Investoři loni nakoupili dluhopisy smrti za třicet miliard dolarů
Zahraniční investoři objevili nový způsob, jak vydělat peníze. Skupují totiž takzvané dluhopisy smrti. Jde o obchodování se životními pojistkami, které jejich majitelé už nejsou schopní nebo nechtějí splácet. Americké firmy, jež shromáždí větší počet životních pojistek a pak je emitují v podobě dluhopisu, slibují v průměru osmiprocentní výnos. Tedy slušné zhodnocení. Výdělek ovšem může být i vyšší. Čím dříve totiž původní majitel umře, tím je výnos vyšší. Některé dluhopisy proto přinesly i pětadvacet procent.
Růst zájmu o obchody se smrtí už však ve Spojených státech amerických odstartoval několik soudních sporů. Řada spekulantů totiž s vidinou tučných výdělků přesvědčovala za pomocí úplatků staré lidi, aby si uzavřeli pojistku a poté ji hned prodali. Počet amerických důchodců, kteří si „na stará kolena“ pořídili pojistku, proto významně rostl. Řada pojišťovacích firem tedy začala upozorňovat na nutnost větší regulace takových obchodů. Například společnost American International Group, jedna z nejvýznamnějších mezinárodních pojišťovacích organizací s pobočkami ve více než 130 zemích, se však rozhodla jednat. Do boje proti spekulantům vyrazila tím, že výrazně zdražila životní pojistky, které se rozhodnou uzavřít lidé nad sedmdesát let.
Obchody se smrtí kvetou.
Životní pojištění je ve Spojených státech amerických velmi lukrativní byznys. Pojistku má totiž více než 90 milionů Američanů. A že obchody se smrtí kvetou, dokazují čísla, která loni zveřejnil časopis BusinessWeek. Zatímco v roce 2001 neproběhly téměř žádné transakce tohoto typu, v roce 2005 skoupili investoři pojistky za deset miliard dolarů. V roce 2006 už to bylo okolo patnácti miliard dolarů.
Odprodávat životní pojistky dalším investorům či institucím umožnily Spojené státy americké teprve před několika lety. Důvod? Podpora trhu se životním pojištěním. Jenže nečekaný rozměr dodala dluhopisům smrti loňská hypoteční krize. Pojistky totiž začaly prodávat nejen ti, kdo chtěli ještě za svého života inkasovat nějaké peníze, ale i miliony Američanů, které úvěrová krize dostala do finančních problémů. Hypoteční krize se tedy postarala o to, že se obchody se smrtí vyhouply během roku 2007 na 30 miliard dolarů, tedy dvojnásobek proti roku 2006. Tvrdí to odhad investiční banky Sanford C. Bernstein pro časopis BusinessWeek. Podle ní by se navíc mohly obchody za několik desítek let dostat až na 160 miliard dolarů.
Jak přesně se s pojistkami obchoduje? „Emitent dluhopisu smrti shromáždí větší počet životních pojistek, z jejichž plnění vyplácí kupon dluhopisu a při jeho splatnosti i jistinu,“ vysvětlil hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Kromě jednorázové sumy však může majitel pojistky za její prodej inkasovat i pravidelnou rentu. Investor tedy platí pojištění místo původního majitele a v případě smrti inkasuje celou pojistku.
Kolik vlastně smrt vydělá?
Terčem ostré kritiky je především to, že původní vlastník pojistky vůbec nemusí vědět, kdo a kolik na jeho smrti vlastně vydělá. „Obchod se životními pojistkami potřebuje větší regulaci a více transparentnosti. Spotřebitelé mají právo přesně vědět, na kolik si investor cení jejich životní pojistku a na kolik si přišel zprostředkovatel,“ napsal na internetu v reakci na článek o dluhopisech smrti Jack Kelly z asociace Institutional Life Markets. Na druhé straně však Kelly přiznává, že jsou zde miliony seniorů, kteří by raději nějaké peníze z pojistky inkasovali ještě za svého života třeba na pokrytí léčebných výloh.
