Česká energetika během prodlouženého víkendu dočasně "zezelenala". Slunečné počasí přineslo nebývale velké množství energie z fotovoltaických panelů, naopak spotřeba elektřiny se držela nízko. V poledne 22. dubna se solární elektrárny na výrobě elektřiny podílely 21 procenty. Větší byl jen podíl jaderných elektráren (37 procent) a uhelných bloků (téměř 34 procent). Vyplývá to z údajů o provozu elektrické soustavy na webu společnosti ČEPS.
Výkon solárních elektráren se držel vysoko od 15. dubna až do Velikonočního pondělí 22. dubna. Nejvyšší hodnotu ČEPS uvádí v poledne 15. dubna: 1704 megawattů.
Problém je, že tento zdroj energie vyrábí v závislosti na intenzitě slunečního záření a poloze Slunce. Výkonu 1000 megawattů dosáhne při modrém nebi před devátou hodinou ranní a klesne pod něj opět okolo čtvrté hodiny odpoledne. Když je zataženo, výsledek bývá o hodně nižší. Například v úterý 23. dubna výkon fotovoltaik během dne nepřesáhl 800 megawattů.
Neambiciózní čtyřka: Česko, Kypr, Belgie a Maďarsko chtějí nejméně zelených zdrojů
Ještě vyšší procenta zelené energie během velikonočního víkendu vykázalo Německo. Oproti Česku má nejen velký instalovaný výkon ve fotovoltaice, ale navíc i početné větrné parky a více zdrojů spalujících biomasu.
V pondělí 22. dubna v poledne obnovitelné zdroje dodávaly do sítě 56 gigawattů, což představovalo 77 procent z celkového výkonu elektráren v provozu. Německo v té době bylo přebytkové a zhruba 12 ze 73 gigawattů výkonu posílalo do zahraničí.
Elektřiny v té době byl na středoevropském trhu výrazný nadbytek, což se podepsalo na její ceně v Německu i v Česku. V pondělí 22. dubna v odpoledních hodinách cena elektrické energie dle údajů správce energetického trhu OTE ČR klesla hluboko do záporných hodnot. Na vnitrodenním vyrovnávacím trhu se v té době za „zneškodnění“ jedné přebytečné megawatthodiny platilo až 98 eur.
Čtěte také:
