Že štěstí za peníze nekoupíš? A co když přeci jen ano? Koneckonců, celá řada lidí je přesvědčena o tom, že by se jejich život zlepšil v momentě, kdy by začali vydělávat více peněz. Tuto domněnku pak potvrzují i různé studie, jež poukazují na skutečnost, že peníze ovlivňují nejen každodenní náladu, nýbrž i dlouhodobou životní spokojenost.
Kolik peněz by ale člověk musel vydělávat, aby byl skutečně šťastný? Věčnou záhadu se snažila vyluštit finanční společnost Empower, která stejný dotaz položila celkem dvěma tisícům lidí. Většina z nich odpověděla, že k dosažení spokojenosti by bylo zapotřebí výrazného zvýšení platu.
Pro představu, respondenti s průměrným příjmem 65 tisíc dolarů (přes 1,5 milionu korun) ročně uvedli, že kdyby měli o 30 tisíc (přes 670 tisíc korun) víc, cítili by se šťastnější a méně vystresovaní. S platem ovšem stoupaly i nároky dotazovaných. Pracovníci, kteří si ročně přijdou až na 250 tisíc dolarů (téměř 5,6 milionu korun), tak uvedli, že by rádi vydělávali 350 tisíc (více než 7,8 milionu korun).
Pane šéf, drtí nás inflace
Zcela spokojení se svým platem nejsou ani zaměstnanci v tuzemsku. Dle průzkumu společnosti Up Česká republika, jež vyvíjí nástroje a platformy pro HR, považuje svoji mzdu za podhodnocenou až 47 procent z tisíce dotazovaných pracovníků. Celkem 14 procent lidí si dokonce myslí, že vydělávají výrazně méně, než by měli, přičemž zvláště nespokojené jsou v tomto ohledu ženy – více peněz by si přály dvě ze tří zaměstnankyň.
„Takto neuspokojivé vnímání své mzdy nebo platu úzce souvisí s nedostatečnou reakcí většiny zaměstnavatelů na inflaci a snižování kupní síly zaměstnanců, které trvá prakticky už dva roky. Na vině je často i špatně nastavený celkový mix odměňování,“ popisuje generální ředitel společnosti Stéphane Nicoletti. Na druhou stranu je nutné podotknout, že u nejmladší pracující generace jsou nároky na výši platu ve valné většině případů naplněny. Na málo peněz si totiž stěžuje jen osm procent z nich.
O kolik šťastnější by více peněz lidi udělalo, je dle vědců těžké určit. Stejně tak je složité říct, jak moc velká suma by ke štěstí vlastně byla zapotřebí. Nicméně, alespoň malé náznaky v akademickém světě existují. Například loňská studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences došla k závěru, že lidé, kteří náhodně dostali 10 tisíc dolarů, získali spolu s penězi i pocit štěstí, jež trval až šest měsíců.
Za ,pár‘ milionů 10 let klidu
Další vědecká práce z roku 2020 zkoumala vítěze loterií ve Švédsku, jejichž výhry se většinou pohybovaly mezi 100 tisíci dolary a půl milionem (se současným kurzem zhruba 2,2 až 11,2 milionu korun). Tito lidé uvedli, že jsou se svým životem nyní spokojenější – někteří i více než 10 let po obdržení ceny.
Nicméně, podle profesorky psychologie na University of British Columbia a spoluautorky knihy Šťastné peníze Elizabeth Dunnové je dopad peněz na štěstí člověka poněkud přeceňovaný. „Tento pocit je určený mnoha různými faktory. Když změníme jen jednu věc, nijak závratný dopad to mít nebude,“ uvádí pro deník The Wall Street Journal s tím, že spokojenější mohou být lidé i se svým současným příjmem. Stačí, když se namísto toho, aby se za každou cenu snažili získat víc, zaměří na to, jak své peníze utrácejí.
Podobného názoru je také partnerka znalecké kanceláře EqSA Oxana Šnajberg. „Peníze mohou být prostředkem k případnému naplnění cílů života, jeho samotným smyslem ale nejsou,“ objasňuje pro Euro.cz. Potřeba peněz je dle ní navíc poměrně relativní, protože závisí nejen na stylu života, ale také na věku či místě, ve kterém dotyčný žije: „Štěstí není počet bankovek v peněžence, ale nastavení mysli. Můžeme na chvíli pracovat s myšlenkou, že je štěstí být bohatý, ale je bohatý člověk opravdu šťastný jen kvůli tomu, že je bohatý?“
Zároveň každopádně uznává, že způsob, jakým se k této problematice lidé staví, je přímo ovlivněn jejich aktuální životní situací. „Pokud si představím maminku samoživitelku, která jen tak tak zvládá zaplatit nájem, jídlo, školu a kroužky, tak v jejím případě se štěstí v peněžní částce vyjádřit do jisté míry dá. Protože by ji peníze pomohly,“ říká.
Nicméně, podle průzkumu Dunnové bývají šťastnější ti lidé, kteří si více než peněz cení času. „Jakmile dostanu vyšší plat, nebude to stačit. Ve skutečnosti budu chtít pořád trochu víc,“ souhlasí s psycholožkou vedoucí pracovník Wharton School z Pensylvánské univerzity Matt Killingsworth.
Teď chci auto, zítra možná vrtulník
Nic takového jako ,šťastný plat‘ neexistuje ani podle českého analytika finančních trhů a zakladatele společnosti Pikora Invest Vladimíra Pikory. „My nikdy nebudeme dlouhodobě šťastni. Čím více budeme mít, tím větší možnosti se nám otevřou. Například zatímco dnes si na vrtulník myslet nebudu, když budu brát pět milionů měsíčně, začnu o něm uvažovat a nebudu šťastný, dokud si ho nekoupím. Pak budu pro změnu myslet na soukromý tryskáč,“ vysvětluje redakci.
Přesně takto bohatí lidé uvažují i podle studie z roku 2018, v rámci které měli dotazovaní ohodnotit své štěstí na stupnici od jedné do deseti. V případě, že neuvedli nejvyšší počet bodů, měli za úkol říct, kolik peněz by museli vydělávat, aby se na této hranici ocitli. Větší polovina movitých s čistým jměním přesahujícím 10 milionů dolarů (223,5 milionu korun) uvedla, že by se jejich bohatství muselo zvýšit alespoň o 50 procent. „Zřídkakdy se podíváme na nějaký aspekt života a řekneme si: je to naprosto dokonalé,“ doplňuje Killingsworth.
Ať je to se štěstím a penězi jakkoli, faktem zůstává, že finanční stránka je velice důležitou součástí života zaměstnanců. Podle průzkumu výše zmíněné společnosti Up je zásadní pro devět z deseti Čechů, přičemž 41 procent z nich mzdu dokonce vnímá jako hlavní pracovní kritérium.
