Dana Trezziová
Koncept rovné daně se má podle plánů trojkoalice stát základem reformních změn v tuzemském daňovém systému. Paradoxně by byl zaváděn bez přímé účasti svého českého otce - Vlastimila Tlustého. Dana Trezziová, náměstkyně ministra financí zodpovědná za daňovou oblast, však upozorňuje na to, že rovná daň je jen jedním ze tří základních systémů zdanění příjmů, přičemž žádná vyspělá země nepoužila žádného z nich ve vysloveně čisté podobě.
EURO: Jak lze současný český daňový systém definovat? TREZZIOVÁ: Jde o určitou modifikaci komplexního systému zdanění, ve kterém dani z příjmů podléhají příjmy poplatníka ze všech jeho zdrojů (příjmy ze závislé i nezávislé činnosti, kapitálové příjmy, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy) snížené o relevantní výdaje a relativně rozsáhlé daňové odpočty a úlevy. Výsledný základ daně je zatížen progresivní sazbou. Použití jedné sazby srážkové daně na dividendy a úroky jej však trochu přibližuje systému duální daně.
EURO: Který daňový systém je podle vás ten „pravý“? TREZZIOVÁ: Neexistuje žádný jednoduchý recept. Návrhy na zavedení rovné daně představují kombinaci jednotné sazby daně s rozsáhlým rozšířením daňového základu, zatímco progresivity je dosaženo užíváním vysokých základních odečitatelných položek nebo zdaňováním příjmů nad stanovený zaručený příjem poplatníka. Duální systém kombinuje jednotnou sazbu daně na vybrané příjmy s progresivním zdaněním aktivně vykonávané činnosti za použití velmi širokého daňového základu. Komplexní systém aplikuje progresivní sazbu daně na všechny příjmy, ale obvykle používá při stanovení základu daně rozsáhlejších daňových úlev.
EURO: Jaké výhody by mohlo přinést zavedení rovné daně? TREZZIOVÁ: Obecně lze říci, že rovná daň snižuje vyvolané náklady daňového subjektu a je snadněji spravovatelná ve srovnání se systémy komplexní nebo duální daně z příjmů fyzických osob. Zároveň je ale třeba dodat, že zásadní složitost daňového uspořádání není v konstrukci sazby daně, ale v nastavení daňového základu – například zda určitý příjem podléhá, či nepodléhá dani, jaké je možno vůči němu uplatnit náklady. Stejně tak daňový systém komplikují speciální úlevy a specifické režimy pro určité činnosti a skutečnosti. Jakmile je daňový základ stanoven, není již obtížné aplikovat progresivní nebo jednotnou sazbu daně.
EURO: Nicméně pokud jde o prostou spravedlivost, je jednotná sazba daně spravedlivější než sazba progresivní. TREZZIOVÁ: Horizontální daňová spravedlnost je založena na tom, že osoby se stejnou platební schopností mají platit stejnou výši daně. V tomto ohledu je rovné zdanění příjmů rozhodně spravedlivější než komplexní či duální systém. Progresivní zdanění příjmů je ale zase vertikálně spravedlivější, chápeme-li vertikální daňovou spravedlnost tak, že osoby s vyšší platební schopností by měly platit vyšší daně. Takže výběr použití progresivní nebo jednotné sazby daně je zejména otázkou nastavení rovnováhy mezi horizontální a vertikální spravedlností. Případné rozšíření daňového základu v rámci implementace rovné daně také zvyšuje horizontální spravedlnost, protože dochází k omezení daňového zvýhodnění některých poplatníků.
EURO: Ale právě omezením daňového zvýhodnění se zároveň posiluje i spravedlnost vertikální. TREZZIOVÁ: V podstatě ano. Určité typy daňových slev a bonusů v současné době zvýhodňují především nízkopříjmové poplatníky, ale jiné typy daňových zvýhodnění a speciálních režimů jsou v praxi často a široce využívány právě vysokopříjmovými osobami. Například specifické režimy příjmů z úspor, pojištění, výdaje na vzdělání a zdraví, dárcovství, společné zdanění manželů. V rámci posunu od progresivního zdanění příjmů k jednotné sazbě daně dochází ke snížení hodnoty těchto daňových zvýhodnění pro vysokopříjmové poplatníky a významně se pro ně omezuje očekávaný efekt snížení daňové zátěže při použití jednotné sazby daně.
EURO: Jinak řečeno, kdyby měla být změna fiskálně neutrální, některým poplatníkům by se po zavedení rovné daně daň snížila, ale jiným zvýšila. Je to tak? TREZZIOVÁ: Kdyby změna měla být fiskálně neutrální, pak samozřejmě ano. Zůstává však otázkou, jaký by byl vliv této skutečnosti na celkové ekonomické náklady daňové distorze. To znamená, zda nahrazení progresivní sazby daně sazbou jedinou daňovou distorzi zvýší nebo sníží. Výsledky provedených daňových reforem v řadě zemí ukazují, že efektivnější pro snížení daňové distorze je spíše rozšíření základu daně a vytvoření účinnějšího daňového systému, který může být dále doprovázen zavedením jednotné sazby.
EURO: Považujete vy osobně zavedení rovné daně za vhodný způsob reformy daňové správy? TREZZIOVÁ: Je to jeden ze způsobů. Zjednodušení výpočtu daňového základu - spolu s jeho rozšířením a možnou aplikací jedné sazby daně - by mohlo být základem naplnění reformních změn, jež naši daň z příjmů zřejmě v budoucnu očekávají. O volbě té které konkrétní cesty by se ale měly vést odborné diskuse zaměřené na to, který systém zdanění je nikoliv teoreticky ideální, ale pro realitu České republiky optimální.
