Novela Obchodního zákoníku má zvýšit právní jistotu účastníků trhu
Poslanecká sněmovna bude v nejbližších týdnech projednávat návrh významné novely Obchodního zákoníku, jež v komerční sféře vzbudila mnoho pozitivních ohlasů. Zároveň však zazněla i kritika od některých odborníků na obchodní právo. Návrh totiž kromě promítnutí novely takzvané Druhé směrnice reviduje i některá sporná ustanovení Obchodního zákoníku. Ta se týkají zejména problematiky poskytování finančních prostředků a zajišťování závazků třetích osob, převodů jak podniku a jeho částí, tak majetku společností s ručením omezeným a akciových společností na třetí osoby.
Systémové řešení až v budoucnu
Navrhovaná úprava vznikala za situace, kdy Česká republika měla do poloviny dubna tohoto roku provést do svého právního řádu směrnici Evropského společenství 2006/68/ES z oblasti práva obchodních společností novelizující takzvanou Druhou směrnici. Obchodní zákoník již dříve doznal několik změn v souvislosti s promítáním evropských směrnic do českého práva. Příslušná ustanovení komunitárního práva však byla často provedena nevhodně či dokonce nesprávně.
V praxi se proto objevují případy, kdy některá ustanovení Obchodního zákoníku umožňují odlišný výklad - to vše navíc za podpory rozhodovací praxe českých obecných soudů. Společnosti proto často následují nejužší možný výklad a nečiní předmětné kroky, protože by je výslovně vyžadoval zákon nebo by bylo možné takový požadavek dovodit z rozhodovací praxe soudů, ale jen „pro jistotu“. S tím jsou však spojené i nemalé náklady.
Systémové řešení by měla přinést až rekodifikace práva obchodních společností, kterou však není realistické očekávat v několika nejbližších letech. Proto se dospělo k závěru upřesnit sporná ustanovení již v tomto, původně harmonizačním návrhu novely Obchodního zákoníku.
Zjednodušení pravidel
Zásadní navrhovanou změnou je zjednodušení pravidel pro nakládání s podnikem společnosti nebo jeho částí. Současná úprava vyžaduje, aby převody, nájmy a jiné obdobné dispozice s podnikem nebo jeho částí schválili společníci nebo valná hromada. Pojem „část podniku“ však nebyl pro potřeby předmětného ustanovení některými právními odborníky jednotně interpretován. Při nejužším výkladu by proto mohl zahrnovat i jedinou podstatnou majetkovou složku majetku společnosti. Takový výklad by však bylo možné použít na široký okruh transakcí. Společnost, která tedy zamýšlela disponovat s „částí podniku“, byla nucena pro jistotu dodržovat nejužší výkladovou linii, aby se nevystavila riziku, že transakce bude neúčinná.
Předkládaná novela uvádí, že souhlas valné hromady bude nově třeba zásadně pro prodej části podniku, která má kvalitu „samostatné organizační složky“ a jež vede ke změně převažující povahy podnikání společnosti. V mnoha případech proto nebude při dispozici s podnikem třeba souhlas společníků nebo valné hromady. To by mělo výrazně zjednodušit majetkové transakce účastníků a přispět k nezbytné míře jejich právní jistoty.
Další praktickou změnou je možnost nahradit stanovení hodnoty vkladu pomocí znaleckého posudku jiným transparentním způsobem. Plánuje-li například společnost zvýšit základní kapitál nepeněžitým vkladem společníka, současná právní úprava vyžaduje, aby takový vklad ocenil nezávislý znalec jmenovaný soudem.
Nová možnost
Navrhovaná úprava nabízí novou možnost. Schválí-li valná hromada zvýšení základního kapitálu, společnost nebude muset ve stanovených případech oceňovat nepeněžitý vklad soudem jmenovaným znalcem. Hodnotu vkladu může stanovit například kapitálovým trhem, z ověřeného účetnictví nebo nezávislým odborníkem, aniž by ho musel jmenovat soud.
Jednu z nejzásadnějších změn doznává také ustanovení týkající se ochrany společnosti jak akciové, tak s ručením omezeným ve vztahu k jejich orgánům (respektive členům orgánů), společníkům a ostatním osobám s nimi spřízněným a k ostatním členům skupiny společností (koncernu). Typicky jde o uzavírání nejen smluv o úvěru, půjčce a zajištění závazků těchto osob, ale i smluv, na jejichž základě má dojít ke zcizení majetku společnosti. Valná hromada musí zásadně k takové transakci udělit souhlas. Případně musí být hodnota převáděného majetku stanovena posudkem znalce jmenovaného soudem. Sankcí za porušení těchto požadavků je neplatnost, respektive neúčinnost předmětné transakce.
Ze současné úpravy však jednoznačně nevyplývá přesný okruh osob a smluv, které podléhají tomuto ustanovení, a proto jsou účastníci nuceni aplikovat „pro jistotu“ nejužší možný výklad. Společnosti proto musejí zajistit souhlas valné hromady, případně posudek znalce. To je neúměrně zatěžuje a zvyšuje jejich transakční náklady. V mnoha případech nejde o zanedbatelné částky - náklady způsobené prodlevou, na právní analýzu rizika, strukturování transakce, znalecké posudky a podobně.
Navrhovaná novela zpřesňuje znění daného ustanovení. A to nejen pokud jde o osoby, které mohou vstupovat se společností do daných transakcí, ale i o výčet transakcí, na něž se ustanovení vztahuje.
Finanční asistence
V rámci českého právního řádu bylo poskytování takzvané finanční asistence zásadně zakázáno. Společnost tedy nemohla poskytnout zálohu, půjčku, úvěr nebo jiné peněžité plnění anebo zajištění pro účely nabytí účasti na této společnosti. V praxi se pak často hledalo východisko ve formě komplikovaných a nákladných akvizičních struktur.
Při přijetí navrhované úpravy budou moci společnosti jak s ručením omezeným, tak akciové za stanovených podmínek finanční asistenci poskytovat. Přestože jsou podmínky pro její poskytnutí velmi přísné, nelze opominout praktický přínos nové regulace. Odráží se v ní postupný odklon evropské regulace od tradičního kontinentálního principu zachování základního kapitálu.
Celkově je možné považovat navrhovanou úpravu za významný přínos pro komerční praxi. Novela by konečně měla napravit dříve nesprávně provedená ustanovení, snížit administrativní náročnost některý úkonů a transakční náklady a především zvýšit právní jistotu účastníků trhu.
Souvislosti
Poslanecká sněmovna bude projednávat návrh významné novely Obchodního zákoníku.
Novela by měla napravit dříve nesprávně provedená ustanovení a snížit administrativní náročnost některý úkonů a transakční náklady.
Zásadní navrhovanou změnou je zjednodušení pravidel pro nakládání s podnikem společnosti nebo jeho částí.
Další praktickou změnou je možnost nahradit stanovení hodnoty vkladu pomocí znaleckého posudku jiným transparentním způsobem.
Situace
Česká republika měla do poloviny dubna tohoto roku provést do svého právního řádu směrnici Evropského společenství 2006/68/ES z oblasti práva obchodních společností, novelizující takzvanou Druhou směrnici.
Návrh kromě promítnutí novely takzvané Druhé směrnice reviduje i některá sporná ustanovení Obchodního zákoníku.
Obchodní zákoník již dříve doznal několik změn v souvislosti s promítáním evropských směrnic do českého práva.
Příslušná ustanovení komunitárního práva však byla často provedena nevhodně či dokonce nesprávně.
