí, že i Schwarzenegger sám kdysi prohlásil, že obdivuje Adolfa Hitlera. Jelikož o tom ale neexistují takřka žádné záznamy, kampaň proti svalovci se vedla především na poli sexu. Několik žen herce obvinilo, že je v minulých letech obtěžoval. Jenže ani toho Kaliforňané nedbali. V post-clintonovské éře patrně už není čím vyděsit.
Nejhlubší obavy proto přicházejí od těch, kteří se ptají: stačí peníze a známá tvář k získání politického úřadu? Nepožadují se už zkušenosti, úspěšná manažerská anebo politická minulost? Stačí být celebritou k tomu řídit svět?
Patrně stačí, ale otázka Schwarzeneggerova zvolení nemusí být tak černobílá, jak se některým jeví. Kampaň proti svalnatému herci vedli podobné celebrity, jakou je on sám – mezi jinými Jack Nicholson a Barbra Streisandová. Kampaň proti někdejšímu Mr. Universe vedly nejsilnější kalifornské noviny, Los Angeles Times. Kampaň proti republikánskému kandidátovi vedli dokonce i někteří členové této strany. „Tohle jsou volby, které bychom snad měli raději prohrát,“ řekl anonymně jeden republikánský guvernér The New York Times.
Přes to všechno Schwarzenegger vyhrál. Skutečně jen proto, že k volbám přišel z Hollywoodu a utratil za kampaň 18 milionů dolarů?
Davis zradil volební program.
Ti, kteří Arnolda Schwarzeneggera buď hájí, anebo alespoň referují o kalifornských volbách s jakousi rozvahou, poukazují především na to, vůči čemu se nový guvernér před volbami vymezoval: Slunečný stát byl již dlouho v krizi a demokraté svého guvernéra Graye Davise nedůvěryhodně omlouvali: za všechno prý mohla ekonomická situace. Davis se ocitl v nesprávný čas na nesprávném místě.
Demokratický guvernér ztratil podporu především proto, že zradil svůj volební program. Gray Davis získal v roce 1998 osm a padesát procent hlasů za to, že slíbil kompetentní ekonomické rozhodování ze spíše centristické pozice. Jeho hlavní slogan zněl: Ani velké peníze nekoupí zkušenosti. Jenže: přišel rok 2000 a Davisovy vychválené zkušenosti nestačily na téma kalifornské energetiky. Guvernér tehdy odmítl vyslyšet žádosti elektrárenských společností, které chtěly nakupovat energii na základě dlouhodobých kontraktů, čímž by se podle nich ceny zvyšovaly jen mírně. Nestalo se, a v roce 2001 většina z těchto firem zbankrotovala. Výsledkem byly krátkodobé výpadky zásobování Kalifornie elektřinou a dlouhodobější zvýšení sazeb.
Druhá chyba, kterou Davisovi vyčítají jeho kritici, přišla v roce 2002. Tehdy se ukázalo, že rozpočet státu je zatížen obrovským dluhem, neboť Gray Davis naletěl takzvané „internetové bublině“. Velkou část výdajů státu totiž hradil z daní internetových společností, jejichž ekonomická sláva právě upadala, a Kalifornie jim nakonec musela velkou část daní (které už stát utratil) vrátit.
A konečně, zbytky důvěry v demokratického guvernéra zahubil jeho politický úkrok doleva. Davis se pokusil řešit ekonomické potíže státu například ztrojnásobením automobilové daně a počal se věnovat spíše než reálné politice, politice obrazů. Občané Kalifornie využili té části ústavy státu, která již 92 let umožňuje odvolat guvernéra z funkce. Toto hlasování Davis prohrál v poměru 55 ku 45 procentům.
Hercem se stal až nyní.
Skutečnost, že neúspěch Graye Davise jako typického politika, který strávil v různých úřadech celý život, a vyhrál kdysi volby sloganem o penězích a zkušenostech, umožnil nynější vítězství nepolitikovi, není zcela nepochopitelná. Navíc Arnold Schwarzenegger nepřinášel do své kampaně pouze peníze za filmovou minulost (a vlastně i přítomnost). Muž, kterého někteří filmoví kritici začali teprve teď nazývat „hercem“ (jak nedávno vtipkoval známý americký televizní komik Jay Leno), samozřejmě také sliboval.
Prvním nevyhnutelným slibem Arnolda Schwarzeneggera, jehož hlavním ekonomickým poradcem je Warren Buffett, po Billovi Gatesovi druhý nejbohatší Američan, bylo odstranění rozpočtového deficitu. Ten je nyní projektován na 38 miliard dolarů na daňový rok 2003-2004, a nový guvernér ho chce vymazat kromě jiného odstraněním některých regulací na trhu práce, aby do státu přilákal více firem a společností. Nový guvernér slíbil zmrazit výdaje a podrobit rozpočet ve výši 99 miliard dolarů řádnému auditu. Co se daní týká, Schwarzenegger přislíbil, že je nebude zvyšovat, a dokonce prý hodlá vrátit automobilovou daň na původní úroveň.
