Novela energetického zákona snižuje podnikatelům papírování. Zároveň by však mohla způsobit, že nevinný člověk zůstane bez elektřiny. Mohou za to černí odběratelé. Celková škoda, kterou působí, se odhaduje až na sto milionů korun ročně.
Autor: Artklee
Poměrně rozsáhlá novela energetického zákona, která nabyla účinnosti 4. července, přinesla hned několik důležitých změn. Ty se týkají nejen subjektů podnikajících v této oblasti, ale také přímo koncových odběratelů. Jedním z hlavních cílů bylo ulehčit zejména malým a středním podnikatelům podnikání v energetice a vypořádat se s problematikou nelegálních odběrů.
Novela rovněž detailněji upravuje oblast plynárenství, která byla dosud spíše opomíjena. Vedle toho též ukládá nové povinnosti energetickým distribučním firmám a přináší nové úkoly Energetickému úřadu.
Podle důvodové zprávy jsou základní příčinou novelizace zákona nejen nutnost implementovat evropské směrnice a nařízení, ale i zkušenosti z dosavadního uplatňování stávajícího znění zákona v praxi. Nová úprava by měla díky konkrétnějším vymezením a doplněním některých ustanovení znemožnit obcházení zákona a eliminovat možnost výkladu různým způsobem.
Nová pravidla černých odběrů
Zákon ve znění před novelou neobsahoval jednoznačné vymezení toho, co je a co není neoprávněný odběr. Teď definuje neoprávněný odběr poměrně podrobně. Některá vymezení neoprávněného odběru byla ve fázi přijímání zákona předmětem diskuzí a kritiky. Jedná se zejména o následující definici. Neoprávněný odběr je odběr měřený zařízením, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci. Toto zařízení musí zároveň vykazovat chybu spotřeby ve prospěch zákazníka, nebo do něj musí být prokázán zásah.
Jako pozitivum této nové úpravy lze vnímat skutečnost, že vedle porušení zajištění zařízení bude nadále nutné prokázat, že skutečně došlo k zásahu do měřicího zařízení, nebo že zákazník odebral víc elektřiny, než zaplatil. Přinejmenším bude třeba prokázat, že zařízení měří nesprávně, přičemž odchylka je ve prospěch zákazníka. Samo porušení plomby, případně poškození elektroměru už nebude pro naplnění kritérií stanovených pro neoprávněný odběr postačovat. Cílem tohoto kroku je předejít rozdílným výkladům zásahu do měřicího zařízení a zabránit tak situacím, kdy je oprávněnost následného ome zení či přerušení dodávek elektřiny sporná.
Otázkou zůstává, jak budou distributoři v praxi k tomuto zákonem stanovenému kritériu pro omezení či přerušení dodávek elektřiny přistupovat. S výkladem uvedených ustanovení totiž úzce souvisí okamžik, ve kterém může dodavatel přerušit dodávky elektřiny. Nejasné je zejména to, zda má být důvodem k přerušení dodávek elektřiny již sám zjištěný zásah do příslušného technického zařízení, jako například porušení plomby či poškození elektroměru. Současná podoba zákona totiž připouští dva výklady. Podle prvního stačí pouhé podezření, že došlo k zásahu do zařízení. Druhý by znamenal, že přerušení dodávek odůvodní až skutečně prokázaný neoprávněný zásah, případně zjištěný a prokázaný vyšší odběr.
Nezaplatíš – nerozsvítíš
Mění se i doba, po niž může trvat omezení či přerušení dodávek elektřiny. Až dosud mohla být elektřina odpojena jen do okamžiku, kdy byl nainstalován nový elektroměr. Nyní se může doba odpojení prodloužit až do uhrazení vzniklé škody. To je rovněž považováno za problematické. V praxi totiž může jít o značně dlouhou dobu, na jejímž konci se navíc vůbec nemusí potvrdit, že šlo skutečně o neoprávněný odběr.
Co může taková úprava způsobit v praxi? Dojde-li k soudnímu řízení o nelegálním odběru, bude zákazník vůči dodavateli v nevýhodném postavení. Odběratel totiž může zůstat po celou dobu řízení bez dodávky elektrické energie. Ministerstvo novou úpravu odůvodňovalo vzrůstajícím množstvím černých odběrů. Celková výše škod, které v jejich důsledku vznikají, ročně dosahuje až sta milionů korun.
Méně administrativy
Závažným argumentem pro novelizaci zákona byla podle předkladatelů rovněž potřeba zjednodušit formální postupy a další praxi pro podnikatele. Například Energetický regulační úřad je nadále povinen si sám ověřit finanční předpoklady k podnikání a bezúhonnost subjektu. Žadatel mu již nemusí tyto doklady předkládat. Zároveň se zjednodušilo vydávání licencí pro malé a střední podnikatele a pro osoby podnikající v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Novelizace dále přinesla úpravu informační povinnosti k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost předkládat regulační výkazy zůstává již jen největším podnikatelským subjektům.
Sníženou administrativní zátěž podnikatelů snad přinese i zrušení ustanovení o vydávání státního souhlasu s výstavbou nových výroben elektřiny, přímých vedení a výroben tepla. V případě nové výstavby má ministerstvo průmyslu a obchodu pouze vyhodnocovat záměr podnikatele a následně ho informovat o výsledcích hodnocení. Odpadá tedy řízení související s udělováním uvedených autorizací. Ke zjednodušení dochází i v oblasti udělování licencí k obchodování s elektrickou energií – již není potřeba přikládat podnikatelský plán.
Výbuch bude dražší
Ke změnám dojde i u distribučních společností. Vzniknou jim nová práva a povinnosti. Jejich hlavní závazky byly rozšířeny mimo jiné o povinnost pravidelné kontroly správnosti měření či zajištění jednotlivých částí elektroměru proti neoprávněné manipulaci.
I u Energetického regulačního úřadu dochází ke změnám. Novelizace zákona ukládá této instituci spolupracovat s občanskými sdruženími na ochraně práv spotřebitelů. Novela se dotýká i přímo producentů elektrické energie. Přináší změnu ustanovení upravujícího odpovědnost jaderných elektráren za způsobené škody. Limit této odpovědnosti se zvýšil z šesti na osm miliard korun.
Za zmínku rovněž stojí, že poskytovatelé elektřiny jsou nuceni všechny nově vybudované rozvody vysokého napětí opatřit zařízením na ochranu ptactva. V zastavěných částech obcí pak musí provozovatelé rozvodných soustav hradit výstavbu přípojek nízkého napětí.
Odpůrci novely až do poslední chvíle doufali, že nevstoupí v platnost – tedy v to, že ji prezident vetuje. Nestalo se tak a nový zákon byl pod číslem 158/2009 Sb. vyhlášen ve Sbírce zákonů. Oprávněnost či neoprávněnost kritiky týkající se zejména oblasti neoprávněných odběrů tak ukáže čas.
