Necelé tři stovky obětí dopravních nehod za prvních šest měsíců letošního roku nejsou na první pohled důvodem k jásání nad dopravní bezpečností v Česku. V meziročním srovnání to však znamená rekordně nejnižší číslo za posledních dvacet let.
Autor: ČTK
Počet mrtvých na silnicích klesá v posledních letech nejen v Česku; jde o celoevropský trend. Evropská unie přesto není spokojena a představila plán, který má do deseti let „srazit“ statistiky obětí autonehod o polovinu.
V prvním pololetí letošního roku zemřelo na českých silnicích 294 lidí, což je nejméně za posledních jednadvacet let, oznámilo minulé pondělí Policejní prezidium na tiskové konferenci. Oproti loňskému roku se číslo v kolonce „oběti autonehod“ snížilo o 86 případů. A to navzdory skutečnosti, že se počet dopravních nehod oproti loňsku za stejné období téměř nezměnil.
Policie jich letos vyšetřovala téměř 36 tisíc, tedy řádově stejně jako v roce 2009.
Téměř jako varování před přílišným uspokojením ale v souvislosti s relativně příznivými pololetními údaji působil začátek letošních letních prázdnin. Zpravodajství během prvních tří víkendů se doslova hemžilo smrtelnými nehodami. Jen od 25. června, kdy na letní prázdniny vyrazili první školáci, zahynulo do minulého týdne na silnicích 96 lidí. Loni přitom policie podle Petra Sobotky z Policejního prezidia registrovala 150 mrtvých za celé léto. „Roli hraje samozřejmě extrémní počasí. Řidiči jsou ve stresu z dlouhých cest,“ vysvětluje možné příčiny tragického začátku prázdnin šéf dopravní policie Leoš Tržil.
Více než jeden mrtvý denně
Klesající trend v počtu smrtelných dopravních nehod lze v České republice pozorovat už od „rekordního“ roku 1994, kdy na silnicích zahynulo téměř 1500 lidí. Od té doby křivka konstantně klesá a například vloni zemřelo kvůli kolizím v dopravě 827 lidí. Podle odhadů policejního prezidia by letos toto číslo mělo opět klesnout. Pokud ale počet smrtelných nehod zprůměrujeme, vyjde nám za letošní první pololetí i tak více než jeden mrtvý denně. „V průměru zemřelo za první pololetí na silnicích denně 1,6 lidí,“ potvrzuje Petr Sobotka z policejního prezidia.
Zatímco statistiky o počtech obětí autonehod hovoří poměrně jasně, příčiny příznivého vývoje tak jednoznačné nejsou. V názorech na to, co stojí za větší bezpečností, se neshodují ani dopravní experti. Postupný pokles počtu smrtelných nehod totiž navíc není českým specifikem, ale celoevropským trendem. O to se „tuzemské“ příčiny hledají obtížněji. Někteří z expertů označují za hlavní důvod fungování bodového systému. „Myslím si, že bodový systém začal z dlouhodobého hlediska fungovat a přináší ovoce,“ tvrdí odborník na dopravu Stanislav Huml. Bodový systém oceňuje i děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos. Ještě důležitější ale podle něj bylo rozšíření dálniční sítě v Česku. Na dálnicích je totiž dopravní provoz statisticky nejbezpečnější. „Dalším důvodem jsou také kvalitnější vozidla,“ řekl Moos Lidovým novinám. Bezpečnější auta totiž pochopitelně dávají řidičům při nehodě větší šance, že vyváznou bez fatálních zranění.
Příčin je ale více. Například dopravní policie celkem pochopitelně označuje za podstatný faktor svoji preventivní činnost, Ministerstvo dopravy se pak chlubí úspěšností informační varovné kampaně „Nemyslíš – zaplatíš“ a zmiňuje i ekonomickou krizi. Zjednodušeně řečeno – lidé šetřili, najezdili autem méně kilometrů a tím snížili i pravděpodobnost dopravní nehody. Za příznivějšími statistikami úmrtnosti na silnicích tedy stojí ne jedno, ale hned několik souběžně působících opatření.
Jestliže zjistit, co stojí za úbytkem smrtelných autonehod jednoznačně nelze, příčiny samotných nehod jsou jasně čitelné z policejních statistik: nesprávný způsob jízdy, nepřiměřená rychlost a nedání přednosti v jízdě. Tabulky policie a Ministerstva dopravy také poskytují poměrně zajímavé údaje o „struktuře“ obětí. Oproti loňskému roku zemřelo na silnicích za prvních šest měsíců například více cyklistů, spolujezdců na motocyklu a řidičů nákladních vozů. Více bylo i dětských obětí. „Nejvíce mrtvých na silnicích evidujeme ve věkové kategorii od 35 do 44 let,“ upřesňuje Petr Sobotka z policejního prezidia.