Dalším kalifornským tématem, kterému se nemohl žádný kandidát vyhnout, je energetika. Republikánský guvernér se zavázal předat více odpovědnosti za zásobování elektřinou soukromým firmám. Někdejší kulturista ale myslel i na životní prostředí. Jedním z jeho návrhů je povzbuzení Detroitu k výrobě automobilů na vodíkový pohon a zavedení vodíkových čerpacích stanic na kalifornských dálnicích.
Jelikož Kalifornie v posledních letech zaostávala také v celoamerickém hodnocení středního a základního školství, bývalý student Schwarzenegger, který získal titul na University of Wisconsin v oboru business, hodlá podpořit výkony škol tím, že budou moci svobodněji nakládat se svými rozpočty, a stát jim pomůže organizovat více mimoškolních programů.
Čelný střet s bývalým guvernérem přineslo Schwarzeneggerovi téma ilegálních imigrantů. Podle nedávno schváleného kalifornského zákona, prosazeného Davisem, smějí nelegální imigranti získat a držet řidičský průkaz. Protože jde již o zákon, filmový Barbar Conan to nebude mít snadné, ale chce se pokusit takové pravidlo zrušit.
Nakonec ve výčtu Arnoldových slibů nesmí chybět původní obyvatelstvo – a tedy různé „indiánské“ kmeny. Současné dohoda mezi kmeny a státem Kalifornie stanoví, že domorodci smějí provozovat ve svých rezervacích kasina (což dělají), z jejichž zisků přispívají do fondu rozvojových programů pro své soukmenovce. Jenže – a to chce republikán Schwarzenegger změnit – tato „indiánská“ kasina dosud nemusela platit státu řádné daně.
Kennedy nehnul ani prstem.
Poté, co Arnold Schwarzenegger volby vyhrál, stojí Kalifornie před zásadní otázkou: byly jeho sliby pouhou virtuální realitou? Mohou některé recepty fungovat?
Skepticky rovnou říkají: nemohou.
Ekonomové většinou čekají na to, až se ukáže, co konkrétního za jednotlivými hesly stojí. I mezi nimi je ale již dnes řada posměváčků. Nejčastější poznámky se týkají automobilového průmyslu: Detroit prý čeká jenom na to, až přijde Terminátor, a požádá o automobily na vodík. Velké rozpaky jsou také kolem snahy přivést do Kalifornie více firem. Splnit takový úkol může trvat klidně i deset let, a dluh může dál růst.
Jako takřka každý politik, také Arnold Schwarzenegger odpovídal před volbami na příliš detailní otázky nejčastěji větou: To rozhodne můj ekonomický tým.
V týmu zkušených poradců se najde například jméno George Shultze, bývalého ministra zahraničí Spojených států. Jak už řečeno, skupinu vede dvaasedmdesátiletý Warren Buffett, který je považován za gurua investorů. Zajímavé ovšem je, že Warren Buffett byl v minulosti spojován spíše s demokratickou stranou, a nedávno neváhal veřejně odsoudit Bushův plán daňové reformy.
Když nic jiného, ukazuje to na další rys Schwarzeneggerovy kandidatury. Ačkoli je s republikánskou stranou spojován, nikdy nebyl vnímán jako klasický stranický kandidát. Ostatně, původ hercovy manželky, která sehrála v kampani nemalou roli, je rovněž „demokratický“.
Maria Shriverová, jedna z nejznámějších tváří americké televize NBC, je dcerou Eunice Kennedyové, sestry prezidenta J. F. Kennedyho. Modrá krev americké politiky, která koluje v žilách matky čtyř Schwarzeneggerových dětí, jistě hrála v Arnoldův prospěch. To i přesto, že demokratický senátor Edward Kennedy zůstal věrný své straně a před volbami nehnul pro bývalého kulturistu prstem.
Podobnost s Reaganem čistě náhodná.
Protože je Arnold Schwarzenegger hollywoodským hercem, bývá občas srovnáván s bývalým prezidentem Ronaldem Reaganem. To by samozřejmě mohlo novému kalifornskému guvernérovi lichotit, protože Reagan proměnil své prezidentství v jedno z nejúspěšnějších v americké historii minulého století. Ale u herectví a guvernérství (Ronald Reagan skládal slib guvernéra Kalifornie v roce 1967, jeden rok předtím, než Arnold přijel z Rakouska do Ameriky dobýt svět) jakékoli podobnosti končí.
Zatímco Arnold Schwarzenegger vstoupil do politiky ve chvíli, kdy vlastně ještě nepřestal být hercem, Ronald Reagan měl před první politickou rolí deset let na to, aby se „připravil“. Zatímco Arnold Schwarzenegger není žádným rétorem, Ronalda Reagana proslavil způsob, jakým četl své politické projevy. A konečně a především, zatímco guvernérství znamenalo pro bývalého herce Reagana průchod do Bílého domu, Arnold nemůže podle americké ústavy (prozatím) na něco takového pomýšlet.
Rakouské rodiště Arnolda Schwarzeneggera je zřejmě hlavní nadějí těch, kteří si nad rozhodnutím kalifornských voličů trhají vlasy. Protože když nic jiného, alespoň toto je jisté: Když Schwarzenegger zkrachuje, jeho experiment skončí, kde začal. Na území sice nejbohatšího, ale přece jen jediného amerického státu.
