Směr Bagdád

Petrochemické firmy chtějí přímý přístup ke zdrojům ropy

Poválečná obnova Iráku se v posledních týdnech stala jedním z hlavních zaklínadel v polských podnikatelských kruzích. V situaci, kdy se polská ekonomika jen velmi zdlouhavě probouzí z nedávného propadu a rovněž evropské hospodářství se jen obtížně blíží k dřívější úrovni, usiluje v Polsku o podíl na lukrativních iráckých kontraktech prakticky každý. Od jednotlivců až po významné koncerny. Hlavním smyslem je ale získání přístupu k iráckým ropným ložiskům, což přiznal i šéf polské diplomacie Wlodzimierz Cimoszewicz. „Očekávám, že účast polských firem se bude týkat různých oblastí včetně přístupu k irácké ropě, který nás velmi zajímá. To je náš cíl,“ uvedl ministr zahraničních věcí.

Ke zdroji.

Polský petrochemický průmysl je dosud závislý na dodávkách ropy téměř výhradně z ruských zdrojů, přestože jeho představitelé už od pádu komunistického režimu v roce 1989 hovoří o nutnosti výrazněji diverzifikovat zdroje strategických surovin. Hra, kterou však nyní rozehrály polské petrochemické společnosti, míří daleko výše. „Neskrýváme a ani jsme neskrývali, že bychom chtěli, aby polské petrochemické firmy měly konečně bezprostřední přístup ke zdrojům ropy. Jednou ze slabostí konstrukce polského petrochemického sektoru je totiž právě chybějící přístup k této základní surovině,“ přiznal Cimoszewicz.
Cestu k dosažení kýženého cíle má polským petrochemickým společnostem otevřít přímá spolupráce s Američany, kterým během celého tažení proti režimu iráckého diktátora Saddáma Husajna Varšava vyjadřovala bezvýhradnou podporu v politické i vojenské úrovni. Nyní se vliv polské diplomacie soustřeďuje především na podporu vlastních firem v soutěži o irácké kontrakty. Nebylo proto náhodou, že podpisu po několik měsíců připravované smlouvy o spolupráci při získávání kontraktů v Iráku mezi americkým koncernem Kelog Brown & Root a konsorciem polských firem v čele se státní Nafta Polska se zúčastnil i šéf polské diplomacie. „Polská vláda podporuje firmy v úsilí o získání těchto kontraktů,“ potvrdil Cimoszewicz současné angažování politiků v obchodních kontaktech souvisejících s obnovou Iráku.
Uzavřená smlouva polskému petrochemickému konsorciu zaručuje spolupráci s Kelogem ve všech výběrových řízeních v souvislosti s iráckým ozdravným programem, která budou vypisována v USA i kdekoliv jinde. „Pokud se naskytne možnost, že Nafta Polska dostane v jakékoliv formě mandát na řízení nebo účast v těžbě ropy, zúčastníme se toho,“ rozptýlil jakékoliv pochybnosti Pawel Olechowicz, předseda představenstva polské zpracovatelské skupiny Lotos, jejímž základním kamenem je severopolská Rafineria Gdańska. Vlastní rozhovory o získání přístupu k iráckým kontraktům i ropným polím vede v současnosti rovněž dominantní polský zpracovatel ropy PKN Orlen, který se v České republice zajímá o privatizaci Unipetrolu.

Ve Washingtonu i Bagdádu.

Varšava v otázkách přístupu k iráckým kontraktům zastává jednoduchou filozofii. Za bezvýhradnou podporu Američanů v jejich tažení proti režimu Saddáma Husajna má nyní plné právo očekávat rovněž podíl na výsledcích vítězné mise. Nic se však neponechává náhodě. Již několik týdnů lobbuje přímo ve Washingtonu za polské firmy zvláštní polský představitel s pravomocemi velvyslance. Polský kabinet rozhodl rovněž o posílení hospodářských misí při velvyslanectvích v zemích Perského zálivu. Přímo v Iráku možnosti k uplatnění polských společností hledá bývalý ministr financí Marek Belka. Delegace, které mají „připravit terén“, vysílají do Iráku rovněž skupiny firem.
„Společně s ministrem Cimoszewiczem jsme rozhodli vyslat do Washingtonu zmocněnce, jehož úkolem bude podporovat polské firmy, které budou partnery amerických společností v obnově Iráku,“ potvrdil šéf polského kabinetu Leszek Miller. Volba padla na Slawomira Cytryckého, bývalého ministra národního pokladu v Millerově vládě. Premiér oznámil, že by měl pomáhat polským zájemcům o irácké kontrakty v navazování kontaktů na americké partnery. „Konkurence je ohromná, polské firmy proto budou disponovat velice silnou podporou oficiálních úřadů,“ zdůraznil Miller.

Půl roku času.

Kolik polských společností má zájem o účast v iráckých kontraktech? „Aktuální informace říkají, že se zatím přihlásilo na 1600 subjektů prakticky za všech oborů,“ informoval týdeník EURO Waclaw Konewko z tiskového oddělení polského ministerstva hospodářství. Svou účast nabízejí jak velké polské koncerny, tak jednotlivci, kteří buď v minulosti v Iráku pracovali, nebo mají výjimečné kvalifikace potřebné v iráckých podmínkách. „Zatím ale teprve zkoumáme terén, termín uzavření prvních konkrétních kontraktů zatím není jasný,“ doplnil v rozhovoru pro týdeník EURO Jaroslaw Drozd z ministerstva zahraničních věcí. Neoficiální odhady tohoto úřadu hovoří o lhůtě nejméně šesti měsíců, po které ještě budou muset polští zájemci o irácké kontrakty počkat.
Jak ale všem účastníkům rulety o účast na obnově Iráku připomíná ekonomický polský deník Puls Byznesu, polské firmy usilující o irácké kontrakty nemohou počítat s extra body za původ. „Při výběru vykonavatelů hrají roli suchá fakta a první síto zajišťuje počítačový systém,“ dodává list.