Na obranu obchodů se smrtí se však ozvaly i některé další firmy. Také podle nich jde o šanci pro lidi, kteří mohou ze životní pojistky inkasovat nějaké peníze ještě za svého života. „Nikdo přeci nikoho nenutí svou životní pojistku prodat,“ uvedl pro BusinessWeek Meir Eliav, šéf Legacy Benefits Corporation, která je považována za jednoho z prvních obchodníků s dluhopisy smrti v USA. V roce 2004 je nabízela v celkové hodnotě 70 milionů dolarů. „Pro klienty je to ohromná příležitost,“ prohlásil Eliav.
Snaha regulovat obchody se však propracovala i do legislativy některých amerických států. Některé státy USA, například Severní Dakota, uzákonily přísnější pravidla pro tyto obchody. Zatím jen 26 států vyžaduje speciální licenci pro tyto obchody. Všude jinde může pojistku kdokoli koupit a „čekat, až původní vlastník umře“.
Do budoucna i v Česku.
Trh životního pojištění v České republice je zcela odlišný ve srovnání se situací na americkém trhu. „Životních pojistek je v Česku zatím poměrně málo a mají za sebou pouze krátkou historii, neboť rozvoj životního pojištění nastal teprve před několika lety. Navíc vzhledem k tomu, že technická úroková míra je v České republice dána regulátorem, byly by i takovéto deriváty výnosově omezeny,“ konstatoval šéf komunikace pojišťovny AXA Marek Zeman. Výnos by proto podle něho nebyl dostatečně konkurenční ve srovnání s výnosy jiných typů derivátů či dluhopisů.
V Česku tedy zatím s životními pojistkami obchodovat nelze. Kdyby to však možné bylo, trhu životního pojištění by to bezesporu prospělo. Třeba tím, že by to tlačilo na zlepšení podmínek pro klienty, domnívá se Tomáš Prouza z poradenské firmy Partners Group.
Také Marek Vích, vedoucí odboru PR v pojišťovně Kooperativa, míní, že „český trh je příliš mladý na sofistikované produkty a operace tohoto typu“. „V budoucnu bych to ovšem nevylučoval, protože určitě existuje skupina pojištěných, která by raději peníze hned,“ prohlásil Vích. Problémem však bude česká legislativa, která by se musela novince přizpůsobit. „Například by pojištěný musel vyrovnat státu případné daňové úlevy, které využil - pakliže nedodrží podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů,“ připomněl Vích.
Tak trochu morbidní investice.
Čeští analytici se k dluhopisům smrti staví opatrně. „Dluhopisy smrti představují zajímavou, ale trochu morbidní finanční inovaci,“ prohlásil hlavní analytik Patria Finance David Marek. Výnosy dluhopisů smrti by se dlouhodobě neměly odchylovat od výnosů standardních dluhopisů emitovaných finančními institucemi, tvrdí Marek. „Jejich výnos by měl být zhruba stejný jako výnos dluhopisů se stejným ratingem. Jako je rating pojišťovny, jejíž pojistky stojí za dluhopisem smrti. Jistou roli však mohou hrát neočekávané demografické změny. Kdyby se například objevil revoluční lék prodlužující průměrnou délku života, výnos dluhopisu smrti by se snížil. Naopak v případě epidemie, pohromy, války či jiné události zvyšující četnost úmrtí by výnos dluhopisu smrti vzrostl,“ upozornil Marek.
Banka Goldman Sachs hodnotí dluhopisy smrti následovně. Jde o další stupeň vývoje na trzích podobný tomu v sedmdesátých letech, kdy probíhal sekuritizace hypoték. Tedy když se hypotéky přeměňovaly na cenné papíry typu MBS (mortgage backed securities). Podobně jsou totiž nyní životní pojistky přeměňovány na dluhopisy.
„Podobně jako u hypoték a MBS však tato finanční inovace klade nové nároky na ratingové agentury, aby správně ohodnotily riziko cenného papíru, za nímž může stát velký počet pojistek poskytnutých různými pojišťovnami,“ tvrdí ekonom David Marek. A vzhledem k tomu, že systém MBS vyústil do obrovské krize, by měly být nároky na hodnocení rizika opravdu vysoké.
