Registr smluv prohlubuje ústavní právo na informace. Kvůli mezerám v zákoně ale mohou padat žaloby na stát
Jako ve snu se prochází sněmovními chodbami poslanec Starostů Jan Farský.
Je úterní podvečer, dolní komora před několika minutami přehlasovala Senát a schválila zákon, který je právem považován za nejdůležitější protikorupční normu Sobotkovy vlády. Nově vytvořený registr smluv povinně odtajní všechny smlouvy veřejných institucí. Farský se tiše usmívá a v jeho tváři je znatelná úleva. Jako by si s každým krokem hluboce oddychoval. Není se čemu divit.
Bývalý starosta východočeských Semil spojil s registrem smluv svou kariéru ve vysoké politice.
Zákon poprvé navrhl ještě za Nečasovy vlády, která ho však nestihla schválit. Komplikované vybrušování kompromisu v současné sněmovně trvalo další téměř dva roky. A do poslední chvíle to vypadalo, že poslanci zákon definitivně pohřbí. „Sám jsem překvapený. Nečekal jsem, že to schválí tak hladce,“ říká Farský. Senátoři totiž registr sněmovně vrátili vykuchaný o nejdůležitější pasáže a ČSSD prohlašovala, že podpoří právě nefunkční senátní verzi. Tyto zvěsti ještě zesílily po poslanecké rozpravě. Nezaujatý pozorovatel by si v tu chvíli vsadil na to, že sněmovna potopí jak senátní, tak i původní návrh prosazovaný mimo jiné i aktivisty z Rekonstrukce státu. Na ty začala být kvůli agresivitě při prosazování protikorupčních opatření navíc řada poslanců alergická.
REKONSTRUKČNÍ TLAK
„Vím, že jsou tady kolegové a přátelé z Rekonstrukce státu. Já bych je chtěl pozdravit. Zdravím, jsou to moji oblíbenci a já jejich,“ začal ironicky svůj projev sociálnědemokratický poslanec a právník Jan Chvojka, který jinak patří mezi zastánce registru, ale s aktivisty není naladěn na stejnou vlnu. Mnoho poslanců si veřejně stěžovalo, že je aktivisté vydírají. V případě nesouhlasu s registrem jim prý vyhrožují veřejným pranýřováním a označením za korupčníky. „Politika bez tajností je naprosto nemožná, nikdy taková nebyla a je vyloučeno, aby se všechno vědělo,“ poučil aktivisty exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Kompromisní návrh sice obhajoval, ale zařadil ho mezi sunshine laws – sluníčkové zákony hnané extrémní touhou po transparentnosti. Mnozí upozorňovali na možné mezery v zákoně. Sociální demokrat Štěpán Stupčuk připomněl, že pokud nebude smlouva do tří měsíců v registru zveřejněna, stane se neplatnou a tuto nečinnost státní správy lze napadnout u soudu jako nesprávný úřední postup. „V důsledku toho, že strany nebudou moci konzumovat obsah té smlouvy a bude opožděné plnění, tak jim může vznikat nárok na náhradu škody a bude to hradit stát,“ varoval Stupčuk.
Také uvedl, že v zákoně není jasná odpovědnost za dodržování zvláštních zákonů při zveřejňování smluv. Při vkládání kontraktů do systému nebude nikdo mimo samotné strany kontrolovat dodržování obchodního tajemství a především ochranu osobních údajů. Uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se totiž provádí zpravidla automatizovaně. Plné účinnosti dosáhne registr smluv až v polovině roku 2017. Zákon je dokonce do určité míry retroaktivní – zveřejnění se nevyhnou ani smlouvy uzavřené před jeho účinností, pokud se později budou doplňovat novými dodatky. Poslanci napříč politickým spektrem se shodují, že v situaci, kdy je z působnosti zákona vyjmut ČEZ, je Budějovický Budvar jako druhý státní podnik fungující na přísně konkurenčním trhu zákonem o registru smluv znevýhodněn. KDU-ČSL, kde za Budvar lobbuje především politický matador Jan Kasal, proto chce zákon co nejdříve novelizovat a schválit úpravu už v prvním čtení.
STOŠESTKOVÝ RÁJ
Navzdory legislativní nedokonalosti registr smluv zásadním způsobem prohlubuje ústavní právo na informace, které se v Česku rozvíjí od roku 1999, kdy byl přijat informační zákon. Takzvaná „stošestka“ proměnila fungování veřejné správy a podrobila ji kontrole veřejnosti. Navíc v dalších letech judikatura „stošestku“ významně rozšířila a mezi veřejné instituce se v důsledku rozhodnutí nejvyšších soudů řadí třeba i soukromé korporace. Ty však dodnes judikáty vesměs neuznávají, a žadatelé se tak o informace často musejí soudit.
Registr smluv tedy dál přispívá k větší transparentnosti veřejných výdajů tím, že nutí i tyto korporace zveřejňovat kontrakty přímo bez žádosti. Zároveň jim nepřináší žádné zásadní náklady, jak se bojí mnozí poslanci či ministr průmyslu Jan Mládek. Registr totiž v ochraně obchodního tajemství a osobních údajů navazuje na informační zákon, a zachovává tak současnou právní úpravu. Nejdůležitější je, že posiluje právo voličů snadno se dozvědět o zneužití peněz, které odvedli na daních.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
