Ministr spravedlnosti hodlá šetřit, v jeho resortu to prý ale nepůjde snadno
EURO: Když jste se v létě podruhé vrátil do čela ministerstva, v jakém stavu jste úřad nalezl po své předchůdkyni Daniele Kovářové? POSPÍŠIL: Nechci nyní hodnotit paní ministryni Kovářovou, protože už není ministryní a nepůsobí ani v politice. Nepovažoval bych to společensky za úplně korektní. Je fakt, že určité reformní kroky se zbrzdily a já se je snažím znovu oživit. Mám na mysli hlavně legislativní projekty, ať už šlo o nový trestní řád nebo nový občanský zákoník. I můj pohled na personální politiku je odlišný od paní ministryně. Proto jsem přišel zpátky s týmem, s nímž jsem už spolupracoval. A s náměstky ministryně Kovářové jsem se rozešel (Jaroslav Gacka a Marek Görges – pozn. red.).
EURO: Někteří vaši kolegové z vlády, například ministr dopravy, už ohlásili poměrně razantní propouštění ve svém resortu. Chystáte se k podobnému kroku? POSPÍŠIL: Ministerstvo spravedlnosti je něco jiného než ministerstvo dopravy. Nelze resorty takto paušálně srovnávat, stejně jako nelze říct, že ve všech je možné ušetřit stejné procento rozpočtu. Formálně máme 350 míst, obsazených je 305. Určitě nebudeme nabírat a byl bych rád, kdyby počet zaměstnanců ještě klesl a nepřevyšoval 300. Jestli se to podaří, ale neumím říct. Ve chvíli, kdy chceme přijmout řadu klíčových zákonů, těžko mohu propouštět legislativce. A když řešíme složité kauzy typu Pitr ve Švýcarsku, těžko můžu propouštět lidi ze zahraničního odboru, kteří mají tuto agendu na starost. Ani ze samé justice nemůžu propouštět lidi – u soudců to nejde a nelze propouštět ani vyšší soudní úředníky, protože všechny předchozí vlády se naopak snažily jejich počet zvýšit, aby soudci mohli rychleji rozhodovat. Pokud jde o vězeňství, jestliže nám každý rok roste počet vězňů, už dnes překračujeme číslo 22 tisíc, nemůžeme propustit ani dozorce, protože by to mohlo mít vliv na vnitřní bezpečnost země. Nerad bych ale, aby to vypadalo, že nechceme šetřit. Počítáme s tím, že náš rozpočet bude oproti předchozímu roku o deset procent nižší.
EURO: Kolik budete muset v příštím roce ušetřit? POSPÍŠIL: V roce 2011 půjdeme z 22 miliard korun zhruba na 19,8 miliardy. Letos došlo k dvojímu zmražení výdajů a škrtla se přibližně miliarda korun. Budeme propouštět, byť asi v menší míře než jinde, a budeme snižovat platy. Taky téměř zastavíme investice a budeme prodávat zbytný majetek. Téměř veškeré peníze budeme využívat na provoz. Máme přes 30 vězeňských areálů, a to jsou těžko položky, kde by se dalo ušetřit třeba na energiích. Těžko můžeme snížit prostředky, které dáváme na stravu vězňů, protože ta částka už několik let neroste a dnes je pod 50 korun za den. To samé justice. Kdybychom propouštěli, už tak pomalé soudní řízení se ještě víc zbrzdí. A vláda by to takto měla reflektovat. Je třeba si uvědomit, že nebudeme například moci rozjet tu část soudní reformy, která se dotýkala IT na soudech a která měla vést ke zrychlení soudního řízení. Je to zkrátka realita, já to beru jako rozhodnutí vlády.
EURO: Vaše předchůdkyně byla kritizována za smlouvu, kterou ministerstvo uzavřelo s advokátní kanceláří bývalého ministra Pavla Němce. Jak budete tuto oblast řešit vy? POSPÍŠIL: Velmi rád bych vypsal nové výběrové řízení na advokátní kancelář, která bude ministerstvu poskytovat právní služby. Jsem teď ve stadiu, kdy se o tom bavím se svými kolegy. Rád bych, aby vznikly nové smluvní vztahy – transparentní a čisté.
EURO: Současný stav je tedy takový, že ministerstvo nemá smlouvu s žádnou advokátní kanceláří? POSPÍŠIL: Má, ale jsou to podlimitní smlouvy s kancelářemi Havel & Holásek a PRK Partners. Jde o malé částky v řádech desítek či sta tisíců, ne v milionech nebo větší.
EURO: Do jaké míry chcete vůbec s advokátními kancelářemi spolupracovat? POSPÍŠIL: Rád bych spolupráci minimalizoval a byl bych rád, kdybychom za právní služby vypláceli spíš statisíce než miliony. Samozřejmě – tento dům je sice plný právníků, ale třeba experty na zastupování státu před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže tu nemáme. Máme zase specialisty na legislativu, extradiční (vydávací – pozn. red.) řízení nebo dohledovou činnost. Naše spolupráce s externími právníky musí být racionální a omezená. Dovedu si představit, že ministerstvo ji bude mít ad hoc nebo nějakou omezenou smlouvu. Platit paušály bez toho, že bude prokázáno, co ta advokátní kancelář pro resort udělala, to bych velmi nerad.