Bodový systém čekají změny
Jaké jsou plány nového ministra dopravy Víta Bárty na zvýšení bezpečnosti na silnicích, zatím není příliš jasné. Přestože je koaliční smlouva velmi podrobná a patří k nejobsáhlejším v české historii, o oblasti dopravy mluví jen velmi nekonkrétně. A ministr sám své plány ještě nepředstavil. Na čem se tedy strany koalice při vyjednávání dohodly? Dopravní bezpečnosti se dotýkají dva dohodnuté body. První z nich hovoří o „rozvíjení aktivit ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu, a to jak zaváděním moderní telematiky, zkvalitněním a budováním infrastruktury, tak i dalšími komunikačními aktivitami a zejména výchovou dětí a mládeže“. Představit si pod touto formulací je možné cokoliv od zpřísňování pravidel silničního provozu po pokračování vzdělávacích kampaní typu „Nemyslíš – zaplatíš“.
Druhý bod koaliční smlouvy pak zmiňuje bodový systém. Přestože jsou jeho přínosy hodnoceny veskrze kladně, nová vláda hodlá „pečlivě vyhodnotit účinnost bodového systému ve vztahu k provozu na pozemních komunikacích“. Zajistit by to podle Bárty měla blíže nespecifikovaná meziresortní skupina. Poté plánuje ministr na jedné straně odstranit neúměrně tvrdé postihy a na straně druhé naopak trestat některé přestupky přísněji. Ministr po nástupu do funkce jako příklad zmiňoval hrubé přestupky a agresivní jízdu. Pachatelé takových přestupků by se měli obávat tvrdších trestů.
Jeden konkrétní návrh na změnu bodového systému dorazil už i do Poslanecké sněmovny. Jde o změnu zákona připravenou senátory, jejíž hlavní ideou je trestání řidičů za několik přestupků pouze jednou. Jinak řečeno – řidiči, kteří spáchají za čtvrt roku více přestupků, by mohli být potrestáni pouze za ten s nejvyšší sankcí. Důvod je jasný. Novela má zabránit tomu, aby řidič přišel o řidičský průkaz i za několik drobných přestupků. „Klasický příklad je v Praze, když vás předvolá magistrát k projednání přestupků. Vytáhnou na vás třikrát překročení rychlosti o méně než 20 kilometrů a jednou přejetí semaforu na červenou,“ uvádí příklad autor návrhu senátor Jiří Žák z ODS. Za současného stavu by podle něj sice řidič dostal pokutu jen za nejvyšší přestupek, body by mu ale byly odečteny za přestupky všechny. „Je to myšleno jako ochrana před tím, když řidiči rok zpátky naměří tu a tam o tři, pět kilometrů více, abyste neodešel bez řidičského průkazu,“ dodává Žák.
To však není jedinou novinkou, jež novela obsahuje. Vedle toho také upravuje systém pokut a bodových ohodnocení některých přestupků. Za ty nejnebezpečnější by se mělo strhávat více bodů než nyní, u mírnějších je naopak novela shovívavější. Návrh však s největší pravděpodobností v původní podobě sněmovnou neprojde. Už nyní se nechali někteří z poslanců slyšet, že připravují řadu pozměňujících návrhů. Například Věci veřejné, jež získaly pro Víta Bártu post ministra dopravy, navrhují pro chodce povinnost dát před přecházením silnice znamení řidiči.
Z pohledu účinnosti bodového systému jsou zajímavé i jeho aktuální statistiky. Podle údajů z letošního července už „sbírání bodů“ stálo řidičské oprávnění přes 27 tisíc lidí. A ačkoliv jsou ženy-řidičky častým terčem vtipů svých mužských kolegů, na silnicích se podle těchto statistik chovají daleko zodpovědněji. Plných 95 procent řidičů, kteří nasbírali dvanáct „trestných“ bodů, je totiž mužského pohlaví. Nejvíce řidičů, jež za své přestupky zaplatili řidičákem, je ve věku 23 let a s rostoucím věkem má jejich počet sestupnou tendenci. Celkem do konce června nasbíralo alespoň jeden bod 685 tisíc řidičů. Bodováni jsou zhruba každý sedmý řidič a každá pětadvacátá řidička.
