Co je smluvní pokuta
Smluvní pokuta je právní institut sloužící k utvrzení závazku. Bývá součástí obchodních i občanskoprávních smluv a má za úkol motivovat druhou smluvní stranu k zajištění plnění. Pokud dlužník poruší svoji povinnost vyplývající z dané smlouvy (například neuhradí včas dlužnou částku), musí druhé straně zaplatit určitý finanční obnos. Tím se samozřejmě neruší povinnost dle smlouvy.
Institut smluvní pokuty má význam hlavně v případě dluhů. Dlužník je jejím prostřednictvím motivován včas plnit své závazky, jinak bude platit peníze navíc. Velice často se také ujednává smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy nebo smluvní pokuta za nedodržení termínu.
Smluvní pokuta má pochopitelně svá pravidla. Všechny tyto aspekty musí být zaneseny ve smlouvě, ke které se smluvní pokuta vztahuje:
- jasné definování,
- navázání na určitou povinnost dlužníka,
- stanovení výše smluvní pokuty (případně způsob výpočtu).
Pro věřitele je velice důležité, aby byly ve smlouvě přesně vymezeny povinnosti, k jejichž porušení se smluvní pokuta váže. Může jít jen o některé povinnosti, nebo lze pokutu navázat prakticky na všechny povinnosti vyplývající ze smlouvy.
Smluvní pokuta podle NOZ
Co říká na smluvní pokutu nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)? Konkrétně o tomto právním institutu pojednává § 2048, a to takto:
- Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
- K ujednání, kterým se zavázal k plnění smluvní pokuty nezletilý, který v době ujednání nedovršil patnácti let, se nepřihlíží.
Smluvní pokuta a DPH
U smluvních pokut nemusí být každému hned na první pohled jasné, zda je předmětem daně z přidané hodnoty (DPH), či nikoliv. Jelikož se ale jedná o sankci účtovanou za porušení určité smlouvy, nepodléhá DPH. Aby tomu tak bylo, muselo by se jednat o platbu za dodání zboží či vykonání služeb.
Smluvní pokuta a náhrada škody
U smluvní pokuty je důležité vědět, že se jedná o jakousi paušalizovanou náhradu škody. Jestliže je tedy zanesena do smlouvy, nemá věřitel podle § 2050 nového občanského zákoníku právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Pokud se chce současně domáhat smluvní pokuty i náhrady škody, musí být ve smlouvě výslovně uvedeno, že obě smluvní strany vylučují použití § 2050.
Splatnost smluvní pokuty
U smluvní pokuty není zákonem nijak specificky definována její splatnost. Proto se doporučuje uvést vybranou splatnost smluvní pokuty přímo do smlouvy. První možností je volba konkrétního termínu, druhou navázání na výzvu ze strany věřitele.
Promlčení smluvní pokuty
Co se týče promlčecí lhůty, tak ta nijak nesouvisí s původní smlouvou. Smluvní pokuta je považována za promlčenou po uplynutí tří let ode dne splatnosti smluvní pokuty.
Smluvní pokuta a úrok z prodlení
V praxi dochází k časté záměně těchto dvou pojmů. Je ale důležité objasnit, že úrok z prodlení je zákonem daná peněžitá sankce při prodlení dlužníka. Smluvní pokuta je prostředkem k utvrzení závazku pro případ jakéhokoliv porušení povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy.
Výše smluvní pokuty
Výši smluvní pokuty lze stanovit hned několika způsoby:
- jednorázové plnění – při nedodržení smluvních podmínek hrozí dlužníkovi jednorázová sankce,
- částka narůstající v čase – pokuta se každým uplynulým dnem (nebo měsícem) zvyšuje.
Pokud se smluvní strany shodnou na tom, že chtějí výpočet smluvní pokuty provést specifickým způsobem (například kombinací obou výše uvedených způsobů), musí být tato skutečnost naprosto přesně uvedena ve smlouvě. Smluvní pokuta samozřejmě nemusí mít výhradně formu finanční částky – může jít i o vykonání nějaké práce nebo o přenechání určitého majetku.
Přiměřenost smluvní pokuty
Maximální výše smluvní pokuty sice není nijak specificky limitována, ale zákon zde hovoří o její přiměřenosti. Pokud se bude dlužníkovi zdát, že je smluvní pokuta příliš vysoká, může se s tímto problémem obrátit na soud. Ten může pokutu shledat nepřiměřeně vysokou a nařídit její snížení.
V některých případech už byla za spornou považována smluvní pokuta ve výši 0,5 procenta z dlužné částky za každý den prodlení. V jiných případech ale bylo považováno za přiměřené i jedno procento. Každý případ by měly soudy posuzovat individuálně, výše smluvní pokuty by totiž měla odpovídat typu závazku, délce jeho trvání i výši potenciální škody. K potvrzení nepřiměřenosti výše smluvní pokuty se soudy ale moc často nepřiklánějí.
