Arabská teritoria a Rusko jsou dobrými partnery
Nedávno oslavila společnost Technoexport padesát let existence. Patří k významným exportérům. Dodává technologické celky pro chemický, gumárenský a potravinářský průmysl. O tom, že většina jejích aktivit se soustřeďuje na trhy v arabských zemích včetně Iráku, hovořil s generálním ředitelem firmy Josefem Cílkem bankéř a předseda Sdružení CZECH TOP 100 Jan Struž.
STRUŽ: První, co mne překvapilo při pohledu na vaše webové stránky, byly dva arabské nápisy v záhlaví. CÍLEK: Je to název Technoexportu v arabštině, protože arabská teritoria jsou pro nás stále jedněmi z nejdůležitějších. Vedle Ruska máme zastoupení právě v Íránu, Iráku, Egyptě a Sýrii. Všude stále máme svoje zaměstnance, samozřejmě v současnosti s výjimkou Iráku, ale i tam naše kancelář zůstala během války nezasažena a nevyrabována.
STRUŽ: Z minulosti je známá vaše zakázka na budování rafinerie nafty v Basře. Tehdy však byly v Iráku aktivní i další státy – například Polsko. Podílejí se Poláci na obnově rafinerie? CÍLEK: Přímo na stavbě rafinerie se Poláci ne, ale zapojili se do stavby terminálů, potrubí a vrtů. Pro nás je podstatné, že rafinerie v Basře je v provozu a my jsme připraveni dále na jejím provozu spolupracovat.
STRUŽ: Máte v Iráku nějaké pohledávky? CÍLEK: Samozřejmě pohledávky máme, jejich konkrétní výši jsme již v roce 1995 vyčíslili - včetně ušlého zisku a úroků - na 136 milionů dolarů. Jde o součást státního dluhu, který v minulosti vůči Iráku vznikl, a proto postupujeme i ve shodě s ministerstvem financí. V případě rafinerie v Basře je situace o to komplikovanější, že jde o nejstarší rafinerii, kterou jsme v Iráku stavěli, takže po rozpadu řady podniků, které byly tehdy dodavateli, není k dispozici mnoho přímých účastníků výstavby. Nám to však nevadí, protože máme k dispozici kompletní dokumentaci.
STRUŽ: Jsou v Česku dodavatelé, kteří by byli schopni podílet se na dodávkách technologických částí této stavby? CÍLEK: Přestože se u řady z nich změnila situace, stále se domnívám, že víme o dodavatelích, kteří by se mohli připojit. Jde například o královopolskou strojírnu v Brně, železárny ve Vítkovicích, ZVU v Hradci Králové, plzeňskou Škodovku a další.
STRUŽ: Cítíte, že ve vzdálených teritoriích stále převládá dobré jméno, které jste si dodávkami vytvořili? CÍLEK: Samozřejmě je na čem stavět. Začínám věřit v částečnou renesanci našeho postavení na těchto trzích. Samozřejmě to nikdy nebudou tak velké projekty, jako v době minulé. Registrujeme řadu firem, které třeba po roce 1989 začínaly s osamostatněním od velkých kolosů a v současnosti v nich máme již seriozní obchodní partnery se 100 až 120 projektanty, kteří jsou schopni převzít odpovědnost za kvalitní realizaci velkých zakázek.
STRUŽ: Jste viceprezidentem Hospodářské komory ČR a členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jaký je jejich přístup k těmto aktivitám? CÍLEK: I v tomto směru jsem optimista. Překonali jsme dobu, kdy se tyto instituce částečně dublovaly, nebo dokonce šly jejich kroky proti sobě. V současnosti se výrazně zlepšila komunikace a koordinace. Určitým limitem pro jejich činnost je otázka financování v souvislosti s dobrovolným členstvím. Svazu průmyslu a dopravy však patří významné místo v tripartitních jednáních z hlediska zaměstnavatelů, pokud jde o styk s vládou i odbory.
STRUŽ: Jak se změnilo postavení Technoexportu? CÍLEK: Když jsem přebíral po revoluci vedení podniku, měl Technoexport přibližně 700 zaměstnanců a dnes jich má 105. Musel se samozřejmě změnit profil našich činností. Mimo jiné se nám podařilo v devadesátých letech rekonstruovat budovu na Václavském náměstí č.1 a prostory, které nevyužíváme pro naše aktivity, úspěšně pronajímáme.
STRUŽ: Reagujete na vývoj našich vztahů s Ruskem? CÍLEK: Máme stále v Moskvě kancelář. V minulosti jsme na ruský trh dodali několik desítek investičních celků – chemické závody na výrobu umělých hnojiv, gumárny nebo potravinářské provozy. Do oblastí bývalého Sovětského svazu jsme dodali téměř 200 pivovarů a většina z nich je stále v provozu. Nová možnost spolupráce se rýsuje v souvislosti s plánem na přesun některých chemických továren ze Spojených států do Ruska. Technoexport byl vybrán jako jeden ze zkušených dodavatelů, který je schopen kompletně zajistit tento proces od rozebrání fungujících továren, přes jejich přepravu až po kompletaci na novém místě.
STRUŽ: Když hodnotíte své zkušenosti z řízení Technoexportu, co považujete za největší poučení a co byste udělal jinak? CÍLEK: Základní zkušenost bych asi nejlépe vystihl příslovím „Ševče, drž se svého kopyta“. Narážím tím na euforii, která se v podnikání v devadesátých letech projevila. Nechceme se pouštět do transakcí, pro které nemáme kvalifikované odborníky. Umíme dodávat technologické celky, ale nebudeme se pouštět do bártrování těchto obchodů například za dodávky ropy nebo pro nás naprosto nových aktivit, jako je leasing či provozování některých objektů. To jsou aktivity, které zase lépe ovládají jiní.
