Smutné dny

14. 10. 2002

Banky dostávají na frak. Přižene se vlna fúzí?

Ty dva dny patří k nejhorším dnům v životě evropských bankéřů. Už od července se ceny akcií bank po celé Evropě propadají ke dnu (viz graf), a začátkem října se navíc začalo proslýchat, že německá Commerzbank utrpěla obrovské ztráty při spekulacích s finančními deriváty. Mohla by proto čelit vážným problémům s likviditou. Nakonec trh sedmého a osmého října ztrestal nejen Commerzbank, jejíž akcie se propadly o 12,5 procenta, ale celý bankovní sektor. Za dva dny se švýcarská skupina Credit Suisse propadla o šestnáct a holandská ABN Amro o jedenáct procent.
Evropským bankám, kdysi pevným a vládami podporovaným základům evropské ekonomiky, nastaly zlé časy. Špatné úvěry jen kvetou, zisky se hroutí, úvěrové ratingy klesají a investoři propadají panice. Tržní kapitalizace padesáti největších evropských věřitelských institucí se od počátku roku snížila o polovinu, a mnoho kdysi mocných institucí tak bylo vydáno na pospas nepřátelům. Podle zkušených finančníků by tato smršť mohla vyvolat další kolo restrukturalizací, představované nejen domácími fúzemi, ale poprvé také významnými přeshraničními přesuny. Ve hře je například Commerzbank, na kterou si brousí zuby francouzská BNP Paribas a britské HSBC Holdings. Právě transakce takového rozsahu by jen uspíšily vytvoření potřebného jednotného evropského trhu finančních služeb.
Je úplně jasné, proč se investoři bojí. Evropské banky totiž dávají výpovědi jak na běžícím pásu, náklady se snaží seříznout až na kost, příjmy však stále klesají rychleji než výdaje. Ve stagnující ekonomice není téměř žádná poptávka po lukrativních produktech komerčního nebo investičního bankovnictví, a tak banky letos vydělávají mnohem méně, než očekávaly. A aby toho nebylo málo, slabý růst přiškrcuje podnikům zisky a způsobuje, že dlužníci bankrotují v rekordních počtech. To na druhou stranu vede k tomu, že se věřitelé zajišťují proti úvěrovým ztrátám, a to často až z 50 procent. Očekává se, že podíl špatných úvěrů v evropských bankách letos dosáhne 1,1 procenta oproti loňským šesti desetinám. „Mocné síly tlačí banky do kouta na mnoha frontách, a to je skutečným důvodem ke strachu. Bankéři jen čekají, co se pokazí příště,“ informuje z Londýna evropský ředitel Deloitte Consulting Chris Gentle.
Vůbec pak nepřekvapuje, že bankovní ústavy hromadně vydávají varování o klesajících ziscích a zveřejňují čísla o upadající kapitálové přiměřenosti. Belgicko-nizozemská bankovní a pojišťovací společnost Fortis druhého října oznámila, že se její základní kapitál ve třetím kvartále propadl z devatenácti na šestnáct miliard dolarů. Deutsche Bank, která šla pod taktovkou nového šéfa Josefa Ackermanna ve snižování nákladů a restrukturalizaci všem ostatním příkladem, bude podle frankfurtských analytiků také brzy nucena poopravit své odhady příjmů za rok 2002.
Přestože regulátoři trvají na tom, že není proč vyvolávat paniku, mnoho lidí z odvětví si tím tak jisto není. Jejich pocuchané nervy dostaly další ránu čtvrtého října. Tehdy vedení Merrill Lynch & Co. požádalo ratingovou agenturu Standard & Poor's, aby se vyjádřila ke spekulacím, že Commerzbank „utrpěla obrovské ztráty při obchodování s úvěrovými deriváty“ a má vážné problémy s likviditou. Commerzbank tyto domněnky odmítla a její generální ředitel Klaus-Peter Müller svým zaměstnancům v interní zprávě oznámil, že „neexistuje žádný opodstatněný důvod pochybovat o solventnosti banky“. Spekulace ale udělaly své.
