Zázraky se podle nového ruského premiéra nekonají
Až příliš mnoho pochybností a obav a jen málo konstruktivních nadějí je spojeno s novým premiérem Vladimirem Putinem, který začal řídit ruskou vládu z vůle prezidenta Borise Jelcina 9. srpna. O týden později byl ve funkci potvrzen i velkou většinou Dumy, dolní komory parlamentu. Představa, že hospodářsky a občansky rozvrácené Rusko potřebuje hlavně silnou ruku věrnou Jelcinovi, se nezdá být správná. Bývalý člen vnitra Putin navíc takovou rukou možná ani vůbec není.
Osobnost dnes šestačtyřicetiletého Putina je pro politické pozorovatele tak trochu záhadou. Lidé, co ho znají, toho zatím o něm mnoho neřekli. Je to Rus a ví se, že v roce 1975 vystudoval práva v dřívějším Leningradu. Poté pracoval mnoho let jako příslušník zahraniční rozvědky sovětského Výboru státní bezpečnosti (KGB) hlavně v Drážďanech. Odtud také umí dobře německy a je dost pravděpodobné, že ovládá rovněž angličtinu. Byl komunistou, jeho první významnější politické zkušenosti jsou spojeny s působením už v reformním hávu od počátku devadesátých let nejdříve v městském sovětu a pak na radnici v rodném Leningradu, dnešním Petrohradu. Tam mimo jiné řídil zahraniční styky města.
První výraznější osobností, po jejímž boku se Putin veřejně objevil, byl petrohradský primátor Anatolij Sobčak. V roce 1995 se Putin angažoval jako organizátor celostátní volební kampaně hnutí Náš dům - Rusko tehdejšího premiéra Viktora Černomyrdin a, o rok pozěji vedl neúspěšnou kampaň za Sobčakovo znovuzvolení v Petrohradu. Od podzimu 1996 Putina už nacházíme v kremelském aparátu prezidenta Jelcina a od července 1998 do srpna letošního roku ve funkci ředitele Federální bezpe čnostní služby (FBS), následkyni nechvalně známé KGB. Do Moskvy prý vytáhl dnešního premiéra ruský nepopulární hospodářský reformátor Anatolij Čubajs. Putin žije s manželkou a dvěma dětmi. V mládí se naučil zápasit, možná i proto, že postavou je malý.
V mnoha zahraničních pramenech se uvádí nebo naznačuje, že z působení v Petrohradu si Putin odnesl i hospodářské a finanční zkušenosti. Z titulu své práce v KGB a potom i jako ředitele FBS, ale také městských funk cí v Petrohradu, by měl mít dobrý přehled o světě. Využívání internetu je například pro Putina zřejmě běžnou věcí, protože jsou známy jeho návrhy na zamezení úniku důležitých státních hospodářských informací touto cestou. Týdeník Economist ozna čil Putina při jeho jmenování šéfem FBS v červenci 1998 za kosmopolitu.
Jelcin letos v srpnu Putina výslovně jmenoval jako svého žádoucího nástupce, který bude schopen sjednotit ruskou společnost při vstupu do 21. století a zajistit pokračování reforem. Souhlas Dumy s novým premiérem nebyl podle řady informac í vyvolán ani tak nadšením z nového šéfa kabinetu, jako spíše unaveným čekáním na odchod Jelcina a touhou po stabilitě před parlamentními volbami letos v prosinci a prezidentskými volbami napřesrok v červenci. Putin je už pátým p ředsedou ruské vlády za posledních sedmnáct měsíců.
Jakou roli Jelcin novému premiérovi vlastně přisoudil a jakou úlohu nakonec Putin skutečně sehraje, to ukážou teprve měsíce zbývající do voleb. Problémy Ruska jsou dostatečně známy, naposledy se k nim přiřadila i válka s muslimskými extremisty v Dagestánu. Mnozí pozorovatelé se domnívají, že Jelcin od Putina očekává především posílení svého vlastního politického tábora zvaného „rodina , respektive potírání politických protivníků všemi možnými prostředky, důvěrné informace nevyjímaje. Hlavním politickým protivníkem Jelcina je moskevský starosta Jurij Lužkov a jeho strana Otčina.
Oslabování nepřátel je ale jedna věc, získávání volebních hlasů zase druhá. Putin je nyní Jelcinovým člověkem, což je z dnešního pohledu politická smrt. Jelcinova politická „rodina i samotný prezident jsou v zemi velmi nepopulární a snad i na Západě začínají chápat, že z tohoto kruhu v Rusku nic blahodárného vzejít nemůže. Putin by ale sotva prošel bez úhony sovětskou KGB a ruskou FBS, kdyby byl hloupý. Může to být i tak, že se nový premiér nakonec od J elcina odtrhne, kupříkladu po nějakém překvapivém vojenském úspěchu v Dagestánu, a takto posílen se vydá svou vlastní cestou. Anebo bude odvolán pro přílišnou schopnost a malou poslušnost za pouhých 82 dnů jako jeho předchůdce Sergej Stěpa šin.
V den svého potvrzení do premiérské funkce Putin v Dumě prohlásil, že v národním hospodářství se projevují nebezpečné signály, ale zároveň přislíbil pokračování tržně orientovaných reforem. Na otázku jednoho z poslanců, zda je přip raven podpořit průmysl snížením daní, a rozčílit tak Mezinárodní měnový fond, který takovému záměru jako velký věřitel Ruska oponuje, odpověděl, že „zázraky se nekonají . „Jestliže pracujeme s MMF a počítáme, že s ním budeme pracovat i nadále, musíme se dohodnout, ne? Je to věc jednání, rozvedl svůj postoj. Na výzvu dalšího poslance, aby snížil o pět procentních bodů daň z přidané hodnoty, která je důležitým zdrojem státních příjmů, Putin odpověděl, že je třeba „pevně zůstat v realitě . Vl ádní hospodářský tým by podle jeho slov neměl doznat změn.
