Přísloví o tom, že láska prochází žaludkem, všichni známe. Každý z nás si ho však vykládá trochu jinak. Dokáže jídlo skutečně ovlivnit náš milostný život?
Foto: Photl.com
Chcete prožít vášnivou noc, ale k lékaři pro recept na viagru se vám zrovna nechce a elixír lásky také namíchat neumíte? Nevadí, mnoho přírodních afrodiziak najdete i mezi „obyčejnými“ potravinami.
Afrodiziaka získala své jméno po starořecké bohyni lásky Afrodité. Některá starověká afrodiziaka, jako jsou třeba sušený krokodýlí penis, ostny mořských ježků či ještěrčí ocásky, by nás dnes asi spíš odradila, než navnadila. Naštěstí existuje také spousta takových, která ve vás vyvolají chutě. A to nejen na sex.
Zažijte medový měsíc
Afrodiziakální účinky bývají tradičně připisovány vybraným druhům koření, mořským plodům, některým druhům ovoce a zeleniny, čokoládě, lanýžům, šampaňskému a medu. Prostě samým báječným věcem. Takže i kdyby se očekávaný účinek nakonec nedostavil, alespoň se skvěle najíte.
Ve většině jazyků (čeština patří mezi výjimky potvrzující pravidlo) existuje pro období líbánek výraz medový měsíc, v angličtině tedy honeymoon, ve francouzštině lune de miel. Právě med patří mezi nejstarší afrodiziaka vůbec. Starověké germánské kmeny z medu vyráběly nápoj novomanželů, medovinu. Čerstvě oddaný pár odcházel na měsíc do ústraní vybaven dostatečnou zásobou tohoto nápoje, zajišťujícího štěstí a plodnost.
O vlivu čokolády na skryté vášně člověka byl natočen film Čokoláda. Pro mnoho lidí je čokoláda droga, má v sobě něco, čemu lze stěží odolat. To „něco“ jsou látky jménem fenyletylamin a serotonin, které se v těle vytvářejí v období zamilovanosti.
Šampaňské a ústřice
Legendární svůdník Casanova prý snídával ústřice, dokázal jich sníst až padesát. Jejich afrodiziakálních účinků si cenili už staří Římané. Ústřice jsou dodnes poměrně vzácné a drahé a jejich otvírání i konzumace představuje určitý rituál, což jejich atraktivitu ještě zvyšuje. Ne všem ale vyhovuje srkat syrové ústřice přímo z lastury. Pokud je tento zážitek na vás příliš, dejte si ústřice gratinované nebo je vyměňte za krevety, které mají podobné účinky. Krevety stejně jako ústřice obsahují také velké množství zinku, který povzbuzuje produkci testosteronu, což ocení zejména muži.
K ústřicím se tradičně pije šampaňské, které se rovněž řadí mezi nejslavnější afrodiziaka. Bublinky ve spojení s alkoholem vyvolávají euforické pocity a povzbuzují sexuální touhy. Jen pozor na množství, nesmíte to přehnat, přemíra alkoholu vášně spíše tlumí, než vyvolává.
Plody stromů rajských jíme
Nejen proslavenému Evinu jablku, díky kterému jsme dnes všichni na světě, ale také dalším ovocným plodům jsou připisovány povzbudivé účinky. Mají je čerstvé fíky, ananas a jablka granátová, která byla ve starověkém Řecku zasvěcena bohyni Afrodité a považována za symbol plodnosti. Na Kypru dodnes novomanželé rozbíjejí na svatbě toto jablko pro zajištění potomstva. Granátová jablka obsahují mnoho rostlinných hormonů prospěšných mužům i ženám a někteří historici věří, že bájná Eva utrhla právě plod marhaníku, nikoli jabloně.
Abychom nestranili pouze ovoci – mezi afrodiziaka se řadí i některé druhy zeleniny, nejznámější jsou chřest a artyčoky. Artyčoky milovala francouzská královna Kateřina Medicejská, matka 10 dětí, a také anglický král Jindřich VIII., manžel šesti žen. Ve středověku byly artyčoky luxusní záležitostí, kterou si mohly dovolit pouze královské dvory. Dvorní lékaři však konzumaci tohoto afrodiziaka nepodporovali, prý neblahým způsobem ovlivňuje lidský rozum.
Čím okořenit lásku
Zjednodušeně řečeno lze říci, že každé koření, po kterém se vám orosí čelo, patří do kategorie afrodiziak. Pálivé koření (chilli, kari, wasabi, zázvor) zvyšuje srdeční tep a prokrvení organismu, má tedy podobné účinky jako sex.
Bez efektu však není ani koření jemnější a nasládlé, tedy vanilka, skořice a šafrán. Skořice podporuje silné prokrvení, hlavně u mužů, vanilka zase vyvolává euforii a pozitivně ovlivňuje centrální nervovou soustavu. A šafrán? O tom je od starověku známo, že obveseluje mysl a posiluje vnitřní orgány. Ve větším množství je však příliš opojný, nesmí ho tedy být mnoho. Prostě jako šafránu.
