LEGISLATIVA Končící sněmovna za sebou nechala velké dědictví. Podle přehledu legislativy, který má týdeník Euro k dispozici, zůstalo v dolní komoře viset 62 neschválených vládních zákonů v různé fázi projednávání. Spolu s koncem sněmovny definitivně padají pod stůl.
Nejde přitom o malichernosti. Ve druhém čtení byla například změna české ústavy, která zpřesňovala postup po vyslovení nedůvěry vládě. Návrh nejméně 50 poslanců měl nově obsahovat už jméno nového předsedy vlády a prezident jej měl jmenovat na návrh poslanců. Fakticky by tak šlo o oslabení pozice prezidenta a znemožnění toho, aby si sám vybral premiéra bez opory ve sněmovně.
Sněmovní návrh také obsahoval klauzuli, že když byl návrh na vyslovení nedůvěry neúspěšný, nesmí se do šesti měsíců opakovat. Jakkoli zní návrh změny ústavy jako odpověď na kroky Miloše Zemana, vláda ho rozeslala poslancům už v dubnu roku 2012.
Pod stůl také padá novela zákona o stavebním spoření, která byla ve sněmovně už těsně před schválením. Podle přísnějších pravidel mohli lidé státní příspěvek ke stavebnímu spoření použít jen na bytové účely nebo na důchod. Změny by měly platit od roku 2014 pro všechny smlouvy včetně těch dříve uzavřených. Stavební spoření měly také smět nabízet přímo banky, a ne jen stavební spořitelny. Poslanci rovněž neprojednali návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Nařizoval mimo jiné, jaká opatření bude muset vláda podniknout, pokud veřejný dluh stoupne přes určitou hranici. Opoziční ČSSD ale tuto předlohu odmítala, a protože bývalá koalice potřebovala ke schválení ústavní většinu poslanců, a tedy hlasy poslanců ČSSD, dá se předpokládat, že sněmovna by finanční ústavu neschválila.
Projednání už se nedočkají ani návrhy senátorů nebo iniciativy poslanců. Pokud se sečtou spolu s vládními i tyto normy, zůstalo po poslancích 170 zákonů. Například senátní návrh na omezení prodejní doby v obchodech o vybraných svátcích. Poslanci jej dostali na stůl v červenci. Návrh zakazuje prodej v obchodech o celkem sedmi státních svátcích a omezuje prodejní dobu o Štědrém dni.
Kromě zákonů, které sněmovna nestihla projednat, je podle Úřadu vlády v legislativním procesu ještě deset vládních norem před podpisem prezidenta a 17 vládních zákonů v Senátu. Jde zejména o doprovodné normy ke klíčové změně občanského zákoníku. Pokud neprojdou nebo je Senát vrátí či odmítne, občanský zákoník nebude moci fungovat. Senátoři přesto chtějí normy měnit, a to zejména kvůli přílepkům. Je proto možné, že budou přijímat takzvaná zákonná opatření, tedy výjimečný nástroj, který uvede zákony v platnost i bez opětovného projednání sněmovny. Do ní se normy vrátí, až se po volbách ustaví.