Olej do ohně v této nervózní době přilil Douglas Flint, finanční ředitel jedné z nejsilnějších evropských bank, britské HSBC, když vyjádřil obavy o „ systémovém dopadu“, který by mohly mít velké ztráty některých konkurenčních bank. Akcie Commerzbank a Credit Suisse se rychle propadly na svou nejnižší hodnotu za více než deset let. Bez úhony nezůstalo ani mnoho silnějších ústavů, jako například ABN Amro a francouzská Société Générale. „Investoři se s námi cítili v bezpečí. A teď se někteří obávají, že padneme,“ říká řídící člen představenstva jedné velké německé banky.
Přes probíhající bouře se většina analytiků nedomnívá, že by skutečně hrozil pád nějaké velké banky. Nicméně odborníci předpokládají, že současné otřesy přimějí banky k přehodnocení jejich strategií, k restrukturalizaci a k další vlně snižování nákladů. Management už se rozhoupává. Sedmého října zveřejnil ředitel Commerzbank Müller plán zrušit „stovky“ pracovních míst. Navíc k těm 4300, jejichž zrušení do konce příštího roku už oznámil dříve. Jeden ze dvou nových generálních ředitelů Credit Suisse John J. Mack tvrdí, že kvůli klesajícím příjmům propustí dalších 1750 zaměstnanců Credit Suisse First Boston, investiční banky této skupiny. Vloni dal výpověď celkem 4800 zaměstnancům, což je šestnáct procent z celkového počtu. A propouštění se netýká jen řadových pracovníků - nedávno byl bez skrupulí vyhozen ze sedla Abbey National ředitel Ian Harley. Lukas Mühlemann po silném nátlaku akcionářů oznámil, že v prosinci odejde z funkce předsedy skupiny Credit Suisse.
Mnoho bank se zároveň musí více soustředit na své hlavní podnikatelské aktivity. „Některé divize prodají, jiné zefektivní, a ještě jiné koupí. A pak budou svůj kapitál soustřeďovat tam, kde to pro ně bude nejrentabilnější,“ předpovídá Gentle z Deloitte Consulting. Tento proces už začal. Deutsche Bank se zbavuje divize zpracování cenných papírů. „Credit Suisse si zase se všemi svými problémy bude muset vážně rozmyslet, čeho se zbaví: zda prodá pojišťovací divizi Winterthur, CSFB, nebo obojí,“ říká její bývalý vysoký představitel.
Snižování stavů a zbavování se některých dceřiných společností však nemusí stačit. Někteří finančníci předpovídají, že současné převratné změny mohou mimo jiné přinést vlnu fúzí, jež by přeměnily strukturu evropského finančnictví a vedly by k vytvoření skutečně celoevropských bank. Abbey National se už postavila na startovní čáru. Dvě kola diskusí, z nichž jedno se vedlo s Bank of Ireland, sice nikam nevedla, v záloze však čeká mnoho potenciálních zájemců o převzetí, mimo jiné i National Australia Bank. Podle spekulací analytiků by se do hry mohla dostat i Credit Suisse, o kterou se údajně uchází její úhlavní konkurent UBS. Tržní kapitalizace Credit Suisse a UBS spolu kdysi soutěžily a dnes? Cena akcií UBS vysoko převyšuje cenu Credit Suisse. Obě banky však popírají, že by fúze byla na obzoru.
Vezmeme-li v potaz obrovské problémy bank, mohly by překážky přeshraničních fúzí, většinou kladené vládami, brzy začít mizet. Krok tímto směrem učinili osmého října evropští ministři financí, když zveřejnili plány na vytvoření čtyř nových skupin, které budou mít za úkol navrhnout celoevropská pravidla finančního systému. Ačkoliv je pouze shoda náhod, že se datum setkání shodovalo s debaklem ze sedmého a osmého října, lépe načasované už být nemohlo. Bankovní krize se teď stala krizí evropskou. Bankovní trable Nesnáze podniků a akciových trhů přivedly evropské banky ke krizi

ABBEY NATIONAL, Velká Británie: Banka je kandidátkou na fúzi kvůli otřesům ve vedení a ztrátám z bezcenných obligací.

BSCH, Španělsko: Údajně by na nátlak regulátorů měla prodat část majetku, a zlepšit tak ukazatel kapitálové přiměřenosti.

COMMERZBANK, Německo: Šíří se o ní zvěsti, že jí několik partnerských bank uzavřelo úvěrové linky. Zajišťuje se proti úvěrovým ztrátám.

SKUPINA CREDIT SUISSE, Švýcarsko: Pumpuje další kapitál do problémové pojišťovací divize, přičemž investiční bankovnictví CSFB je ve třetím kvartále ztrátové.