Mezi nejspolehlivější ekonomické statistiky posledních let bezesporu patří státní dluh. Pravděpodobnost jeho zvýšení hraničí s jistotou. Nezklamala ani za 2. čtvrtletí: dluh ústřední vlády se zvýšil o 23,2 mld. Kč na 452,3 mld. Kč. V poměru k hrubému domácímu produktu (za poslední čtyři čtvrtletí) státní dluh vzrostl na 19,5 % z 18,7 % na konci 1.
čtvrtletí a 17,4 % v loňském roce. Zvýšení státního dluhu má velmi jednoduchou příčinu - schodkové hospodaření vlády. Deficit státního rozpočtu dosáhl ke konci května 53,4 mld. Kč, vládní dluh se za prvních šest měsíců letošního roku zvýšil o 56,4 mld. Kč. Státní dluh nyní roste šestnáctiprocentním tempem, a protože HDP v běžných cenách se v prvním pololetí zvýšil pouze o 4 %, je zřejmé, že za této konstelace nemůže v brzké době dojít k zastavení růstu poměru dluhu k HDP. V rámci struktury financování státního dluhu došlo opět k přesunu od krátkodobých instrumentů k cenným papírům s dlouhou dobou do splatnosti. Zatímco objem emitovaných pokladničních poukázek klesl o 6,5 mld. Kč, objem státních dluhopisů se zvýšil o 28 mld. Kč. Podíl pokladničních poukázek na financování státního dluhu klesl o čtyři procentní body na 38 %, naopak podíl dluhopisů vzrostl z 55 % na 59 %. Durace státního dluhu se díky tomu zvýšila na 3,36 roku z 3,14 roku na konci 1. čtvrtletí. Prodloužení durace snižuje rizikovost státního dluhu, neboť klesá frekvence jeho refinancování. K růstu státního dluhu přispělo také čerpání půjčky od EIB. Objem prostředků vypůjčených od této instituce se v průběhu letošního roku zvýšil o 5,9 mld. Kč. Na základě naplánovaných emisních programů dluhopisů, příjmů a výdajů státního rozpočtu a jejich dosavadního vývoje očekáváme, že do konce roku vyšplhá státní dluh na 520 mld. Kč (22 % HDP). Celkový veřejný dluh by měl vzrůst již na 590 mld. Kč (25 % HDP). Na úroky placené z peněz vypůjčených veřejným sektorem letos padne podle odhadu ministerstva financí 24 mld. Kč. Bez rozpočtové reformy by se mohl veřejný dluh v ČR přehoupnout přes laťku 60 % HDP na přelomu desetiletí, a postavit tak další překážku úvahám o přijetí eura. Kvůli euru se ovšem rozpočtová reforma nepřipravuje. Primárním cílem je stabilita domácí ekonomiky. Klíčovou otázkou totiž je, zda by pokračující vysoké schodky byl ochoten někdo financovat.
