Vyšší výnosy ještě neznamenají zisk
Čtyři pětiny všech prostředků svěřených kampeličkám jsou zablokovány v pěti záložnách. Celkem jde o 8,5 miliardy korun. Ke svým penězům nemůže 85 procent družstevníků.
Před realitou nízkých úroků vidí mnoho lidí poslední útočiště právě v družstevních záložnách, nabízejících lákavé zhodnocení jejich financí. Vkladatelé však už nevidí skrytá rizika, s nimiž se mohou setkat. Neuvědomují si, že svěřují své peníz e něčemu, co se podobá například vysoce výnosným dluhopisům ruské vlády. Výnos, jehož komponenty ukazuje schéma (viz tabulka), totiž ještě neznamená zisk.
Vyššího výnosu je možné dosáhnout jen za cenu akceptování vyššího rizika - to je podstata očekávané prémie. Pokud bezrizikový reálný úrok, očekávaná inflace a měnové riziko (směnný kurs koruny vůči ostatním měnám) činí dnes dohromady necelých šest procent, potom vše, co je navíc, představuje prémii za riziko kreditní, úrokové a likvidity.
Spekulativní investování.
Jaké složky obsahuje kreditní riziko, určující vysoké výnosy u kampeliček? Jedná se v podstatě o vysoce spekulativní investování a nebezpečí nekvalifikovaného spravování svěřených financí. Rovněž tak i o hrozbu neseriózního jednání, zpronevěry a poskytování úvěrů „zkrachovalým existencím, kterým nezbývá nic jiného než platit vysoké úroky. Dále poskytování úvěrů „známým s úmyslem nikdy je nesplatit či převádění peněz na neprůhledné dceřiné sp olečnosti. Nic nového pod sluncem.
Pokud kampelička nabízí úrok například patnáct procent, i kdybychom vůbec nebrali v úvahu provozní náklady, musí vydělávat minimálně patnáct procent, aby byla alespoň na nule. To je v prostředí úroků mezi pěti až šesti procenty velmi těžk é. Argument kampeliček, že mají nižší náklady než banky, a proto mohou úročit více, je nesmyslný. Nemusí mít sice takovou ziskovou marži jako banka, ale stále platí, že musí vydělávat více (výnosy), než musí platit (náklady).
Záplaty na staré díry.
A právě v tom je potíž. Záložny úročí závazky velkým procentem. Proto se v lepším případě čestnější z těchto finančních ústavů vrhají do spekulativních operací s cílem dosáhnout vysokých výnosů. Ani dobrý úmysl však nemusí vyjít. Závazky ale nepočkají a musí být zaplaceny. Proto je kampelička nejprve platí z nových vkladů klientů, kteří netuší, že jejich peníze jsou používány jako záplata na staré díry. Celý proces má podobu nebezpečně se roztáčející smrtící spirály. Čím více se kampelička dostá vá do potíží, tím vyšší musí nabízet úroky, aby získala více vkladů a byla schopna vyplatit stávající závazky a doufat, že z rizikových operací nakonec vydělá na zaplacení všem. Matematické zákony platí všude a je jasné, že takové „le tadlo nelze uplatňovat do nekonečna.
Bohužel vždy se najdou lidé, kteří uvěří tomu, že právě jim se něco takového stát nemůže. Například už jen proto, že se znají s ředitelem, jenž je bude včas varovat. O bláhovosti svých představ se přesvědčí až na vlastní kůži. Nejtragičtějš í jsou ty případy, kdy klienti přesouvají postupně své peníze od ústavu k ústavu a ty krachují jeden za druhým. Odvěký konflikt strachu, chamtivosti, opatrnosti a neznalosti vede k životním tragédiím. První krok ven z tohoto bludného kruhu spočívá v poznání rizika.
Cesta ven.
Jaká je alternativa? Za prvé, nízký výnos a nízké riziko, tedy uložit peníze do stabilní banky nebo do fondu peněžního trhu. Za druhé, vyšší výnos a vyšší riziko, tedy investovat do akciových a smíšených fondů. To je ale problém . Lidé již mají riskování a stresu dost. Případ kampeliček dokazuje, že ve skutečnosti nevědí, co je vlastně riziko. V případě renomovaných fondů riziko znamená, že hodnota jejich majetku kolísá nahoru i dolů. S tím se mnoho lidí nechce smířit, a proto uloží peníze do kampeličky, kde hodnota zdán livě nekolísá. Neuvědomí si, že u renomovaného fondu znamená kolísání reálný vývoj majetku. Roste-li majetek fondu, podílníci vydělávají. Avšak i tehdy, pokud jeho majetek klesá, existuje reálná šance, že podílníci vydělají na budoucích růstech hodnoty aktiv. Naopak pomyslný graf výnosů u kampeličky nekolísá, což vytváří dojem bezrizikové investice. Ve skutečnosti připisovaný úrok existuje jen na papíře, protože jakmile se kampelička dostane do potíží, může přijít její družstevník o vše.
Mnoho lidí má pocit, že udělalo dobře, když své peníze rozložilo mezi několik největších záložen. Diverzifikace má smysl jen v tom případě, jsou-li peníze rozloženy mezi nekorelovaná (na sobě nezávislá) aktiva. Korelační koeficient záložen je však blízký hodnotě 1 (perfektní závislost). Uložení peněz do několika z nich mnoho bezpečí nepřidá.
Někteří experti odhadují, že nastal konec kampeliček v ČR. I kdyby zanikly, objeví se jiné výnosné „bezrizikové příležitosti. Poptávka po nich se vždy najde.
