Následky pracovních úrazů stojí více než 20 miliard korun ročně Dlouho opomíjená oblast bezpečnosti práce se v souvislosti se vstupem do EU dostává do popředí zájmu úřadů. Rozhodující však bude, podaří-li se její zásady prosadit do každé malé firmy.
Následky pracovních úrazů stojí více než 20 miliard korun ročně
Dlouho opomíjená oblast bezpečnosti práce se v souvislosti se vstupem do EU dostává do popředí zájmu úřadů. Rozhodující však bude, podaří-li se její zásady prosadit do každé malé firmy.
V minulém týdnu skončila veřejná diskuze nad zásadami Národní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). V současné době se zpracovávají připomínky, návrh bude projednán v tripartitě a v polovině roku ho má schválit vláda. „Ve sféře bezpečnosti a ochrany zdraví při práci není u nás v porovnání s EU situace špatná, ale v některých oblastech máme co dohánět,“ hodnotí Jaroslav Elbel, předseda Českého úřadu pro bezpečnosti práce, aktuální stav v ČR. Porovnání statistických údajů to potvrzují. Tak například máme oproti EU podstatně více - o 23 % – smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví (všeobecně jde o jedno z nejrizikovějších odvětví), o čtyři procenta více pracovníků než v EU umírá ve zpracovatelském průmyslu. Naproti tomu v oblasti zemědělství či těžby nerostných surovin je u nás situace v tomto ohledu podstatně lepší (počet smrtelných úrazů je o 22, resp. 53 % nižší než v EU). V roce 2001 se u nás na odstraňování následků pracovních úrazů věnovalo 22,5 mld Kč. V průměru jeden pracovní úraz „stojí“ zhruba 250 tisíc korun. Pokud je úraz smrtelný, částka se zvyšuje na 8,5 milionu korun. V e světě se na tyto účely standardně vydává 3-10 % HDP, u nás to ve zmíněném roce bylo pouze 1,5 procenta. Překvapivě nízká úroveň tohoto ukazatele v ČR je podle odborníků odrazem všeobecně nižší úrovně mezd, pojistných plnění, v neposlední řadě pak také rozdílných statistických metodik. Význam ekonomického rozměru sféry BOZP se zvyšuje v souvislostí s tím, jak rostou zmíněné náklady. Proto je také ve vyspělých zemích věnována enormní péče prevenci a v jejím rámci i propagaci a osvětě - podle německých statistik je poměr takto investovaných a ušetřených prostředků 1:4. Některé preventivní programy se realizují i u nás. Tak například v loňském roce na jihu Čech proběhla akce „Společně bezpečně“, zaměřená na osvětu ve stavebnictví. V jejím průběhu bylo osloveno kolem 250 stavebních podniků i orgány místní samosprávy. Statistiky úrazovosti za rok 2002 pro jihočeský region dosud nejsou k dispozici, ale podle předběžných odhadů jsou výsledky akce patrné na nižším počtu smrtelných úrazů. Jejich počet v celé České republice také klesl - z 231 v roce 2001 na loňských 196, což představuje pokles o 15 %. Po schválení Národní politiky BOZP by měla přijít fáze, která bude bezpečnostní principy převádět do praktického života. Již dnes je jasné, že se zpřísní legislativní předpisy, které bude muset dodržovat každá firma. K hlavním bezpečnostním zásadám bude kromě povinného vybavení a dodržování předpisů patřit prevence, osvěta a vzdělávání.
