Obě největší české politické strany mají po víkendu důvod vzpomínat se slzou v oku na časy, kdy prezidenta volil parlament podle politických kšeftů. Kandidát sociálních demokratů sice získal slušná procenta, ale Zeman ve druhém kole dostává ČSSD do pasti, z níž není dobrá cesta.
Současné vedení strany Zemana na Hradě nechce, bojí se, že se bude mstít a rozkládat stranu podobně jako prezident Klaus svou rodnou ODS. Sociální demokraté však nemohou podpořit ani Schwarzenberga, když už roky žijí z kritiky vlády. Proto tak chladná podpora Zemana. V pasti se mimochodem ocitl i Robert Fico, proto gratuloval vítězům prvního kola tak zdrženlivě. Zeman je mu politickým naturelem mnohem bližší, ČSSD je však jeho hlavním zahraničním spojencem a nemůže si to s ní rozházet.
Financial Times: Krok zpět
Evropská komise diskrétně navrhla, aby vlády členských států kompenzovaly ztráty privátních bank, předtím než budou rekapitalizovány z evropských záchranných fondů. Pokud měnová unie přijme tento princip, definitivně pohřbí svůj závazek roztrhnout smrtící pouto mezi bankami a vládami. A dá všanc relativní klid, který tento závazek vnesl na finanční trhy.
Loni v červnu komise opožděně uznala, že veřejné dluhy vlád a dluhy privátních bank jsou nebezpečně spojenými nádobami. Toto uvědomění a zdánlivá snaha se zjištěním něco udělat velmi zmírnily tlak na Španělsko. Zlepšila se i pozice Irska. Německo a další věřitelské země se do té doby snaží zvrátit toto pochopení finanční reality tím, že odmítají, aby se prostředky z ESM užívaly přímo k rekapitalizaci bank poškozených krizí.
Co však dříve vypadalo jako vyjednávací pozice pro bitvu o podobu bankovní unie, jeví se dnes jako nepřekročitelný požadavek. To, že se komise před tímto tlakem sklonila, jí ke cti neslouží.
Frankfurter Allgemeine Zeitung: Berlín prověřuje
Patří mezi základní vlastnosti německé zahraniční politiky, že jedná-li se o vojenské zásahy, říká ze všeho nejdříve svým spojencům, co je „vyloučeno“. V případě Mali nasazení jednotek Bundeswehru. To ale nikdo ani nepožadoval.
Francouzské jednotky jsou zjevně dost početné, aby na jihu země bojovaly s islamisty a džihádisty a zároveň bránily hlavní město Bamako. Je nicméně příznačné, že Londýn už Francouzům bez cavyků nabídl přepravní vzdušné síly a Washington bezpilotní průzkumné letouny. Z Berlína ovšem zní, že teprve prověřujeme, jak bychom případně mohli pomoci. Alespoň že německá vláda bez nějakých „ale“ a „kdyby“ označila francouzskou intervenci za správnou.
Co z toho ovšem vyplyne, teprve uvidíme. Malijská vláda je od vojenského puče před rokem dost oslabená. Mali je tím, čemu se dnes říká „zhroucený stát“. Bez francouzského zásahu by v Bamaku brzy převzali moc „boží válečníci“ se všemi riziky, která to znamená pro bezpečnost Evropy.
Čtěte také:
Zeman bojkotuje slovenské novináře. Urazil ho komentář Sme
Premiéra dluhopisů ESM: investoři měli značný zájem i přes záporný výnos
Francie se po intervenci v Mali bojí útoku
