Energetika má tolik různých podob a tolik různých potřeb, že neexistuje univerzální řešení, které by se dalo plošně implementovat kdekoli na světě
Společnost Ness Technologies má díky tomu, že má mateřskou společnost v Izraeli, zkušenosti už i s izraelskou energetikou. Srovnání české energetiky s izraelskou potvrzuje slova o odlišných podobách energetiky v různých zemích.
Izrael je velkým energetickým ostrovem.
Je plně odkázán na své vlastní výrobní zdroje. Česká republika je součástí panevropské energetické sítě, je propojena pomocí přenosové sítě se všemi okolními státy a je významně ovlivňována vlivy vznikajícími mnohdy tisíce kilometrů daleko. Přebytek své výroby elektřiny je díky tomu schopna vyvézt do zahraničí.
Struktura českého energetického mixu stojí na jádru a hnědém uhlí. Naproti tomu Izrael nemá takřka žádné vlastní zdroje paliv pro své elektrárny. Základními zdroji jsou plyn, ropa a v menší míře uhlí. Plyn a ropu dováží z Venezuely, uhlí z Argentiny a Nového Zélandu.
Z pochopitelných bezpečnostních důvodů je vědomou strategií Izraele nebudovat jaderné elektrárny, byť se dá s úspěchem předpokládat, že technologicky by si s tím izraelští odborníci poradili. Naše energetická strategie stále ještě počítá s dostavbou Temelína a jadernou energetikou jako základním kamenem energetické koncepce státu.
Výrobní zdroje izraelské energetiky jsou vytíženy na 96,8 procenta svého maxima.
Neexistují žádné záložní zdroje a plán technologických odstávek je připraven tak, aby odstávka trvala maximálně pět týdnů v roce. V době odstávky většího zdroje se izraelská energetická soustava stává velmi citlivou na případné zvýšení spotřeby.
V české energetice hrají významnou roli takzvané podpůrné služby, což jsou výrobní zdroje, které jsou připraveny v pohotovosti a jsou spouštěny přímo z dispečinku ČEPS v případě potřeby vyrovnat bilanci výroby a spotřeby. Významná část našich výrobních zdrojů je určena primárně právě pro zajišťování podpůrné služby.
Rozvoj obnovitelných zdrojů je překvapivě v Izraeli teprve na svém počátku. Byť se zdá, že přírodní podmínky by mohly přát rozvoji hlavně fotovoltaických elektráren. Malé kolektory pro ohřev vody jsou už dlouhá léta nezbytným koloritem izraelských střech (jen pro zajímavost střecha, na které je i černá plastová nádrž na ohřev vody, je střecha patřící arabskému majiteli – spolehlivě se podle toho identifikují arabské čtvrti), ale fotovoltaické panely se teprve začínají objevovat. S tím souvisí další významná odlišnost.
Naše fotovoltaické zdroje, připojené do sítě nízkého a vysokého napětí, produkují nejvíce elektřiny v době, kdy je v daných lokalitách většinou nejnižší spotřeba. Naše smart grid řešení se snaží využít akumulační kapacity (např. bojlerů) pro zamezení přetoků z nižších napěťových úrovní do vyšších. Naopak v Izraeli je problematika opačná a úloha výrazně jednodušší. V době největšího výkonu fotovoltaických zdrojů je i nejvyšší spotřeba elektřiny, protože jsou v provozu všechny klimatizační jednotky v celé zemi. Toto je právě období, kdy se izraelská energetická soustava stává zranitelnou.
Zatímco v českých podmínkách bude smart grid koncentrátor spínat bojlery, případně jiné spotřebiče pro zajištění nutné lokální spotřeby, bude upravený smart grid koncentrátor v izraelských podmínkách řídit provoz klimatizačních jednotek tak, aby zajistil nepřetížení energetické soustavy za udržení teplotního komfortu obyvatel domů.
Dalším významným rozdílem je role elektřiny jako dominantního zdroje energie. V Izraeli není plynárenská infrastruktura, nejsou tam centrální teplárenské zdroje. Veškeré potřeby jsou zajišťovány pomocí elektřiny. To ve svém důsledku znamená přibližně 3,5krát vyšší spotřebu elektřiny na obyvatele než u nás. Z toho plyne i nutnost nezanedbávat koncového zákazníka, ale naopak mu nabízet nové služby a nové technologie. Velkým tématem v Izraeli je smart metering a i zde se naše pohledy liší. Zatímco pro nás je smart metering jen nutnou cestou k novým sítím, pro izraelskou energetiku je to plnohodnotné téma, jak vylepšit své služby zákazníkovi, jak snížit spotřebu elektřiny. Úsilí se soustřeďuje na komplexnější pilotní projekty zahrnující funkcionality pro chytrá města.
Z výše uvedeného je myslím velmi dobře vidět, že dvě země, jako jsou Česká republika a Izrael, s rozvinutou ekonomikou, s podobným počtem obyvatel a podobnou rozlohou, mohou být z pohledu energetiky naprosto odlišné. Proto říkám, že smart grid není definované řešení, ale přístup k řešení problémů. Definice smart grid říká: „Inteligentní sítě (anglicky smart grid) jsou silové elektrické a komunikační sítě, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase, jak v místním, tak v globálním měřítku. Principem je interaktivní obousměrná komunikace mezi výrobními zdroji a spotřebiči nebo spotřebiteli o aktuálních možnostech výroby a spotřeby energie.“ Já na základě svých zkušeností dodávám, že smart grid je filozofie přístupu k řešení problémů vzniklých technologickým vývojem. l
O autorovi| Jiří Stich • ředitel kompetenčního centra Smart, Ness Technologies
