Většina nočních můr českých podnikatelů se stává pomalu ale jistě realitou. Poslaneckou sněmovnou i ve druhém čtení, kdy se podávají pozměňovací návrhy, prošly v rámci schvalování zákonů reformy veřejných financí všechny vládní předlohy, které se podnikatelského stavu negativně dotknou.
Ani snaha Hospodářské komory ČR a dalších zástupců podnikatelské veřejnosti zlobbovat některé poslance pro změny zákonů nakonec nepřinesla ovoce. Snad kromě jediného - v zákoně o účetnictví byla zvýšena hranice pro vedení podvojného účetnictví oproti vládní předloze ze dvou milionů (což je o milion více než dosud) na šest milionů ročního obratu. Hospodářská komora navrhovala deset milionů, přičemž je to stále zhruba poloviční částka, od níž jsou povinni vést složitější účetnictví podnikatelé v zemích EU. Ulehčení na druhé straně přinese podnikatelům pod hranici šestimilonového obratu možnost vést namísto účetnictví pouze jednoduchou evidenci příjmů a výdajů. Úpravy se však nedočkal pětiletý termín, do kdy musí podnikatel přecházející na podvojné účetnictví zdanit zásoby. Stejně tak prošly další návrhy, které se živnostníků negativně dotknou. Od příštího roku budou muset platit všichni živnostníci, kteří jsou ve ztrátě, anebo kteří ne dosahují zdanitelné výše zisku tzv. minimální daň, která byla schválena v navržené výši poloviny průměrné mzdy - tedy zhruba osm tisíc korun. Z průměrné mzdy by se mělo vypočítávat i placení minimálního sociálního a zdravotního pojištění, což bude v kontextu s parametrickými změnami vyměřovacího základu znamenat rovněž zvýšení plateb. Sporné je i snížení daně z příjmu právnických osob z 31 na 28 procent, neboť prodloužení odpisové doby při pořízení administrativních budov může podle odhadů snížení sazby daně plně vyrovnat.
