ŘEDITEL ODBORU FINANČNÍCH TRHŮ ČSOB PETR KOROUS: Bezhotovostní směnárny zpravidla mohou klientům oproti bankám nabídnout výhodnější služby. Ovšem za cenu vysokého rizika. „Bezhotovostní konverze se neodehrává u okénka. Podnikatel musí poslat peníze a věřit, že je v jiné měně dostane zpět,“ tvrdí Petr Korous.
ŘEDITEL ODBORU FINANČNÍCH TRHŮ ČSOB PETR KOROUS: Bezhotovostní směnárny zpravidla mohou klientům oproti bankám nabídnout výhodnější služby. Ovšem za cenu vysokého rizika. „Bezhotovostní konverze se neodehrává u okénka. Podnikatel musí poslat peníze a věřit, že je v jiné měně dostane zpět,“ tvrdí Petr Korous. * Zejména pro menší a střední podniky (MSP) je velmi důležité, za jakých podmínek nakupují či prodávají devizy. Chrání se i tyto firmy před kurzovými riziky? Především střední podniky si výrazně zlepšily povědomí o tom, jaké služby na devizovém trhu mohou požadovat. Poptávka po zajištění před kurzovým rizikem je z jejich strany velmi častá a hodně se rozhlížejí po trhu, jaká je nabídka. * Za posledních pět let bankám ve vztahu k MSP vyrostl silný konkurent - bezhotovostní směnárny…
Řada z nich dokonce tvrdí, že se orientují právě na menší a střední podniky, které prý banky poněkud přehlížejí. Nemají v tomhle pravdu. My jako banka máme tradiční i nové distribuční kanály, kterými jsme s to dosáhnout na tyto klienty bez jakéhokoliv zprostředkovatele, a dokážeme je obsloužit, jak potřebují. Tuto nebankovní konkurenci známe, celé řadě klientů jsme již vysvětlili, že je smysluplné využívat komplexní služby banky a nechodit za někým třetím výlučně pro devizové konverze.
* Jsou nebankovní směnárny levnější?
Směnárny nejsou bezprostředním účastníkem devizového trhu, musí stejně jít pro devizy do nějaké banky, mají je tedy dražší. Nepopírám však, že mohou klientovi v konkrétním případě někdy nabídnout výhodnější kurz. Pro směnárny platí totiž odlišná, měkčí pravidla regulace, která jsou méně nákladná. A směnárny se mnohdy vystavují rizikům, která banky nejsou ochotny nebo kvůli regulaci nemohou podstoupit.
* Podle vás je tedy kontrola vůči bankám ze strany ČNB širší a důslednější? Ano. Banky musí dodržovat pravidla kapitálové přiměřenosti, plnit jako obchodník požadavky Komise pro cenné papíry. Například banky nemohou obchodovat za kurzy, které neodpovídají stavu na trhu v daný okamžik, kdežto směnárny to běžně dělají. Tím mohou pro klienta sice zajistit v ten daný okamžik výhodnější služby, ovšem za cenu vysokého rizika pro sebe i pro něj. Bezhotovostní konverze se neodehrává u okénka. Podnikatel musí směnárně poslat peníze na účet a věřit, že je v jiné měně dostane zpět. * Provádějí směnárny jenom konverze, nebo i jiné služby, třeba právě zajištění před rizikem pohybu kurzu? Některé směnárny mohou získat od ČNB licenci na poskytování produktů pro zajištění před kurzovým rizikem, ale i zde je odlišná míra regulace směnáren a bank, jakožto licencovaných obchodníků s cennými papíry. Například pracovníci, kteří nabízejí zajištění kurzů klientům u nás v ČSOB na dealingu, musí mít úspěšně složeny makléřské zkoušky, kdežto pracovníkům směnáren stačí dobrozdání dvou jiných osob. Kromě toho platí pro směnárny i mnohem nižší požadavky na kapitálovou sílu než pro banky. * Směnárna však může zajistit konverzi měny za výhodnější kurz… Určitě to nemusí být pravidlo, ale bývá tomu tak, ovšem s rizikem, které je v případě zajišťovacích obchodů ještě větší nežli v případě běžných bezhotovostních směn. Ukažme si to na případu nejobvyklejšího zajišťovacího produktu - termínových nebo forwardových operací. Jejich principem je oboustranně závazná dohoda mezi podnikatelem a devizovým obchodníkem, že například za měsíc dojde ke konverzi korun do eur v předem dohodnutém kurzu. V době splatnosti však může existovat velký rozdíl mezi tímto předem dohodnutým kurzem a kurzem, za který se právě obchoduje na trhu. Pokud je aktuální kurz pro klienta výhodnější, je banka i směnárna vystavena riziku nevypořádání forwardového obchodu ze strany klienta. * V tom případě se na obchodníka přenese celá kurzová ztráta z daného obchodu.**
Jistě, a to může být rizikem nejen pro něj, ale případně pro jeho ostatní klienty, kteří teprve čekají na vypořádání obchodů. Obchodník, který tyto služby nabízí, tak musí být kapitálově silný, musí forwardový kurz správně stanovit a sám se na trhu proti tomuto obchodu řádně zajistit. Dále musí vyvinout a uplatňovat funkční systém schvalování a monitorování limitů na protistranu klienta, kterými omezuje riziko nevypořádání obchodu ze strany svých klientů. Vývoj a provoz takových systémů nejsou jednoduché. Rozhodně klientům doporučujeme před uzavřením forwardové transakce posoudit, zda a jak jejich obchodník tato kritéria spolehlivosti splňuje.
