Dlouho to vypadalo, že ztracenou důvěru v problematické stroje Boeing 737 MAX naleznou v rámci Evropy jako první české aerolinky Smartwings. Tuzemský dopravce se už před časem podle webu Zdropravy.cz nechal slyšet, že letoun hodlá nasadit na svůj let z Prahy na Tenerife v sobotu 20. února. Nakonec ale bylo vše trochu jinak.
Nejprve Smartwings o pouhé tři dny předběhla konkurenční společnost TUI fly Belgium, která nasadila svůj tři roky starý stroj americké výroby rovněž na linku do Málagy, a následně samo vedení českého dopravce rozhodlo, že jeho návrat do běžného provozu z blíže nespecifikovaných důvodů odloží.
Tentokrát už ale vše vypadá o poznání reálněji – i vzhledem k tomu, že během středy provedli piloti Smartwings letadla úspěšný ověřovací let, který je podmínkou pro to, aby se na palubu MAXu mohli vrátit sami cestující.
Letoun s imatrikulací OK-SWE vzlétl podle serveru Flightradar24.com z pražského Letiště Václava Havla krátce před desátou ranní a setrval ve vzduchu 1 hodinu a 22 minut. Žádné bližší informace o jeho průběhu vedení aerolinek nicméně nesdělilo.
Ve světě MAXy létají už přes dva měsíce
Ačkoliv je obnovená evropská premiéra letounu B737 MAX skvělou zprávou pro všechny aerolinky, jež mají tyto stroje ve svých flotilách, i pro samotný Boeing, je potřeba podotknout, že přichází se značným zpožděním oproti zbytku světa. Svůj skutečný „opakovaný debut“ si totiž letadlo odbylo již před více než dvěma měsíci, a to zásluhou brazilské nízkonákladové společnosti Gol. Jihoameričané využili rychlosti tamních úřadů, které MAX uschopnily jako první ze všech, a okamžitě ho vrátili zpět do služby. Předběhli tak dokonce i své kolegy z USA. Ti se k podobnému kroku odhodlali teprve v předvečer posledního dne roku 2020.
Za zpožděním stojí rozhodnutí Agentury Evropské unie pro bezpečnost v letectví (EASA) uskutečnit vlastní recertifikační proces, při němž se nebude se spoléhat na závěry amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA). Jak totiž ukázalo vyšetřování nehod, při nichž na přelomu let 2018 a 2019 zahynulo 346 lidí, počínání pracovníků FAA při prvotní certifikaci typu B737 MAX bylo více než diskutabilní. Ve snaze hájit zájmy Boeingu šli domácímu výrobci až příliš na ruku a schvalovali i věci, které by jindy s největší pravděpodobností neprošly.
Uzemnění, které nebralo konce
Celosvětová odstávka na nezbytnou úpravu problematické softwarové funkce MCAS, která obě nehody zapřičinila, měla původně trvat jen několik týdnů. Protože ale inženýři Boeingu postupně na stroji odhalili několik dalších, poměrně závažných neduhů, protáhla se nakonec k nelibosti samotného výrobce i jednotlivých leteckých společností na více než 20 měsíců. Aféra nakonec stála místo i ředitele společnosti Dennise Muilenburga.
S řadou dopravců se Boeing již dohodl na nějaké formě kompenzace. Tuzemská společnost Smartwings, které mají ve flotile prozatím sedm těchto letounů (a několik dalších objednaných), ale mezi dané šťastlivce nepatří. Vedení se v minulosti nechalo slyšet, že jen za prvních 12 měsíců uzemnění jim absence strojů B737 MAX na nebi způsobila škodu dvou miliard korun. Protože dosud se Smartwings ze strany amerického výrobce dočkaly pouze jedné vrácené zálohy za jedno nedodané letadlo ve výši 200 milionů korun, podala česká společnost vloni na podzim na Boeing žalobu.
Že Boeing při návrhu stroje, který jej měl na poli úzkrotrupých dopravních letounů vrátit v rámci pomyslného závodu s evropským Airbusem zpět do čela, skutečně pochybil, zmařil 346 lidských životů a způsobil leteckým společnostem mnohamilionové škody, uznalo zkraje letošního roku i americké ministerstvo spravedlnosti a nařídilo mu zaplatit pokutu ve výši 2,5 miliardy dolarů. Převážná část z těchto peněz – konkrétně 1,77 miliardy – má připadnout právě poškozeným aerolinkám, a tedy potenciálně i českým Smartwings, jež se v důsledku koronavirové krize dostaly do velmi vážných finančních problémů.
Aktualizováno 24. 2. 2021 19.45 – Původní verze článku uváděla, že Smartwings poprvé nasadí Boeing 737 MAX v sobotu 20. února na lince na Kanárské ostrovy.
