Americké úřady zatím nezakázaly geneticky upravenou setbu
Farmáři frustrovaní ztrátami na svých kukuřičných polích dostali v roce 1992 ve Spojených státech do ruky mocnou zbraň. Federální ministerstvo zemědělství tehdy schválilo k volnému prodeji geneticky upravenou kukuřici, schopnou obrany proti škůdcům. Odborníci z Cornellovy univerzity však loni v květnu zjistili, že takto upravené rostliny zabíjejí i housenky motýla monarchy (Danaus Plexippus).
Zabiják motýlů.
Upravená kukuřice obsahuje gen získaný z bakterie Bacillus thuringiensis. Ten produkuje takzvaný Bt toxin, který otravuje housenky Ostrinia nubilalis. Nebezpečí pro motýly, kteří se živí rostlinami z okolí kukuřičných lánů, ale vyvolalo protesty veřejnosti. Geneticky upravené obilí je přitom velmi populární mezi americkými farmáři. Jen loni jím osel i mezi deseti až dvaceti miliony akrů z celkem osmdesáti milionů akrů kukuřičných lánů.
Při svých výzkumech odborníci z Cornellovy univerzity krmili housenky motýla monarchy listy z rostlin, které produ- kují bílé mléko a často se vyskytují na kraji kukuřičných polí. Některé posypali pylem z kukuřice obsahující Bt toxin, jiné pylem z rostlin geneticky neupravených, další ponechali bez pylu. Housenky krmené listy obohacenými pylem s Bt toxinem zemřely do čtyř dnů. Ty, jež byly krmené listy bez Bt toxinu, přežily.
Studii vypracovali entomolog John Losey, behaviorální ekoložka Linda Rayorová a bioložka Meureen Carterová. Sa- motný Bt toxin je už delší dobu znám jako zabiják mnoha motýlů a můr. Výzkum- níci z toho vyvozují, že pylem z geneticky upravené kukuřice mohou být vedle motýlů monarchů ohroženy i jiné druhy motýlů a můr, zvláště ty, které se živí rostlinami z okrajů kukuřičných lánů.
Informace uveřejněná v loňském květnu v časopise Nature měla velký ohlas. „Nikdo se tím dosud nezabýval. Zpráva je to znepokojující, uvedl v rozhovoru pro americký tisk Fred Gould z Univerzity v Severní Karolíně, který se zabýv á dopadem stavu životního prostředí na hmyz. Entomolog John Obrycki z Iowské univerzity označil studii za podloženou.
Obezřetná Evropa.
Proti výsledkům bádání se okamžitě ohradili zástupci firem Novartis Agribusiness Biotechnology, Mon- santo a Pioneer Hi-Bred International, hlavních prodejců geneticky upravené setby. Svou argumentaci postavili na tom, že laboratorní pokusy nedokazují negativní vliv pylu obsahujícího Bt toxin na populaci ohrožených motýlů. Odborné odhady potvrzují, že obrat v tomto odvětví zemědělského byznysu činí řádově stovky milionů dolarů za rok.
„I kdyby měl doktor Losey ve svých závěrech pravdu, a já to nevylučuji, vliv v přírodě je i tak minimální, je-li vůbec nějaký, uvedl Rich Lotstein, viceprezident Novartis Agribusiness Biotechnology.
Evropská unie ovšem vzala studii vážně. Krátce po jejím zveřejnění oznámila Evropská komise, že pozastaví schvalovací proces geneticky modifikované kukuřice vyvinuté firmou Pioneer Hi-Bred International. Peter Jorgensen, mluvčí komisařky EU pro životní prostředí Ritt Bjerregaardové, řekl, že komise nepřijme žádné konečné politické rozhodnutí, dokud nové výzkumy nebudou prostudovány jejími vlastními vědci a vládními poradci.
Jednat začaly i americké úřady. Předminulý týden zveřejnila Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) nové regule pro nakládání s geneticky modifikovanou kukuřicí. Označila sice výsledky studie z Cornellovy univerzity za před- běžné, nicméně doporučila následující opatření. Výrobci geneticky upravené kukuřičné setby by měli vyzývat farmáře, aby na kraji polí vysévali kukuřici geneticky neupravenou. Tím by se mělo předcházet tomu, aby pyl z Bt kukuřice „infi- koval potravu motýlů a můr.
Válka expertů pokračuje.
Podle doporučení EPA by měli američtí farmáři osévat alespoň dvacet procent lánů kukuřicí bez Bttoxinu. Tímto opatřením by se měl zpomalit vývoj vedoucí k rezistenci hmyzu vůči Bt toxinu, jednomu z mála přírodních inse kticidů, které mají farmáři k dispozici.
Tato opatření vyvolala ve Spojených státech opět vlnu kritiky. Experti vyčítají Agentuře pro ochranu životního prostředí, že zemědělcům adresovala pouze doporučení. „Jsem velice zklamaná, uvedla v rozhovoru pro The New York Times Rebecca Goldburgo vá, vědecká pracovnice z Fondu na obranu životního prostředí, občanského sdružení se sídlem v New Yorku. Goldburgovou dále znepokojuje, že to mají být právě biotechnologické společnosti, kdo má farmáře vyzývat k ochraně motýlů. „Vzhledem k tomu, že celý uplynulý půlrok se tyto firmy snažily vědecké závěry denunciovat, nevěřím v jejich náhlou snahu motýly chránit, uvedla dále Goldburgová.
Jeden z autorů zmíněné studie John Losey je naopak spokojen. „Myslím, že je to rozumné přechodné opatření, které stačí pro dobu, kdy sbíráme další data, uvedl. Je totiž stále nejasné, v jakém rozsahu pyl obsahující Bt toxin zabíjí motýly ve volné přírodě.
