Ve východokubánském Santiagu byl dnes při soukromém obřadu pohřben revolučního vůdce Fidel Castro, který vládl Kubě půl století a který zemřel 25. listopadu ve věku 90 let. V Santiagu i kubánské metropoli Havaně ve stejný okamžik vystřelili k jeho poctě 21 vojenských salv. Obřad v úzkém kruhu nejbližších zakončil týdenní pietní akce po celé zemi. Večer skončí v zemi devítidenní státní smutek.
„Nebyly tam žádné projevy, bylo to velmi střídmé, jen pohřbili popel za přítomnosti rodiny a vlády,“ popsala bez dalších podrobností agentuře AFP průběh ceremonie francouzská ministryně životního prostředí Ségolene Royalová. Na hřbitov neměla přístup veřejnost ani novináři.
Smuteční průvod s urnou doprovázený vojáky ve slavnostních uniformách vyšel dnes krátce po půl sedmé místního času (po 12:30 SEČ) z parku Revoluce. Podél silnice zpívaly tisíce lidí národní hymnu a volaly „Yo soy Fidel!“ (Jsem Fidel!). Kubánci provázeli průvod po celé trase, i u hřbitova Svaté Ifigenie byl dav lidí tak velký, že zablokoval přístupovou cestu.
Hřbitov slavných
Castrova urna byla uložena poblíž hrobky kubánského národního hrdiny Josého Martího, který byl koncem 19. století hlavní postavou kubánského boje za nezávislost na Španělsku. Na stejném hřbitově je pochována řada slavných Kubánců, mimo jiné i syn zakladatele známé likérky Emilio Bacardí, který byl santiagským starostou, nebo legenda kubánské hudby Compay Segundo.
Dnešním pohřbem skončila pietní shromáždění, jimiž se po celý týden Kubánci loučili se svým revolučním vůdcem. Urna s popelem muže, který vládl své zemi půl století, dorazila do Santiaga v sobotu poté, co projela celým ostrovem. Na cestě se s Fidelem Castrem loučily desetitisíce lidí. Urna přikrytá kubánskou vlajkou na armádním voze projela symbolicky po místech, na nichž Castro v lednu 1959 oznamoval vítězství revoluce a porážku Batistovy diktatury.
V sobotu večer místního času se pak v Santiagu de Cuba konalo poslední veřejné rozloučení s Fidelem Castrem. Proslov před zaplněným náměstím Revoluce a po boku jihoamerických levicových státníků pronesl Castrův mladší bratr Raúl. „Slibujeme, že budeme bránit vlast a socialismus,“ hřímal současný prezident Kuby, oblečený v armádní uniformě, podobně jako to skoro celý život dělal Fidel, než uniformu vyměnil za teplákovou soupravu značky Adidas.
Pomníky nebudou
Raúl Castro připomněl milníky v životě svého bratra, aniž by použil slovo bratr. O svém o pět let starším bratrovi mluvil jako o „lídrovi revoluci“ či ho nazýval „comandante“ (velitel, velící důstojník). Fidel podle něj mimo jiné dokázal, že je možné „se vylodit s bárkou Granma, odolat nepříteli, hladu, dešti i zimě“ nebo „porazit za 72 hodin žoldáckou invazi v Zátoce sviní a pokračovat v kampani vymýcení analfabetismu“.
Nejzajímavějším sdělením Raúla Castra ale v sobotu večer bylo, že předloží v parlamentu zákon, který zakáže, aby se po Fidelu Castrovi pojmenovávaly ulice, náměstí či se mu stavěly pomníky. Tak si to prý přál jeho bratr za svého života i po své smrti, chtěl se tak vyhnout „kultu osobnosti“, který podle serveru BBC provázel další komunistické vůdce jako byl Vladimír Iljič Lenin, Josif Stalin či Karel Marx.
Dnešního pohřbu zúčastnili jen příbuzní a pozvaní hosté. Někteří členové rodiny ale dali předem vědět, že nedorazí. Jako například Fidelova sestra Juanita Castrová. Ta před pár dny miamské televizi Miami América Tevé řekla, že se na Kubu nevrátí ani živá, ani mrtvá. Juanita, která emigrovala do USA v 60. letech, také vyjádřila obavy, že smrt Fidela Castra neznamená konec diktatury.
Čtěte dále:
Zemřel revolucionář a bývalý kubánský vůdce Fidel Castro
Trump se tvrdě opřel do Castra: Brutální diktátor, který utlačoval vlastní lid
Kuba po Fidelovi? Moc je rozdělena, ale ledy budou tát, tvrdí čeští znalci