EURO: Netajíte se nespokojeností s nedávným výrokem Ústavního soudu, který prohlásil snížení platů soudců za protiústavní. Mohlo by se podle vás výhledově mezi Ústavním soudem a výkonnou mocí schylovat k otevřené válce, byť je to možná trochu přehnaný výraz? Vztahy mezi ústavními soudci a prezidentem Václavem Klausem jsou ale napjaté už teď. POSPÍŠIL: Doufám, že nikoli. Uvědomme si, že je na druhé straně přirozené, když si moci ve státě tak trochu konkurují, a jisté lehké napětí mezi nimi je normální. Ale nemůže to přerůst do nějakého radikálního napětí. U nás to podle mě zatím nehrozí, takže mě současný stav neznepokojuje. S tím nálezem Ústavního soudu určitý problém mám. Zcela ho respektuji, ale selským rozumem si nedokážu představit, jak má snížení platu soudce o čtyři procenta vliv na jeho nezávislost. A považuji tuto argumentaci za tak trochu účelovou. Ale to je můj občanský názor. Ne že bych rozhodnutí Ústavního soudu nebyl připraven naplnit.
EURO: Programové prohlášení vlády zdůrazňuje jako prioritu také novelizaci zákona o rozhodčím řízení. V čem současná úprava nevyhovuje? POSPÍŠIL: Novelu teprve promýšlíme. Jde nám hlavně o spotřebitelské úvěry, protože spory z nich jsou často řešeny právě v rámci rozhodčího řízení na základě rozhodčí doložky, která je ve smlouvě uvedena. A bohužel je často realitou, že rozhodce takových sporů je buď spřízněn, nebo dokonce zaměstnancem toho, kdo úvěr poskytuje. Lze mít velké pochyby, že takový člověk rozhodne spor férově. Proto máme se současným stavem velké problémy a uvažujeme o různých variantách. Korektně říkám, že se bude velmi těžko hledat úprava, která rozhodčí řízení u spotřebitelských úvěrů nezakáže úplně a na druhé straně přinese jasná pravidla. Když u spotřebitelských půjček rozhodčí řízení zakážeme, všechny případy nám spadnou k soudům a česká justice se zpomalí. Pokud se ale nenajde jiné řešení, jsem ochoten se o tomto zákazu bavit. I když to vidím jako krajní řešení.
EURO: V létě jste přestal být děkanem plzeňské právnické fakulty. Když jste odcházel, doufal jste, že celá aféra s udílením nezasloužených diplomů nebude zametena pod koberec. Nemáte pocit, že přesně tak to nyní vypadá? POSPÍŠIL: Pro mě bude klíčové, jak dopadne rozhodování pana rektora a vedení univerzity o držitelích magisterského titulu. Protože tam jsem měl subjektivně velké pochyby. Minimálně u deseti až patnácti těchto lidí se domnívám, že lze prokázat, že titul nenabyli v dobré víře. Ale to je můj názor, proto taky neuvádím žádná jména, jen jejich počet. Jsem zvědav, jak se k tomu postaví vedení univerzity. Nechci je svými výroky tlačit do kouta, na druhou stranu si dovolím toto říci. Stále doufám, že to pod koberec zameteno nebude, a tím prubířským kamenem bude, jak vedení univerzity posoudí držitele magisterských titulů.
EURO: Proč podle vás zatím rektor univerzity Josef Průša s odebráním titulů váhá? POSPÍŠIL: Nechci komentovat pana rektora. To je dotaz přímo na něj. Snažil jsem se s ním mít v rámci možností korektní vztahy. Na různé věci jsme měli různé názory, to je legitimní. Já bych byl v některých věcech radikálnější, on byl řekněme víc konsenzuální. Teď je na novinářích, aby posuzovali jeho kroky, nikoli na mě.
EURO: Když jste v létě z plzeňských práv odcházel, byla fakulta ve stavu, že už se podobné věci nebudou opakovat? POSPÍŠIL: Jsem přesvědčený, že ano. A není to jen můj názor, ale i názor profesorky Dvořákové, šéfky akreditační komise. Ta jasně při mém odchodu konstatovala, že považuje fakultu za stabilizovanou a že jsem učinil všechny kroky, které po mě komise chtěla. Nyní bude záležet na akademické obci, zda si z toho vezme poučení a bude odpovědně přistupovat k výběru nového vedení. Nebo zda vzniknou osobní války, msty, a tím pádem se fakulta rozbije.
EURO: Budete se nějak angažovat ve volbě nového děkana fakulty? Třeba tím, že někoho veřejně podpoříte. POSPÍŠIL: V tuto chvíli o tom neuvažuji. Počkám, jak dopadnou volby (měly by se konat ještě letos – pozn. red.). Podpořil jsem v nich profesora Eliáše (autor nového občanského zákoníku a současný proděkan fakulty – pozn. red.), na druhou stranu do toho zasahovat nechci. Kdo chce být děkanem fakulty, musí si pozici vydobýt sám, a ne čekat, až mu ji vydobude někdo jiný. Proto počkám a budu to spíš se zájmem sledovat. Jsem ale připraven novému děkanovi pomáhat, pokud o to bude stát.
BOX: Jiří Pospíšil (1975) Narodil se v Chomutově, vystudoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 1998 je členem ODS. Letos v létě se podruhé v životě postavil do čela ministerstva spravedlnosti; poprvé resort vedl v letech 2006–2009. V období od listopadu 2009 do letošního srpna byl děkanem plzeňské právnické fakulty. Jeho úkolem bylo napravit poměry, které na vysoké škole panovaly po odhalení studijních nesrovnalostí u řady studentů plzeňských práv.