Za vraždu svého milence bankéře by se žena mohla dostat po pěti letech na svobodu
Případ vášně, sexu, smrti a jednoho milionu dolarů, který před čtyřmi lety zaměstnával zejména francouzské a švýcarské žurnalisty, došel nedávno k překvapivému rozuzlení. Za vraždu finančníka Edouarda Sterna, dědice francouzského bankovního domu, dostala čtyřicetiletá Francouzka Cécile Brossardová trest pouze ve výši 8,5 roku.
Důkaz lásky Na celém případu je pikantní především prostředí, v němž se vražda odehrála. Brossardová, bývalá eskortní společnice a Sternova milenka, se s bankéřem oddávala sadomasochistickým praktikám v jeho ženevském bytě. Podle výpovědi Brossardové u tamního soudu ji zavražděný, tehdy padesátiletý, Stern požádal, aby ho přivázala k židli a bičovala. Na sobě měl údajně mít zářivě barevný latexový obleček s umělým pohlavním údem a přes obličej masku. Takto vystrojen byl se čtyřmi kulkami v těle nalezen 1. března 2005 mrtvý v kaluži krve. Vztah, jenž začal v roce 2002, kdy se bankéř a samozvaná umělkyně poznali v obchodě s koženým zbožím, byl celou dobu poměrně turbulentní. Říká se, že se rozešli až sedmkrát. Napětí se ještě vyostřilo v posledním roce Sternova života, kdy vložil milion dolarů na konto své milenky. Následně však prostředky zablokoval. Brossardová peníze považovala za důkaz lásky a závazek k svatbě a dle její výpovědi ji velmi zasáhlo, že částku nechal zmrazit. Finančník si pak zvolil opravdu nešťastný okamžik, aby ženě tuto transakci připomenul. Údajně jí už připoután na židli řekl, že „milion dolarů je vysoká suma pro prostitutku“. Brossardová pak nad sebou ztratila kontrolu, vytáhla zbraň ze šuplíku a Sterna čtyřikrát střelila. Dvakrát do hlavy a dvakrát do hrudníku. Soudu sdělila, že jeho slova „způsobila výbuch v její hlavě, srdci a mysli“. Po vraždě odcestovala do Austrálie. Dva týdny na to se ale přihlásila na policii. Od té doby je ve vazbě.
Sexuální sekretářka
Během soudního procesu se obhájci obžalované snažili čin ospravedlnit jako vraždu z vášně, která by jí vynesla nižší trest. To však soud neakceptoval. Místo toho prohlásil, že se jednalo o obzvláště zbabělý čin. Vzal však v úvahu psychiatrický profil Brossardové, jenž ji popsal jako depresivní osobu s těžkým dětstvím (byla například znásilněna) a podprůměrnou inteligencí. K dobru jí soud také přičetl, že činu litovala. Neopomněl také bouřlivý charakter vztahu Brossardové a Sterna, jeho ponižování a trýznění odsouzené a krutost vůči ní. Právník obžalované Pascal Maurer například v emocionálním projevu k porotě uvedl, že Stern ženu využíval jako „sexuální sekretářku“ a nikdy si ji neplánoval vzít, přestože Brossardová v to doufala. Stern prý ženy rozděloval na „ty, které si vezmete a berete ven“, a na „ty, které máte jen na sex“.
Konec procesu byl úlevou hlavně pro rodinu finančníka, vzhledem k tomu, že kromě sadomasochistických praktik vyšla najevo například i jeho záliba ve skupinovém sexu. Jedním z argumentů proti Brossardové bylo také tvrzení, že vraždila pro peníze, což však žena popřela, a soud jí nakonec dal za pravdu.
Brossardová dostala 8,5 roku vězení, má však šanci dostat se ven na podmínku už v příštím roce, protože si část trestu už odseděla. Musí zaplatit symbolický švýcarský frank Sternovým dětem za „morální újmu“ a zhruba 200 000 dolarů za soudní výdaje.
Poděkovala porotě
Rozsudek netradičně akceptovaly obě strany. Deník The Wall Street Journal Europe citoval advokátku Sternových Catherine Chiraziovou, jež uvedla, že rodina je s rozsudkem spokojena. „Doufají, že lidé o případu přestanou hovořit a špinit jeho vzpomínku,“ dodala.
The Guardian zase citoval advokáty Brossardové, kteří řekli, že se jejich mandantka neodvolá, protože je s rozsudkem spokojena. To ostatně vyplynulo i z chování odsouzené, která porotě po vynesení rozsudku poděkovala. „Porota jasně řekla, že se nejednalo o čin ziskuchtivé osoby. Uznala, že se jedná o ženu, jež Sterna milovala. Na tom jí záleželo nejvíce,“ uvedl její obhájce Pascal Maurer.
Jediný poražený je tak prokurátor Daniel Zappelli, který navrhoval pro Brossardovou trest ve výši jedenácti let. Jeden z jeho argumentů se podle zahraničních médii jistě zapíše do historie soudu. Kritizoval totiž odsouzenou za to, že dějiště zločinu nezanechala tak, aby zachránila pověst zavražděného – konkrétně mu nesvlékla kompromitující obleček. Její chování bylo údajně kruté.
V závěrečné řeči Brossardová prohlásila, že bude Sterna milovat navždy. „Žádná slova nemohou vyjádřit rozsah mého utrpení, ani utrpení Béatrice Sternové a dětí,“ uvedla odsouzená s odkazem na Sternovu exmanželku a prosila pozůstalé o odpuštění. „Jsem stále bláznivě zamilovaná žena,“ dodala rovněž.
Agresivní obchodník Sternova vražda před čtyřmi lety šokovala úzce provázanou komunitu evropských finančníků. Edouard Stern patřil mezi nejbohatší lidi v Evropě. Byl také přítelem současného francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Narodil se v roce 1954 do jedné z nejbohatších francouzských rodin vlastnící privátní investiční dům Banque Stern. Brzy se mu podařilo vystrnadit svého otce z rodinné banky za pomoci dvou strýců a ustanovit se hlavou finančního ústavu. (S otcem Antoinem pak opět začal komunikovat až krátce před jeho smrtí v roce 1995.) Během svého života nastřádal díky sérii chytrých transakcí jmění ve výší jedné miliardy dolarů. Banku, již rodina ovládala od roku 1923, nakonec Stern v roce 1985 prodal. V roce 1992 ho najal jeho mocný tchán Michel David-Weill, hlava investiční banky Lazard Frères. Nakonec se však rozkmotřili a o pět let později Stern banku opustil. Ve stejné době se rozvedl s Béatrice Davidovou-Weillovou, s níž měl tři potomky. V době vraždy Stern šéfoval ženevskému fondu Investment Real Returns. Vzhledem ke své agresivní a nemilosrdné obchodní taktice si udělal mnoho nepřátel. Spekulovalo se také, že za jeho smrtí stojí ruská mafie. Vyšlo totiž najevo, že měl obchody v Moskvě.
