Po celá desetiletí byli jihokorejští akcionáři velkých firem zatíženi extrémně vysokou dědickou daní. Nyní se zdá, že by si miliardáři mohli konečně oddychnout. Podle zpravodajské agentury Bloomberg plánuje totiž prezident Jun Sok-jol strop jedné z nejvyšších dědických daní na světě snížit ze současných 50 procent na 40 a současně zrušit pravidlo, které v některých případech umožňovalo tuto hranici zvýšit až na 60 procent.
Důvodem, proč byla vysoká taxa v minulosti zavedena, byla snaha zabránit bohatým rodinám vlastnícím rozlehlé národní konglomeráty známé jako chaeboly (česky čeboly) v jejich předávání dalším generacím. Tímto způsobem chtěla vláda zabránit značným vlivům, jež tato velká průmyslová sdružení vícero podniků mají na jihokorejskou ekonomiku.
Chaeboly se totiž vyznačují mimo jiné tím, že mají blízký vztah s jihokorejskou vládou. Bez státní podpory by tyto konglomeráty, mezi které patří třeba Samsung, Hyundai či LG, neuspěly. Stejně tak by ale země bez jejich existence nedosáhla takové ekonomické úrovně. Ostatně, například příjmy Samsungu se v roce 2022 rovnaly 22,4 procenta jihokorejského HDP, což rodině, která jej vlastní, poskytuje silný hospodářský, politický i mediální vliv.
Trpí miliardáři i malí investoři
Nutno podotknout, že ne všichni Jihokorejci byli zavedením „daní za smrt“ nadšeni. Nesouhlas projevovala třeba tamní armáda či řada drobných investorů. Ti tvrdili, že daňový zákon akcionáře „nutil“ k tomu, aby ceny akcií drželi uměle nízko.
Pokud současný návrh vlády parlament schválí, bude to znamenat první snížení sazby od roku 1995. „Bezprostředními příjemci jsou majoritní akcionáři velkých konglomerátů, jako jsou Samsung a Hyundai, kterým se výrazně sníží daňové zatížení. Očekává se, že snížení daní povzbudí investice na akciovém trhu, což může vést ke zvýšení likvidity a vyššímu ocenění korejských společností,“ uvedl manažer asijských akcií ve společnosti M&G Investments v Singapuru Vikas Pershad.
Měli by superbohatí platit takto vysokou dědickou daň?
Daně zasadily úder mnoha nejbohatším rodinám v zemi. Byli mezi nimi třeba dědicové bývalého předsedy představenstva společnosti Samsung Electronics, kterým byl od roku 1942 do roku 2020 jihokorejský obchodní magnát Lee Kun-hee. Jeho majetek se v říjnu, kdy zemřel, odhadoval na 20,7 miliardy dolarů (s tehdejším průměrným kurzem více než 480 miliard korun), přičemž jeho rodině zbyl daňový účet ve výši 8,7 miliardy dolarů (skoro 202 miliard korun). V té době se jednalo o největší daň, jakou bylo třeba na světě aktuálně zaplatit.
„Je to významný krok, protože příliš vysoké dědické daně jsou jedním z klíčových důvodů špatného řízení korejských společností,“ komentuje Douglas Kim, analytik Douglas Research Advisory. Prezidentův návrh se podle něj pravděpodobně setká s tvrdým odporem opoziční Demokratické strany, jejíž předseda už dříve prohlásil, že tímto krokem Jun Sok-jol podporuje zájmy superbohatých a snaží se oklamat běžné občany.
„Domníváme se však, že se zvyšuje pravděpodobnost, že by návrh mohl být schválen ve čtvrtém čtvrtletí,“ dodává Kim. Ačkoli by z reformy mohli bohatí skutečně těžit, vláda krok považuje za součást širší strategie, která má podpořit hospodářský růst země a přilákat více investic.
Japonci jsou na tom hůř
A proč vysoké daně bohatí podnikatelé nevyřeší emigrací? Protože v zemi panuje vysoká míra nacionalismu, která jim v tomto kroku brání. To je rozdíl například oproti Švédsku, kde ultravysoká dědická daň zrušená před 20 lety vyhnala ze země celou řadu mocných podnikatelů. Mezi nimi byl třeba zesnulý zakladatel společnosti IKEA Ingvar Kamprad. Vysoké „daně za smrt“ pak platí také dědicové v Japonsku, kde je sazba s 55 procenty vůbec největší.
„Někteří členové chaebolů místo emigrace zvolili různé způsoby rozpadu a slučování společností, které jsou v nejlepším zájmu majoritních akcionářů, ale ne v nejlepším zájmu těch minoritních,“ přibližuje Kim. Jako příklad uvádí rodinu Kim Čong-žua, zesnulého zakladatele společnosti Nexon Co., která vyvíjí online hry. Aby jeho rodina část daně zaplatila, převedla v loňském roce kus svého podílu do mateřské společnosti NXC Corp. Jihokorejská vláda se tak stala druhým největším akcionářem NXC.