Nejčastějším přestupkem řidičů bylo během čtyř let fungování systému překročení povolené rychlosti v obci. Tento přestupek představuje čtvrtinu všech prohřešků českých řidičů. Za nimi pak následují řidiči, kteří nedodržují dopravní značení nebo nejsou připoutáni.
EU: Zachráníme desetitisíce řidičů
Jestliže plány českého ministerstva dopravy a potažmo vlády nejsou zatím příliš jasné, Unie už se svou strategií pro bezpečnější silnice přišla. Cíl Evropské komise není zrovna skromný. Její plán by měl v příštích deseti letech snížit počet obětí autonehod o polovinu. Zatímco tedy loni v Evropě na silnicích zemřelo 35 tisíc lidí, v roce 2020 by to mělo být maximálně zhruba 17 tisíc.
Možná až příliš vysoké ambice tohoto cíle potvrzuje skutečnost, že Evropská komise už jednou s podobným plánem přišla. Bylo to v roce 2001 a cíl byl prakticky stejný: srazit statistiky smrtelných bouraček na polovinu za zhruba deset let. Splnit se jej ale nepodařilo, přestože eurokomisař Siim Kallas hovoří o záchraně 80 tisíc lidských životů. Pokles o plnou polovinu nicméně v rámci EU zaznamenali jen v několika málo zemích, například v Lotyšsku, Španělsku nebo Portugalsku. Průměrný pokles v celé EU byl jen 36 procent a pod tímto průměrem se objevila například i Česká republika.
„Množství obětí a zraněných na evropských silnicích je ale stále nepřijatelné,“ upozorňuje nyní eurokomisař Siim Kallas. Brusel se podle něj v této souvislosti zabývá mimo jiné tím, jakými auty lidé jezdí, i tím, kde a jak jezdí. A jaká jsou další „zázračná“ opatření, která mají tak dramaticky zvýšit bezpečnost na silnicích? Zatím jsou stanovena jen v podobě velmi obecných a v podstatě nic neříkajících dílčích cílů. Brusel chce například posílit vývoj bezpečnějších vozů, zlepšit bezpečnostní opatření pro nákladní i osobní automobily, posílit výcvik nových řidičů či se víc zaměřit na řidiče motocyklů. Na konkrétní opatření si ale ještě budeme muset počkat.
Evropská komise si na podporu svého plánu nechala mezi řidiči vypracovat průzkum. Uskutečnil jej Eurobarometr a zkoumal mimo jiné, co považují řidiči v provozu za nejnebezpečnější. Devět z deseti Evropanů za nejtěžší prohřešek označilo jízdu pod vlivem alkoholu, následuje překračování rychlosti. Polovina dotázaných navíc navrhuje, aby se členské státy EU zasadily o zvýšení bezpečnosti zlepšením kvality silnic a dálnic. Zpřísnění postihů neukázněných řidičů ale tak velkou podporu nemá. Vyslovilo se pro ně jen 42 procent respondentů.
Nemyslíš – zaplatíš
Přestože experti dávají v pomyslném žebříčku účinnosti bezpečnostních dopravních opatření na přední místa především bodový systém či bezpečnější silnice a automobily, svou roli jistě hrají i informační kampaně. Tou nejviditelnější v České republice byla v posledních letech kampaň „Nemyslíš - zaplatíš“, která běží od podzimu 2008. Tvrzení Ivany Jelínkové z Ministerstva dopravy z tiskové konference v polovině července, že varovné televizní spoty a billboardy zachránily loni 160 lidských životů, o něž byly statistiky obětí autonehod příznivější mezi lety 2008 a 2009, je jistě hodně nadsazeno. Svůj podíl na snížení tragických případů ale určitě měly.
Také Ministerstvo dopravy zjišťovalo postoj samotných řidičů. Z výzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že kampaň považují za přínosnou – každý třetí oslovený řidič si prý po zhlédnutí dramatických spotů uvědomil vlastní chyby v silničním provozu. Polovina dotázaných je pak přesvědčena, že kampaň měla vliv na snížení nehodovosti. A devět z deseti automobilistů si přeje její pokračování do budoucna. I proto se Ministerstvo dopravy v červnu rozhodlo prodloužit její trvání i na příští rok a investovat do ní 45 milionů korun.
Kampaň vedle televize, rádií a tisku běží také na internetu (na Facebooku má téměř 300 tisíc příznivců), v kinech, ale také na diskotékách anebo v klubech. Jeden ze spotů dokonce získal ocenění Zlatá pecka v soutěži reklamních spotů Asociace českých reklamních agentur. Kampaň není ani českou specialitou: podobné už běžely například ve Velké Británii, Austrálii či na Novém Zélandu.
