Ministerstvo školství viní Špidlův úřad z mylných informací
Nový ambiciózní ministr financí dostal ještě před nástupem do funkce neméně ambiciózní úkol. Najít na dlani chlup. Už po volbách - 26. června - vláda nevyhověla žádosti ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o dodatečný přiděl téměř miliardy korun (904 milionů) na zvýšení tarifních platů pracovníků v regionálním školství s tím, že v rozpočtové rezervě na to nejsou peníze. A uložila ministerstvu financí, aby sumarizovalo požadavky resortů a připravilo pro Parlament návrh řešení. Požadavky dalších resortů se brzy po zahájení činnosti nové vlády zajisté vyrojí (viz ztráta Českých drah) a řešení dodatečných nároků na státní rozpočet se stane první zkouškou jednoty a síly nové vládní koalice.
Smír.
Prapůvod požadavku ministerstva školství spočívá v tom, že úřad ještě pod vedením Eduarda Zemana „zajistil v předvolebním období zachování sociálního smíru“ (tak je to formulováno v předkládací zprávě pro vládu). Jinak řečeno: dostatek peněz nemajíc, financovalo ministerstvo slíbený růst učitelských platů na úkor jiných položek. Zemanova poradkyně a tisková mluvčí ministerstva Vladimíra Al-Malikiová týdeníku EURO sdělila, že „ v případě, že by se problém nevyřešil uvolněním dodatečných prostředků, muselo by ministerstvo krátit jiné programy“. Například program státní informační politiky vzdělávání, v jehož rámci probíhá internetizace školství. „Platy ale rozhodně porostou tak, jak praví nařízení vlády,“ zdůrazňuje Al-Malikiová.
O měsíc dříve.
Oním nařízením je míněno nařízení vlády číslo 66/2002 Sb., které s platností od 1. března 2002 stanovilo zvýšení tarifní složky platů více než půl milionu pracovníků veřejných služeb a správy o jedenáct procent. Také toto nařízení bylo příspěvkem k sociálnímu smíru, protože akceptovalo požadavek odborových svazů zvýšit platy o měsíc dříve, než bylo původně zamýšleno. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve vyjádření pro týdeník EURO tvrdí, že „prostředky vymezené ve státním rozpočtu pro tento účel umožňovaly zvýšit platové tarify v tomto termínu v průměru za nepodnikatelskou sféru celkem o 11,02 procenta“. Ačkoliv tedy státní rozpočet schválený ještě v loňském roce s takto výrazným a brzkým zvyšováním platů nepočítal, ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že žádný problém nevznikl. A pokud přece jenom vznikl, „ zástupci odborových svazů byli informováni, že v některých resortech může dojít k přerozdělení prostředků mezi nárokovými a nenárokovými složkami platů“, stojí ve vyjádření Špidlova úřadu. Jinými slovy: předem se počítalo s tím, že někde mohli dostat o jedenáct procent přidáno jen „naoko“. Člověk se diví, proč se odborové svazy nebouřily.
Chyba.
Konkrétně ve školství však bylo po zkušenostech z minulosti striktně stanoveno, že růst tarifní složky platů nemůže být sanován krácením osobního ohodnocení. Problém tudíž vznikl a značný. „Ministerstvo práce a sociálních věcí mylně deklarovalo, že realizací nařízení vlády č. 66/2002 Sb. dojde ke zvýšení tarifní složky platů o jedenáct procent,“ stojí ve zmíněné předkládací zprávě, kterou má týdeník EURO k dispozici. „Tabulka tarifních platů v nařízení vlády č. 66/2002 Sb. aplikovaná na zaměstnance regionálního školství zvyšuje tarifní platy nikoliv o jedenáct, ale o 12,25 procenta.“ Ministerstvo školství, uvádí, že z toho a také z o měsíc uspíšeného přidávání pramení dodatečný požadavek na zmíněných 904 milionů korun.
Všechno v pořádku.
Pokud případ budí dojem, že miliarda korun nejsou ve vládě žádné peníze, článek plní svůj účel. Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že nepochybilo („v žádném případě nedeklarovalo zvýšení platů samostatně pro regionální školství, ale za celou Českou republiku“). Ministerstvo školství zase argumentuje tím, že z počtů má jedničku. Faktem je, že sociální smír byl v předvolebním období zachován, jenže miliarda schází. Však ale ona se někde najde. Koneckonců Petra Buzková bude mít ve vládě silnější pozici než Eduard Zeman. Může se opřít o Stanislava Grosse, který pro potřeby policie už sám vydatně pustil rozpočtové rezervě žilou.
Špatné počty.
Poslední závěr, který lze z chybějící miliardy pro učitele učinit, zní, že s tou jedničkou z počtů pro ministerstvo školství to není až tak jednoznačné. Týdeníku EURO není známo, že by Eduard Zeman někdy veřejně připustil, že původně krajské úřady dostaly na avizované zvýšení platů málo peněz. Z materiálu pro vládu ale vyplývá, že tomu tak bylo. V březnu ministerstvo rozepsalo na regionální školství 658 milionů korun (z toho pět set milionů na platy), což stačilo na růst tarifů o 11,6 procenta. „Dofinancování“ proběhlo až po jednání s představiteli krajských úřadů 31. května, těsně před volbami. Z informací devíti krajských úřadů (Praha, Střední Čechy, Plzeň, České Budějovice a Olomouc nepovažovaly za nutné na otázky týdeníku EURO odpovídat) vyplývá, že někde už považují přidělené peníze za dostatečné, jinde dosud ne. Pardubický kraj argumentuje tím, že růst platů byl projektován na počet zaměstnanců v roce 2001, což v jeho případě znamená chybějících 2,7 milionu korun. Karlovarský kraj požaduje další tři miliony, Hradec Králové čtyři sta tisíc na víkendové pohotovosti v internátních zařízeních. Liberec upozorňuje na problém metodiky výpočtu navyšované částky. Ministerstvo školství vychází z loňského objemu mzdových prostředků a nepočítá s letošními platovými postupy a zvýšením minimálních mezd. Reálná hodnota navýšení bude tedy o něco nižší. Aby bylo v Libereckém kraji dosaženo stanoveného růstu tarifních platů v regionálním školství, potřeboval by o necelý milion korun víc.
